VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Domácí násilí? Setkaly se s ním dvě ženy z pěti

Praha /ROZHOVOR, INFOGRAFIKA/ – Týraných žen, které našly odvahu a rozhodly se vyhledat pomoc, u nás pomalu přibývá, říká při příležitosti Mezinárodního dne proti násilí na ženách Jitka Poláková, šéfka společnosti ProFem, která pomáhá obětem domácího a jiného násilí.

25.11.2013 15
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Máme u nás dostatečnou síť pro pomoc obětem domácího násilí?

Vedle specializovaných poraden (například síť koalice KOORDONA) máme Intervenční centra, která jsou v každém kraji. Tento počet je bohužel nedostatečný. Zejména pak počet specializovaných azylových domů a krizových lůžek. Azylové domy s utajenou adresou jsou v ČR pouze 3. Tato služba je určena zejména pro ženy, které jsou ohroženy na životě, mohly by být bezprostředně fyzicky napadeny, trpí neustálým vyhrožováním ze strany partnera, a také především pro ty ženy, které jsou ze strany bývalého partnera pronásledovány. Problémem je i nedostatečné financování azylových domů ze strany státu, proto si některé klientky musí část nájmu a režií hradit, ale na to při útěku bohužel finance nemají. Kritická je vždy doba 3 měsíců od příchodu klientky do azylového domu, než si vyřídí sociální dávky a než je jí poskytnut doplatek na bydlení. A přitom právě první okamžiky po odchodu jsou pro ženu nejdůležitější pro úspěšné řešení krizové situace.

Jak to u nás vypadá s legislativou - chrání oběti dostatečně, nebo máme oproti západním státům nějaké mezery? Domácí násilí řeší i nový občanský zákoník. Můžete přiblížit, jak? Je úprava dostatečná?

Přestože máme nové nástroje, jako je například Zákon o obětech trestných činů (1.8.2013), není situace dostatečná. Domácí násilí není řešeno komplexně, ale je roztříštěno do několika zákonů. Vzhledem k tomu, jak velké části populace se problematika domácího násilí týká, bylo by mnohem lépe pro oběti, pokud by stát celou záležitost řešil komplexním zákonem, jako například ve Španělsku.

Nově se v Novém Občanském zákoníku může domáhat ochrany i jiná osoba, která žije spolu s manžely v domácnosti (například syn či dcera). Dále také může požádat o ochranu nezletilý starší 16 let (jedná se o tzv. procesní způsobilost). Jsou zde novinky v předběžných opatřeních a lhůtách. Bohužel neexistují soukromoprávní ustanovení proti domácímu násilí. S DN nejsou spojeny žádné negativní následky pro násilnou osobu (agresora) – např. při vypořádání společného jmění manželů. Uvidíme, co nám přinese praxe.

Kolik žen - obětí domácího násilí u nás vyhledá pomoc? Přibývá jich?

Aktuální data máme z průzkumu z roku 2012, který pro proFem zpracovala agentura NMS Research o výskytu domácího násilí.  V průběhu svého života se setkalo s některou z forem násilí 40% žen. Během jednoho roku se jednalo o 11%, tedy 400 000 žen. 26% žen se se svým problémem nikomu nesvěří a neřeší ho. Žen, které vyhledají pomoc, rozhodně přibývá a mění se i pohled celé společnosti.

Je možné říci, jak častý je u nás výskyt domácího násilí ve srovnání s jinými státy EU? Které země v EU mají problém dobře řešený a minimalizovaný? Kde je naopak vážný?

Odpověď na tuto otázku je složitější. Nicméně platí, že na západ od České republiky je lepší legislativa i pomoc obětem. A pracuje se zde i ve větší míře s násilnými osobami. Velice dobře mají problematiku domácího násilí a násilí  na ženách řešenou v sousedním Rakousku, kam se velice často obracíme pro inspiraci. Dále ve Španělsku, Velké Británii, nebo ve Skandinávských zemích.

Jak by žena měla postupovat, je-li obětí domácího násilí?

Žena by se především neměla stydět za svou situaci a vyhledat co nejdříve odbornou pomoc. Zavolat do specializovaného centra či azylového domu a pokusit se najít někoho, kdo může poradit. Tato pracoviště pomohou s přípravou odchodu od násilného partnera, při plánování bezpečnostního plánu a v dalším postupu. Nebo když žena nechce partnera opustit, v poradenských centrech ji mohou, alespoň psychicky podpořit.

Na pachatele domácího násilí může žena podat trestní oznámení ve smyslu paragrafu 215a trestního zákona, který hovoří o týrání osoby blízké, žijící ve společném bytě nebo domě.

První krok je těžký, pokud ale žena neudělá nic, násilí samo nepřestane. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi složitou situaci, kdy násilný partner mění svojí tvář, snaží se prosit, slibuje, že se změní apod., je nutné pochopit specifika domácího násilí a docházet opakovaně k psychosociálním konzultacím (ve většině specializovaných poraden jsou bezplatné), které nejen podpoří, ale pomohou nabýt ztracenou sebedůvěru a sílu při řešení  situace. Rozhodnutí je ale vždy straně ženy.

Co by měla žena dělat ve chvíli, kdy ji např. partner napadne - jsou nějaké rady, jak situaci (útočníka) uklidnit?  

V případě akutního napadení by žena měla rozhodně kontaktovat  Policii ČR – linka 158, nebo 112. Násilí je trestný čin a nikdo nemá právo se takto chovat.

Před příjezdem policie neodklízet případné stopy po násilí. Pokud byla žena napadena, měla by navštívit lékaře a nechat si vypracovat odbornou zprávu. Je-li to možné, zdokumentovat (i dodatečně) svá zranění. Důležité je, aby na fotografii bylo viditelné datum pořízení snímku. Pokud nebyl násilný partner vykázán ze společného obydlí, je z bezpečnostního hlediska lepší odejít do specializovaného centra či azylu pro oběti domácího násilí, případně k rodině či známým.

Oběti agrese.

Autor: Michaela Koubová

25.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies