Česko se chová krátkozrace. Než by lidem zaplatilo dražší a kvalitnější léčbu, která je udrží práceschopnými, nechá je spadnout do invalidního důchodu. Po zbytek života je pak musí živit, popisuje Tomáš Doležal z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

To je podle něj špatně. Česká populace totiž stárne a nemohoucích lidí bude přibývat. Zvyšovat se bude i množství vyplácených invalidních důchodů – jen za posledních deset let poskočil objem vyplacených peněz o téměř 13,5 miliardy korun na celkových 44,3 miliardy korun. Státní správa by se proto podle něj měla zajímat o to, jak udržet co největší počet lidí soběstačných a pracujících. „Pomoci by přitom mohlo propojení zdravotního a sociálního systému, které dnes fungují odděleně. Státní správa by pak najednou viděla, kam je potřeba investovat, aby byly dopady nepříznivého demografického vývoje co nejmenší," pokračuje Doležal.

Ivana Trumpová
Prezident zuřil, když Trumpová odmítla místo velvyslankyně v Česku

ÚSPORA 800 MILIONŮ

Hezky se to prý ukazuje i v pilotní studii, kterou si objednali poslanci sněmovního sociálního výboru. Od března loňského roku na ní pracují odborníci z Kanceláře zdravotního pojištění, hotová by měla být letos v září. „Analyzujeme všechna dostupná data, která se týkají několika vybraných diagnóz. Výsledek je vždy jednoznačný: například u roztroušené sklerózy by mohly přinést investice do drahé moderní léčby sociálnímu systému úsporu kolem 800 milionů korun ročně," přibližuje předběžné výstupy ředitel Kanceláře zdravotního pojištění Ladislav Švec.

Jiří Paroubek
Zeman podpořil Paroubka. ČSSD by mu podle něj měla umožnit členství ve straně

Moderní léčba totiž udrží soběstačných až 70 procent pacientů. Naopak bez ní skončí polovina lidí v invaliditě. Podobně dopadly také analýzy pacientů s Bechtěrevovou chorobou, při které lidem postupně tuhne páteř. Tam se může invalidnímu důchodu vyhnout až 62 procent nemocných. „Pro stát to znamená úsporu ve výši 450 milionů korun ročně," dodává Švec.

Resorty zdravotnictví a sociálních věcí se přesto k propojení obou systémů nemají. „Názorově se v tom spíš rozcházíme," přiznal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Doplnil, že spolupráce se plánuje jen v oblasti psychiatrie, kde je propojení obou systémů bytostně potřebnáé „Část peněz bude muset uhradit zdravotní systém, část půjde za systémem sociálním," řekl Prymula.

ÚŘADY TO NEZAJÍMÁ

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň pak přiznal, že o probíhající studii nic neví. „Je pravda, že státní správa, kterou by měla data zajímat nejvíc, o ně paradoxně vůbec nestojí," glosoval přístup resortů Ladislav Švec. Resort sociálních věcí podle něj nedokáže spárovat ani vlastní data. „Celý systém je nepřehledný a roztříštěný," uvedl.

Ilustrační foto.
Češi jsou lajdáci. Ročně vymře jedno město

Normy, které by oba systémy propojily, si proto chtějí vzít na starosti poslanci sněmovního sociálního výboru. „Jakmile bude hotová pilotní studie, která řekne, co má smysl a co ne, pustíme se do toho. Když to dokázali v jiných státech, proč bychom to nezvládli my," slíbil Jaroslav Zavadil (ČSSD). Jaké konkrétní změny navrhne, ale neprozradil.

Roztroušená sklerózaZdroj: Redakce