Nejslavnější Doktor Smrt
Jack Kevorkian pomohl umřít asi 130 lidem. Vysloužil si za to řadu přezdívek. Pro někoho byl „andělem smrti", který nevyléčitelně nemocným pomohl od utrpení, jiní v něm viděli vraha. „Umírání není zločin," zněl nejslavnější výrok lékaře přezdívaného Doktor Smrt, který za své činy strávil 8 let ve vězení. Kevorkian čelil dlouhé roky obviněním, že zabíjí pacienty, byť po dohodě. Žádná obžaloba mu ale vinu za úmyslné zabití nedokázala.
„Eutanazie by měla být legální. To je cíl. Budu bojovat za její legalizaci, ale nechci už při tom porušovat zákony," řekl roku 2007 při propuštění z vězení. O Kevorkianovi byl dokonce v roce 2010 natočen film s Al Pacinem v hlavní roli.

ZÁKLADNÍ SVOBODA

„Eutanazii, doslovně přeloženo dobrou smrt vnímá společnost zpravidla jako asistovanou smrt. Striktně právně hodnoceno, jde ale o pomoc k sebevraždě anebo rovnou o vraždu," vysvětluje právník Tomáš Sokol. On sám považuje právo dobrovolně ukončit život za základní občanskou svobodu každého člověka. „Jinou věcí je, za jakých okolností by mu měla společnost poskytnout podporu k realizaci takového záměru. Například jde-li o důvody objektivně malicherné, vyvolané jen tím, čemu se říká momentální duševní či životní krize," dodává.

Čtěte také: Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

SPORNÉ TÉMA

Do Česka kontroverzní téma doklopýtalo šest let po schválení holandské normy. Senátorka Václava Domšová (SNK ED) v roce 2008 předložila návrh zákona o důstojné smrti. Ten umožňoval jak aktivní eutanazii, tak asistovanou sebevraždu, kdy nemocnému může při dobrovolném ukončení života pomáhat zdravotnický personál. Zákon tehdy nezískal podporu parlamentu a po volbách v roce 2013 se diskuse o eutanazii zakonzervovala. Vláda Bohuslava Sobotky na popud KDU-ČSL vtělila do koaliční dohody závazek, že se tématu po celé vládní období nebude věnovat.

Umírání s asistencíZdroj: DENÍK

O to překvapivější bylo, že po senátorce Domšové nezvedl hozenou rukavici člen opoziční strany, ale navzdory koaliční dohodě poslanec Jiří Zlatuška (ANO). Ten návrh na vydání zákona o důstojné smrti znovu předložil v květnu roku 2016. Vláda k němu vydala negativní stanovisko. Na jednání sněmovny se zákon zatím nedostal a do konce volebního období už ani nedostane. A nová vláda může mít na eutanazii jiný názor.
„Kritici často namítají, že existuje paliativní péče, která umírající zbavuje bolesti. Ale to je směšování dvou témat. Ten zákon přece nikomu nebrání, aby umíral v hospicu či léčebně. Jen dává těm, kteří takto nechtějí prožít závěr života, jinou možnost," říká Zlatuška. Připomíná, že podobné dilema řešila před pár lety Kanada.

Věčný spánek, či skok pod vlak?
Doktoři pro aktivní eutanazii – tak se jmenuje skupina dánských lékařů, která nyní čelí obvinění, že pomáhala lidem se sebevraždou. A to i těm, kteří možná nebyli nevyléčitelně nemocní. „Nemůžeme se dívat na to, jak lidé skáčou pod vlaky, nebo si prostřelí hlavu kulkou," říká Svend Lings, jeden z lékařů sdružení. „Proč by neměli mít možnost odejít ze světa důstojně?"

Organizace, kterou Lings prezentuje, nabízí pomoc lidem, kteří nevidí perspektivu v léčení nemoci a chtějí dobrovolně zemřít. Lékaři organizace jim předepíšou takovou kombinaci léků na uspání a dalších prášků, které jim už neumožní se probudit. Policie je však viní z toho, že odchod ze světa poskytují i lidem, kteří „jen" trpí depresemi, či mají jiné problémy.

PŘÍPAD TAYLOROVÁ

Impuls vyvstal v roce 2009, kdy Glorie Taylorová, která trpěla amyotrofickou laterální sklerózou, tedy stejnou nemocí, na kterou zemřel Stanislav Gross (ČSSD), vyjádřila přání zemřít s lékařskou asistencí.

Přečtěte si: 150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

„Nechci ukončit život násilně. Nechci, aby byl způsob mé smrti traumatický pro mou rodinu. Chci mít právo na to, abych mohla zemřít v míru a v čase, pro který se sama rozhodnu, s ohledem na rodinu a přátele," napsala tehdy v žalobě Taylorová. Rozpoutal se jeden z největších soudních procesů v historii Kanady. Lidé začali mluvit o tom, jaké to je, když musí člověk žít s těžkou nemocí.

„Chystal jsem se ustřelit si hlavu. Mám zbraň a vážně jsem zvažoval, že to udělám. Ale rozmyslel jsem si to. Bylo by příšerné vystavit vlastní rodinu něčemu takovému. Chci lepší volbu, než je tohle," řekl jeden z mnoha svědků vystupujících v řízení. Kanadský soud dospěl k jednomyslné shodě. Prohlásil zákaz asistované sebevraždy za neústavní a uložil vládě, aby vytvořila nový zákon, který lékařům umožňuje, aby lidem ke smrti pomáhali.

