VYBERTE SI REGION

Dohoda Hradu a církve o vydání domů by mohla být koncem týdne

Praha - Dohoda mezi Pražským hradem a katolickou církví o majetkovém narovnání by mohla být podepsána koncem týdne, řekl hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Smlouvu chtěly původně obě strany uzavřít do konce ledna, příprava se ale zpozdila. Prezident Miloš Zeman v pátek řekl, že důvodem je to, že se Náboženská matice vzdala nároků na Jiřský klášter na Pražském hradě. Církev ale již údajně svůj postoj přehodnotila.

1.3.2016 4
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

"Pan prezident (v pátek) uvedl, že tam jsou jisté disproporce, ale že věří tomu, že dojde k vyřešení vzniklé situace. Rýsuje se možnost podpisu koncem týdne, ale nechci nic předjímat, je to citlivá záležitost," poznamenal Ovčáček. "Nemám žádné informace o tom, že by se Náboženská matice vzdala svých nároků," řekl generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Podle něj se připravuje podpis dohody v intencích memoranda, které o vydání nemovitostí uzavřeli loni v létě Zeman s pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou.

To předpokládalo uzavření smluv do konce ledna. Církev by na Hradě podle dohody dostala Jiřský klášter a Nové probošství, na oplátku by se vzdala dalších nároků. Na konci ledna ale obě strany oznámily, že právnické týmy dostaly čas na přípravu smluv do 26. února, tedy do pátku.

Konečný návrh

Dohoda ale do té doby připravena nebyla. Podle Zemana kvůli nedávné informaci, že se Náboženská matice vzdala Jiřského kláštera, což prý "vneslo zmatek" do příprav a zbortilo konstrukci smluv. Zároveň poznamenal, že pokud se Náboženská matice vrátí k původní dohodě, smlouvy by mohly být tento týden podepsány. V opačném případě by musely být přepracovány. Podle dobře informovaného zdroje již v pátek dopoledne pracovníci Hradu obdrželi od církve konečné návrhy smluv, které odpovídají původní dohodě, obsahují tedy i předání Jiřského kláštera.

Jednání o majetkovém vyrovnání s katolickou církví se na Hradě vedla několik let. Některé žádosti o navrácení budov Kancelář prezidenta republiky odmítla s vysvětlením, že změna vlastníka by mohla ohrozit bezpečnost hlavy státu. Církev původně usilovala o více nemovitostí, například také o Mladotův dům, Staré probošství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky.

Navracení nemovitostí na Hradě církvi v minulosti opakovaně kritizoval mimo jiné současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který požadoval vynětí areálu Hradu z církevních restitucí.

Spolu se zveřejněním memoranda o budoucí dohodě se loni Metropolitní kapitula i Náboženská matice zavázaly, že do pěti let od nabytí vlastnického práva získané objekty na vlastní náklady zrekonstruují. Slíbily to nad rámec zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, který žádnou takovou podmínku nestanovuje. Podle kardinála Miloslava Vlka jsou podmínky memoranda protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy.

Katolická církev v minulosti na Hradě žádala i o Chrám sv. Víta

Výběr informací o nárocích katolické církve na majetek v areálu Pražského hradu (koncem týdne by mohla být podepsána dohoda mezi Hradem a katolickou církví o majetkovém narovnání):

- Nejznámějším případem, kdy římskokatolická církev požadovala vydání nemovitosti v areálu Pražského hradu, je mnohaletá kauza kolem katedrály svatého Víta. Spor o to, komu nejvýznamnější český chrám patří, otevřela Náboženská matice, když 30. prosince 1992 podala proti Kanceláři prezidenta republiky (KPR) určovací žalobu o vlastnictví katedrály a dalších nemovitostí. KPR převzala chrám v roce 1954 na základě vládního nařízení o ustavení chráněné oblasti Pražského hradu.

- V případu padlo během téměř 20 let několik soudních verdiktů, které ovšem přiřkly vlastnictví katedrály jak církvi, tak státu. Od podzimu 2006 do jara 2007 církev dokonce chrám spravovala, po verdiktu Nejvyššího soudu (NS) ale opět převzala správu katedrály KPR. Obvodní a městský soud poté respektovaly názor NS a v září 2007, respektive dubnu 2008, tak opět přiřkly svatovítskou katedrálu státu. Rozsudek nezvrátilo ani dovolání církve k Nejvyššímu soudu.

- Po odmítnutí dovolání v březnu 2009 katolická církev podala ústavní stížnost s tím, že proces nebyl spravedlivý. Oznámila také, že v případě neúspěchu se chce obrátit i na štrasburský soud. Krátce poté, co se v dubnu 2010 svého úřadu ujal současný pražský arcibiskup Dominik Duka, byla podepsána dohoda, podle níž se stát i církev o chrám starají společně. V září 2010 pak církev vzala svou ústavní stížnost zpět. Tento krok ale výrazně kritizoval Dukův předchůdce, kardinál Miloslav Vlk.

- Zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, přijatý v roce 2012, pak výslovně uvádí, že se tato restituční norma na katedrálu svatého Víta nevztahuje. Současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) navíc dlouhodobě zastává názor, že z církevních restitucí (sociální demokracií obecně tvrdě kritizovaných) by měl být vyjmut celý areál Pražského hradu. Žádná taková úprava ale přijata nebyla.

- V létě 2013 (poté, co majetkové vyrovnání státu a církví posvětil i Ústavní soud) tak církev požádala o vydání některých budov a pozemků v areálu Pražského hradu. Jednalo se například o Mladotův dům, Staré probošství, šest domů ve Vikářské ulici a jeden dům u Zlaté uličky. První žádost ale Kancelář prezidenta republiky ještě v roce 2013 odmítla; zdůvodnila to tím, že změna vlastníka by mohla ohrozit bezpečnost hlavy státu.

- Následovala jednání mezi církví a KPR, která vedla k dohodě, uzavřené loni v červenci. Podle memoranda, které podepsali arcibiskup Duka a prezident Miloš Zeman, církev dostane dvě nemovitosti a nároku na ostatní se vzdá. Metropolitní kapitule bude vydán soubor novogotických Mockerových domů, známých také jako Nové proboštství, a Náboženské matici klášter svatého Jiří. Jedna z nejvýznamnějších románských památek v ČR. Svatojiřská bazilika ale zůstane v majetku státu. Příslušná dohoda by po několika odkladech mohla být podepsána koncem tohoto týdne

- Kapitula i matice se zavázaly, že do pěti let od nabytí vlastnického práva získané objekty na vlastní náklady zrekonstruují. Slíbily to nad rámec zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi, který žádnou takovou podmínku nestanovuje. Podle kardinála Miloslava Vlka, který Dukou podepsaný dokument opět ostře kritizoval, jsou ale podmínky memoranda protizákonné, protiústavní a hrubě porušují demokratické principy.

Autor: ČTK

1.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies