Aleš Hron z Plavecké školy Most varuje, že nastala kritická situace. „Hledáme řešení, jak zachránit alespoň nezbytné minimum výuky, kdy děti zvládnou základy plaveckých dovedností. To je alespoň dvacet hodin," říká Aleš Hron.
Desítky let bylo běžné, že děti strávily v bazénu čtyřicet hodin. V Mostě se ale v minulém školním roce výuka snížila ze 40 na 24 hodin. „Dnes jsou dokonce školy v situaci, že kvůli dalšímu krácení státního rozpočtu na tyto hodiny nemají," tvrdí Aleš Hron.
Školám bude chybět
Ve školním roce 2010/2011 dostaly mostecké školy na plavání 755 tisíc. Příští školní rok dá město 405 tisíc, školám bude ale chybět státních
350 tisíc. A jen necelá třetina rodičů je podle Aleše Hrona ochotna za výuku platit.
Ze situace má obavy i Martin Nebesář z Vodní záchranné služby. Podle něj chudší rodiny, které nebudou mít peníze na soukromé kurzy, nepojedou k moři. Neplavci to pak budou v létě zkoušet na mosteckých jezerech a riziko utonutí vzroste. V loňském roce se přitom v Česku utopilo deset dětí.
„Plavání je v jednom výjimečné. Pomáhá zachránit život. Právě děti těch rodičů, kteří jim výuku soukromě nezaplatí, jsou potom o prázdninách u vody samy," dodává Aleš Hron.
„Vůbec nevím, jak budu své děti učit plavat, když nejsem žádný odborník," říká čtyřiadvacetiletá Jana. Patří ke generaci, která se v 90. letech naučila plavat na školním kurzu v rámci tělocviku. „Do té doby jsem neudržela hlavu nad vodou," vzpomíná. Podle ní školní výuka pomohla až na pár výjimek všem jejím spolužákům.
80 % školáků se naučilo plavat
Plaveckou školou Most prošlo během dvanácti let na 18 tisíc dětí. Podle statistiky se naučilo plavat zhruba 80 procent tamních školáků: zvládnou uplavat jedním stylem sto metrů. Cílem je teď zachránit výuku alespoň pro jeden ročník, tedy pro přibližně
600 mosteckých školáků. Dřív jich bylo dvakrát víc.
Podobný problém trápí školy po celé republice. Neplavců přibude i na základní škole v Roudnici nad Labem. „Loni jsme dostali 295 tisíc, letos 118 tisíc korun. Už z toho je vidět, že těžko pokryjeme plavecký výcvik," řekl České televizi ředitel ZŠ Karla Jeřábka Pavel Vičl.
„V některých školách chodily dva i tři ročníky za sebou. Teď už to bývá jen jedna třída. Méně příznivá situace je mimo Prahu a úplně nejhorší je to v Ústeckém kraji, kde školy úplně odmítly chodit plavat. A pokud zařízení nebudou mít peníze, což nebudou, tak se počty dětí na kurzech ještě sníží," dodává Jana Boubínová z Asociace plaveckých škol.
Dopravní výchova bude povinná. Hřiště ale chybí
Ve školních osnovách by měla přibýt novinka: povinná dopravní výchova, kterou nyní vyučují dvě třetiny škol. Podle České televize představí tento měsíc ministerstvo dopravy metodiku, podle které se v nadcházejících dvou letech začne učit na všech základních školách.
Jenže dopravních hřišť, na kterých si děti mohou vyzkoušet, jak se chovat na silnici, je u nás nedostatek. Momentálně máme v Česku 157 stálých a 17 pojízdných hřišť, ideálně by jich ale mělo být asi 300. Kamenem úrazu jsou tradičně peníze – deset milionů korun na asfaltové hřiště většině obcí schází. Řešením by mohlo být hřiště přenosné, které si pořídili například v Havlíčkově Brodě. Za to obec či kraj, které mají tyto projekty na starosti, zaplatí jen milion korun.