Nenechte si ujít: Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

ROZHODNĚME SE

Právník Sokol návrh poslance Zlatušky vítá. Podle něj by si česká společnost měla ujasnit, jaký postoj k eutanazii zaujme. „O problému nikdy nebylo seriózně diskutováno. Slovem seriózně míním – systematicky, neosobně, s jasnou strukturou rozpravy, která míří k jasnému cíli. Takovou diskusi nemohou nahradit kampaňovité akce, při kterých někdo řekne, ať žije eutanazie a druhý na něj začne křičet, že je vrah. Pak se o tom chvíli mluví, jako když opice kroutí ocasem, a tím to končí," říká Sokol.

Jste pro zavedení eutanazie v České republice?

Ano: JIŘÍ ZLATUŠKA - K utrpení nelze nikoho nutit

V dnešní době došlo k výraznému posunu toho, co dokáže věda udělat, aby udržela při životě tělesnou schránku. Jenomže něco jiného je přežívání a něco jiného skutečný život. Je proto třeba nechat člověka, aby se sám rozhodl, čím chce, a čím už nechce procházet.

Existují lidé, kteří mají pocit, že musejí zvládnout jakousi poslední zkoušku. Můžeme je obdivovat anebo s nimi soucítit. Ale nikoho bychom neměli nutit k tomu, aby něco takového přestál, když nechce.

Ilustrační foto.Zdroj: Shutterstock.comSamozřejmě je třeba ověřit, že přání zemřít není jen chvilková slabost nebo jiná anomálie v náhledu na životní situaci. Občas se objevují argumenty, že lékař má především pomáhat lidem, ne jim ubližovat. Cožpak zbavit trpícího strachu z nedůstojného umírání není pomoc?

Kdyby měli lékaři dodržovat doslova Hippokratovu přísahu, tak by nesměli dělat ani potraty. I s těmi jsme se časem vyrovnali. Lidé si obvykle utrpení spojují s nějakým nádorem nebo jinou konkrétní nemocí. Ale velké soužení může způsobovat i běžné chřadnutí.

Podle odborných posudků může zákon o eutanazii paradoxně život některých trpících prodloužit. Pokud vědí, že jim ve chvíli nejvyšší nouze někdo pomůže, klidněji snášejí bolest.

Autor je poslanec za ANO a někdejší rektor Masarykovy univerzity.

Nevím: MILAN BRÁZDIL - Dotkne se to jen hrstky lidí

Jako lékař letecké záchranné služby jsem viděl hodně utrpení. Ohledal jsem za 25 let dva a půl tisíce mrtvých. Viděl jsem v očích některých lidí, kterým selhávaly životní funkce, že trpí a o život už nestojí. Ne všichni, ale mnozí z nich.

Ilustrační fotoZdroj: Deník/Kořínková EvaKdyž jsem šel do sněmovny, měl jsem v plánu, že budu prosazovat zákon o eutanazii. Chtěl jsem, aby si tito lidé mohli zvolit důstojnou smrt.

Ono to není jenom o bolesti. Souvisí to i s lidskou důstojností. Co je to za život, nehybně ležet na posteli a půl roku či rok čekat, kdy to přijde?

Jsem přesvědčen, že tou nejvyšší autoritou, která by měla rozhodnout, zda má smysl v životě pokračovat, je člověk samotný. Vím, že ukončit život je pro lékaře těžké. Podle mě by stačilo, kdyby v zemi byli třeba tři lékaři s tímto pověřením, kteří by si to vnitřně zpracovali.

Žádný návrh jsem nakonec nepodal kvůli koaliční dohodě. A dnes, po těch třech a půl letech ve sněmovně, jsem začal měnit názor. Dříve jsem to téma vnímal hlavně jako lékař. Dnes ho vnímám i jako zákonodárce. Vidím, kolik práce je třeba udělat na zákonech, které se týkají 99 procent lidí. Problém dobrovolné smrti se oproti tomu dotkne jen malé hrstky lidí. Je kvůli tomu třeba dělat nový zákon? Nevím.

Autor je lékař a poslanec za ANO.

Ne: MAREK VÁCHA - Ve světě se to neosvědčilo

Jsem proti kvůli tomu, čemu říkám efekt kluzkého svahu. Holandsko je vlajková loď eutanazie. A v posledních 5 letech je zjevné, že to tam jde špatný směrem.

Ilustrační fotoZdroj: čtkPočty žádostí prudce stouply. Najednou se provádí přes pět tisíc eutanazií ročně. Kritéria se pořád rozšiřují. Letos Holanďané projednávají další změkčení zákona. Podle něj si může vyžádat služby jakéhosi „provajdra smrti" každý, kdo usoudí, že už je jeho život naplněn. Holanďané mají samozřejmě na mysli především staré lidi. Ale v návrhu žádný limit není.

Na tom je dobře vidět, jak funguje ten kluzký svah. Při zavádění zákona se mluvilo tom, že se eutanazie bude vztahovat jenom na nevyléčitelně nemocné a nesnesitelně trpící. Teď už mohou o usmrcení požádat i lidé s mentálním onemocněním. A vbrzku to budou i ti, kteří jsou bez jakékoli diagnózy.

Je zajímavé, že s eutanazií souhlasí většinou právníci a filozofové. Nikdy to nejsou zdravotníci z hospiců, léčeben dlouhodobě nemocných nebo lékaři. A při vší úctě k právníkům a filozofům musím říci, že o tom problému mnoho nevědí. Je krásné mluvit u stolu o lidských právech, ale člověk, který se smrtí přichází denně do kontaktu, bude zákonitě o umírání mluvit úplně jinak.

Čtěte také: 150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Autor je římskokatolický kněz, působící jako profesor etiky na lékařské fakultě UK.