VYBERTE SI REGION

Dozvuky stávky v České televizi jsou patrné i dnes

Praha - Události z přelomu let 2000 a 2001, jejichž dozvuky lze najít i v současném fungování České televize (ČT), přivedly do ulic desetitisíce lidí a vyústily mimo jiné ve změnu zákonů o veřejnoprávních médiích.

29.12.2010 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Údajné politické tlaky na televizi, které byly jednou z příčin stávky zahájené 1. ledna 2001, ale neustaly ani potom. Podle médií provázely například i loňskou volbu generálního ředitele ČT, ze které nakonec vyšel podruhé vítězně Jiří Janeček.

Bezprostřední příčinou rozruchu kolem televize bylo odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka, který ve funkci vydržel pouhých deset měsíců, a zejména pak rychlý výběr nového šéfa ČT. Tím televizní rada 20. prosince 2000, pouhých osm dní po Chmelíčkově odvolání, zvolila Jiřího Hodače. Tento dlouholetý zaměstnanec české redakce BBC se přitom v létě téhož roku s ČT nerozešel v dobrém, když opustil po necelých čtyřech měsících pozici ředitele zpravodajství.

Proti Hodačovu jmenování do čela celé televize se postavila velká část zaměstnanců zpravodajství, na obrazovce se dokonce objevilo jejich nesouhlasné stanovisko s tímto krokem. Den poté, co se 22. prosince při hlavní zpravodajské relaci Události za moderátory objevila řada známých osobností, které podporovaly nově ustavený krizový výbor ČT, pak jmenoval Jiří Hodač ředitelkou zpravodajství bývalou redaktorku veřejnoprávní televize Janu Bobošíkovou.

Bobošíková rozdávala výpovědi

Tento krok ale vyvolal další napětí, razantní Bobošíková (později moderovala diskusní pořad na Nově a v letech 2004-2009 byla europoslankyní) začala připravovat vlastní zpravodajství, které se ve vysílání poprvé objevilo na Štědrý den. Z technických důvodů je mohli vidět jen lidé přijímající signál z pozemních vysílačů, diváci satelitního vysílání a kabelových televizí nadále sledovali "vzbouřenecké" zprávy. Bobošíková navíc rozdala dvě desítky výpovědí, později ale zrušených soudem.

Konflikt mezi Hodačovým vedením a zaměstnanci zpravodajství, na jejichž stranu se postavily i televizní odbory, ale nadále pokračoval. Hodačovy odpůrce podpořili také někteří politici, zejména z tehdejší čtyřkoalice a části ČSSD. Senátor Jan Ruml (US) dokonce v televizi přespal spolu se zaměstnanci, aby podle svých slov zabránil případnému násilnému vyklizení. Vyvrcholení nepřehledné situace na obrazovce pak přišlo 27. prosince večer, když ČT přestala na pokyn Jiřího Hodače úplně vysílat.

Signál veřejnoprávní televize se v éteru znovu objevil až po téměř 23 hodinách po výzvě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zpravodajství ale ČT nadále vysílala dvojí. Situace se ale neuklidnila, naopak odpoledne na Nový rok vyhlásili televizní odboráři stávku (během níž televize nadále fungovala), kterou chtěli urychlit řešení krize. Tou se začali konečně zabývat také politici, jednali o ní šéfové parlamentních stran a 3. ledna pak vláda schválila novelu zákona o ČT.

Demonstrace i v Brně a Ostravě

Ve stejný den se také v Praze, Brně a Ostravě uskutečnily desetitisícové demonstrace na podporu revoltujících zaměstnanců televize; už dříve byly menší demonstrace přímo před budovou zpravodajství na Kavčích Horách. Hodač, který pro vyčerpání skončil začátkem ledna v nemocnici, dlouho odmítal výzvy k rezignaci, a to včetně těch, jež mu adresovaly sněmovna a Senát. Odchod z čela televize nakonec Hodač oznámil 11. ledna 2001, stávka ale oficiálně trvala ještě další měsíc.

Skončila den poté, co poslanci 9. února na základě novely zákona (prošla zrychleným řízením koncem ledna) zvolili prozatímním ředitelem ČT jejího bývalého zaměstnance Jiřího Balvína. Nová právní úprava, podle jejíhož vzoru byl o rok později upraven i zákon o Českém rozhlase, vedle řešení tehdy aktuální krize změnila i způsob nominace do Rady ČT. Budoucí radní (jejich počet byl zvýšen z devíti na 15, každé dva roky se obměňuje třetina) nyní navrhují různé společenské organizace.

Kontrolní orgán veřejnoprávní televize pak ale i nadále volí jen poslanci, ačkoli se objevily hlasy volající mezi rozdělení této pravomoci mezi sněmovnu a Senát, případně i prezidenta. Podle kritiků navíc ani nominace radních občanskými sdruženími a dalšími organizacemi příliš nezmenšila vliv politických stran na tento orgán. Mezi kandidáty a nakonec i zvolenými radními se často objevují jména bývalých poslanců či dalších lidí blízkých politickým stranám.

Autor: ČTK

29.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

Forejtův případ je varující zprávou o poměrech na Hradě, píše tisk

Praha - Odchod ředitele protokolu Pražského hradu Jindřicha Forejta, který se v úterý vzdal svého místa, je drsnou a varující zprávou o poměrech na Hradě. V komentáři to dnes píšou Hospodářské noviny. Případu se věnují všechny české deníky. Lidové noviny si v souvislosti s tím všímají bezpečnostních hrozeb, kterých je podle nich Hrad plný. Právo se pozastavuje nad "úpornou snahou dvou pochybných individuí" dostat kompromitující materiál do seriózních médií.

Babiš obhajoval rozpočet, dle něj je podstatné, že deficit klesá

Praha - Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) před jednáním Sněmovny obhajoval navržený deficit státního rozpočtu na příští rok ve výši 60 miliard korun. Podle něj je podstatné, že se od začátku funkčního období vlády daří deficit postupně snižovat, stejně jako státní dluh. Odmítl také výtky opozice, že je v rozpočtu málo investic.

Vysmívaný uklízeč z Rijádu získal po kampani na netu šperky

Rijád - Bangladéšský uklízeč ze saúdskoarabské metropole Rijádu, jemuž se na sociálních sítích vysmívali za to, jak na fotografii zírá do výlohy klenotnictví, po internetové kampani na jeho podporu získal sadu zlatých šperků. Lidé mu také přislíbili tisíce rijálů, informovala televizní stanice CNN.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies