VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čech má krev Slovana, Germána i Římana

PRAHA - Čtyři pětiny obyvatel České republiky jsou tak trochu spřízněny. Prozradily to genetické testy, které dokáží určit původ prapředků.

14.6.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: PROFIMEDIA

Jsou Češi potomky dávných přistěhovalců, nebo jsme všichni tak trochu spříznění? Odpověď na tyto otázky dají genetické testy, které dokáží určitpůvodprapředků. „Většina Čechů je slovanského původu, ať jsou to Západoslované nebo Jihoslované,“ uvedl Marek Minárik, ředitel společnosti Genomac. Ta testy nejen provádí, ale z tisíců dat začala sestavovat Českou národní genografickou DNA databázi.

Genetici využívají toho, že DNA se dědí z generace na generaci a některé její úseky se mění jen minimálně. To umožňuje porovnat je s typickými znaky DNA obyvatel různých částí světa. Pokud se znaky shodují, znamená to, že předkové pocházeli právě z těchto míst.

Předky prozradí chromozom Y

Nejzřetelnější záznamy o předcích nese DNA mužů díky chromozomu Y. Od otce jej dědí jeho syn, pak jeho syn a tak dále. Nemohou jej zdědit ženy. Ženská linie je zaznamenána v DNA mitochondrií. Tuto DNA dědí muži i ženy, avšak vždy jen od matky. Proto se testy u žen, jež by vysledovaly předky, dělají podstatně komplikovaněji.

„My v naší databázi můžeme vysledovat to, jaké profily se u nás vyskytují ve velké frekvenci a v malé frekvenci. Odhadujeme, že ne zcela běžná je přibližně pětina,“ dodal Minárik. Ovšem s pojmy jako genetické určení národa je třeba zacházet opatrně. „Geny jsou definované dědičností,“ říká biolog Arnošt Šizling z Centra pro teoretická studia. „Národ je skupina lidí, s nimiž jsme více příbuzní než s ostatními, proto budeme mít logicky více společných genů,“ dodává Šizling.

Všichni jsme z Afriky

Vědci už dávno na základě otcovských i mateřských linií lidské populace prokázali, že kolébkou dnešních obyvatel je Afrika. Všichni tak jsou potomky populace, která tam žila před 60 tisíci lety. Databáze DNA bude mít v budoucnu daleko širší využití. Podle Minárika třeba pro včasnou diagnostiku dědičných chorob, nádorových onemocnění nebo při výzkumu nových mutací zodpovědnýchza dědičná onemocnění.

Máme vlohy pro to býti lidmi

Genetický rozbor je způsob, jak nahlédnout do biologického rodokmenu, říká evoluční psycholog Filip Smolík.

Čím dál častěji se objevují nabídky nechat si vytvořit genetický profil a zjistit svůj původ. Je to možné?

Možné to je, ale nemusí to nic vypovídat o vlohách daného člověka. Velká část genové výbavy se vlastně nijak funkčně neuplatňuje, případně její funkci neznáme. I taková místa v genomu se ale dají používat pro porovnávání spřízněnosti různých lidí. Genetický rozbor tohoto typu nijak nesouvisí s národnostní identitou, je to jen způsob, jak nahlédnout do vlastního biologického rodokmenu a zjistit, ze kterých koutů země mohli pocházet právě vaši předkové.

Co je vlastně geneticky určeno z „intelektuální“ složky člověka?

Geneticky je určeno poměrně hodně. To ovšem vůbec neznamená, že by se národy, rasy nebo etnické skupiny měly lišit v míře intelektuálního nadání. Logicky to sice možné je, ale inteligence a další vyšší duševní schopnosti jsou velmi složité. Je proto nepravděpodobné, že se budou zásadně lišit u různých skupin lidí. Daleko důležitější ale je, že proměnlivost v rámci jedné skupiny je vždy daleko větší než možné průměrné rozdíly mezi skupinami. I kdyby se tak ukázalo, že nějaký národ nebo rasa mají o něco menší paměť ve srovnání s jinými etniky, pro jedince z dané skupiny by to neznamenalo skoro nic. Pořád by i v té „horší“ skupině bylo veliké množství lidí s lepším výkonem, než je průměr té „lepší“ skupiny. Objevují se například studie, že Češi mají horší paměť…

Horší paměť u Čechů?

O žádné takové studii nevím a podobný typ výsledků je málokdy důsledkem genetické odlišnosti. Když se dělá výzkum v různých státech, národech nebo jazykových skupinách, rozdíly jsou obvykle důsledkemtoho, že je obtížné sestrojit přesně stejné úlohy v různých jazycích. Zkušenosti v různých zemích se liší, například kvůli jinému vzdělávacímu systému nebo jiným pracovním zvyklostem. Prokázat genetický původ takových odlišností je velmi obtížné, často nemožné.

Mají skutečně tedy Češi pro něco genetické vlohy?

Jistě mají genetické vlohy pro to být lidmi. Asi se také nepatrně geneticky liší od jiných skupin lidí, ale není žádná obecně známá genetická harakteristika, která by byla společná všem Čechům.

14.6.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dva muže zavalila zemina v Zahořanech nedaleko Vranova u Čerčan. Na místě jsou hasiči a policisté.
14

Zavalené muže vyprošťují pomocí sbíječek

Mapa republiky
6

Na sněhovém poli Mapa republiky je téměř 10 metrů sněhu

Vyceněné zuby a vypoulené oči. Ronaldova busta terčem vtípků

Při slavnostním pojmenování letiště na Madeiře po Portugalci Cristianu Ronaldovi vzbudila velkou pozornost fotbalistova busta, která se stala terčem kritiky i mnoha internetových vtípků. Sochař Emanuel Santos hájí výtvor tím, že se řídil zadáním hvězdného útočníka Realu Madrid, a tvrdí, že sám Ronaldo byl s výsledkem spokojený.

AKTUALIZOVÁNO

Sporné Mečiarovy amnestie. Slovenští poslanci otevřeli cestu k jejich zrušení

Slovenský parlament dnes schválil novelu ústavy, která otevírá cestu ke zrušení sporných amnestií, jež brání potrestání pachatelů únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do ciziny. Vládní předlohu novely podpořila velká většina poslanců koalice, opozice i nezařazených zákonodárců, byť největší opoziční strany neprosadily všechny vlastní pozměňovací návrhy.

Marksová: Opatření vůči řidičům hraničí se šikanou. Oplatíme stejnou mincí

Česká republika a Slovensko jsou připraveny zavést protiopatření vůči některým zemím kvůli jejich požadavkům na české řidiče při vyslání do ciziny. Šoféři z některých starých unijních států by tak pro jízdu po českém a slovenském území potřebovali různé doklady v češtině a slovenštině. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Michaela Marksová.

Sobotka zdůraznil nutnost kompromisů, aby se neopakoval brexit

/ANKETA/- Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na dnešním společném jednání české a slovenské tripartity zdůraznil nutnost najít kompromis ohledně směrnice o vysílání pracovníků. Zasedání na zámku ve Štiříně u Prahy se předpisem zabývalo, účastníci ho kritizovali. Sobotka zdůraznil, že se země musejí v rámci Evropské unie navzájem poslouchat. Jinak mohou podle něj nastat další podobné zlomy, jako byl brexit, což by si nepřál.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies