Kácení kvůli kůrovci Šumavě škodí, tvrdí vědci

Nové důkazy přinesl vědecký výzkum založený na satelitním sledování Šumavy.

Výsledek je jednoznačný. I samotné vědce přitom překvapilo, jak obrovský rozdíl je mezi oblastmi, které lesníci kvůli kůrovci před několika lety pokáceli, a bezzásahovými zónami, kde si příroda s kůrovcem poradila sama.

„Na holých sečích dochází během léta k jejich výraznému přehřívání, až na 40 stupňů Celsia, a navíc k výrazným denním teplotním výkyvům, které mohou být přes 40 stupňů Celsia,“ říká Martin Hais z Jihočeské univerzity. Podle jeho slov extrémní výkyvy teplot na místech, kde byly stromy napadené kůrovcem vykáceny, připomínají podmínky na pouštích.

Naopak překvapivě dobře dopadlo sledování mikroklimatu v uschlých porostech, které byly ponechány na místě přírodnímu vývoji.

„Nijak významně se nelišilo od zdravých porostů smrčin,“ dodal Hais.

Na přehřátých holinách se stromkům nedaří

Právě mikroklima přitom hraje klíčovou roli při obnově lesa. Na přehřátých holinách se novým, nákladně vysazeným stromkům nedaří. I zkušenosti z Krkonoš nebo Krušných hor ukazují, že umělá výsadba je v horském prostředí na holosečích málo úspěšná a často trvalo řadu let, než se opakovaně vysazené semenáčky uchytily. Důkaz vědců přišel v pravý čas.

Část politiků, kteří prosazují zájmy dřevařského průmyslu, totiž v posledních týdnech zvýšila tlak na národní park a požadovala urychlené kácení v nejcennějších částech Šumavy.A to i přes odpor veřejnosti, která s ochranou a bezzásahovým režimem v těchto oblastech souhlasí.

Ředitel NP: Původní koncepce byla správná

„Je to další z řady výzkumů, který potvrdil to, že původní koncepce národního parku s bezzásahovými zónami byla v letech 1991 až 1992 založena na odborných znalostech a byla správná,“ uvedl ředitel národního parku František Krejčí a dodal: „Porosty, které byly ponechány v bezzásahovém režimu v pásmu horských smrčin, když jsou atakovány kůrovcem a uschnou, se ještě deset patnáct let chovají podobně, jako kdyby tam byly živé stromy. Stojící souše mají velký význam pro vznik nového lesa.“

S výsledky výzkumu se chce seznámit i jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Rád se o něm nechám informovat,“ řekl Zimola Deníku. Podle jeho slov kraj souhlasí s tím, aby se les v některých částech Šumavy obnovoval přirozeně.

„Nenapadám a nezpochybňuji bezzásahové zóny ani princip, že by si příroda měla poradit sama. Je to médii zkreslená informace, že chceme zasahovat v prvních zónách, to jsme nikdy neřekli,“ dodal hejtman Zimola. Podle něj chce kraj zasahovat až ve druhých zónách. „A to ještě před kůrovcem, ne likvidovat až to, co sežere,“ uzavřel.