VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Do škol míří silné ročníky, propad žáků končí

Praha – Do prvních tříd míří silné ročníky dětí, tento školní rok se tak po letech zastaví propad počtu žáků na základních školách.

19.8.2011 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Taneček

Podle odhadů Ústavu pro informace ve vzdělávání půjde v září do základních škol o 6000 dětí víc než loni, dětí má ve školách přibývat. Demografický pokles v současnosti nejvíc dopadá na střední školy. Ty jsou poloprázdné a kraje řeší, zda je slučovat, nebo rušit.

Zatímco ještě v roce 2005 chodilo do základních škol přes 916.000 dětí, loni to bylo jen 789.000. V září už ale zasedne do lavic základních škol 795.000 dětí. „Školní rok 2010/2011 byl ve všech krajích také posledním rokem snižování celkového počtu žáků v základních školách. Od školního roku 2011/2012 již bude narůstat, meziroční pokles žáků na 2. stupni základních škol je převýšen přírůstkem počtu žáků na 1. stupni základních škol,“ uvedli statistici. Jen prvňáčků přibude oproti loňsku 5500 a bude jich 101.000, tento trend prý bude pokračovat i v příštích letech.

Pokles počtu žáků na středních školách

Základní školy se sice začínají zaplňovat, demografický pokles ale trápí střední školy. Na středních školách bude letos studovat 454.000 studentů, tedy o 23.000 méně než loni v září. Nejvíce dolehne úbytek na učiliště, přijdou o více než šest procent žáků. Jediné školy, kterých se demografické výkyvy nedotknou, jsou konzervatoře. Gymnázia přijdou jen o 2,9 procenta studentů, ostatní střední školy s maturitou pak o necelých šest procent.

Ministerstvu školství už ale s poloprázdnými třídami došla trpělivost. U středních škol tlačí úředníci na kraje kvůli jejich slučování a rušení. Od roku 2013 chce také ministerstvo změnit systém financování, základní a střední školy, které mají málo žáků, by dostávaly méně peněz. Podobnou situaci řešily úřady ve druhé polovině 90. let, kdy klesala porodnost a dětí bylo málo. Tehdy obce houfně rušily školky, kterých je nyní nedostatek.

Nyní se ale k rušení škol kraje tolik nemají, v tomto školním roce nebudou snižovat kapacitu středních škol na Vysočině, v Praze, Karlovarském, Olomouckém, Jihomoravském a Jihočeském kraji. Rušení či slučování škol navíc často provázejí protesty veřejnosti.

Autor: ČTK

19.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
1 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
19 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Ruské velvyslanectví: Růžový tank pošpiňuje vzpomínku. Podpořilo přemalování

Členy vojenského klubu, kteří se o víkendu pokusili vrátit růžovému tanku IS-2 před červeným kostelem v Brně původní zelenou barvu, ve čtvrtek podpořilo velvyslanectví Ruské federace v České republice. Jeho zástupci se ohradili proti tvrzení Davida Černého, který tank přetřel na růžovo, že se jedná o symbol okupace z roku 1968.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies