Při statisících studentů by to v součtu znamenalo i několik miliard ročně. Po dokončení školy už by další úroky a jistinu spláceli sami absolventi.

„Stát tuto věc garantuje. To znamená, že by úroky za studenta zaplatil. A my nyní ekonomicky načítáme, co to všechno znamená,“ řekl Právu Dobeš. Na dotaz, zda by pak absolvent vysoké školy musel úroky státu vrátit, ministr odpověděl: „Pokud by student ukončil studium v řádném termínu, předpokládáme, že ne. Ale všechno nyní opravdu propočítáváme. Hledáme ideální řešení.“

Školné se má platit podle koaliční smlouvy na veřejných vysokých školách už od roku 2013. Půjčku si budou moci vzít od banky ti studenti, kteří nebudou mít na to, aby platbu za studium v maximální roční výši 20.000 korun uhradili na dřevo.

Kdy začne úrok nabíhat?

Předpokládá se, že půjčky začnou studenti splácet až poté, co dosáhnou průměrného platu v zemi. Ale úroky by jim až do této doby logicky narůstaly. „Diskutujeme o tom, kdy začne nabíhat úrok. To je stále otevřené. Jestli za studentem půjde úrok od chvíle, co dokončí studium a začne pracovat. Anebo od chvíle, co dosáhne na průměrný plat,“ řekl Dobeš v debatě televize Prima. Do konce listopadu představí vládě řešení, uvedlo Právo.

Podle propočtu ekonomů by při školném 20.000 ročně a půjčce 100.000 korun na pětileté studium úrok činil v prvním roce studia 1000 korun, ve druhém 2000 a v pátém 5000. Při splátkovém kalendáři deset let s odkladem splátky jistiny na pět let by výše úroku činila 67.500 Kč, uvedlo Právo.

Jestliže bude odklad splátek jistiny, kdy se bude čekat na dosažení průměrného platu, třeba patnáct let, úroky se vyšplhají už na 117.500 korun. To může být příklad učitelů, kterým plat roste pomalu.

Rada vysokých škol ale zavedení školného odmítla. V zemích, kde bylo zavedeno, prý poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání.