VYBERTE SI REGION

Dvě desítky poslanců chtějí zakázat kožešinové farmy

Praha – Dvacítka zákonodárců z šesti poslaneckých klubů napříč politickým spektrem předloží návrh na zákaz kožešinových farem v Česku. Od roku 2017 by se nesměly nové farmy zakládat. Do konce roku 2018 by měly ukončit svojí činnost stávající podniky. Podobný návrh na podzim zamítl sněmovní zemědělský výbor. Zákaz by se neměl týkat chovů králíků, kde je kožešina pouze vedlejším produktem, oznámili dnes poslanci na tiskové konferenci. V Česku je nyní aktivních devět farem, loni skončil chov ve Zbýšově a chov lišek v Křižanovicích. Tam ale podle Státní veterinární správy (SVS) pokračuje chov norků.

3.3.2016 30
SDÍLEJ:

Poslanecká sněmovna. Ilustrační foto.Foto: ČTK/ Michal Doležal

„Chovat a usmrcovat zvířata primárně za účelem získávání kožešin je v 21. století těžko přijatelné. Nemluvě o tom, že podmínky držení naprosto neodpovídají etologii chovaných druhů," řekl poslanec Robin Böhnisch (ČSSD). Podle něj druhy, jako jsou norek americký nebo liška polární, nelze úspěšně domestikovat.

Pod návrhem jsou podepsaní zástupci sociálních demokratů, lidovců, TOP 09, komunistů i poslanec Úsvitu Marek Černoch a nezařazený Jaroslav Holík. Úmysl připojit se avizovala i čtveřice poslanců hnutí ANO.

Ministerstvo zemědělství by mělo končícím farmám na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky. „Příspěvky jsou nenárokové a je zcela na uvážení ministerstva, v jakém rozsahu a za jakých podmínek budou poskytnuty. Ministerstvo tak může například zvážit poskytnutí příspěvků na krytí investičních nákladů, které někteří chovatelé vynaložili za účelem přizpůsobení svých chovů předpisům účinným od začátku roku 2014," píše se v důvodové zprávě novely zákona.

Kde už zákaz platí?

Zákaz chovů kožešinových zvířat platí podle zprávy ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Slovinsku a v Chorvatsku.

Nejčastěji se v ČR na kožešiny chovají norci a lišky. Ročně jich je zpracováno přibližně 20.000. Počet farem se dlouhodobě snižuje. Podle veterinářů jich ještě v roce 2000 fungovalo 26. Podle mluvčího SVS Petra Pejchala chovy ukončují činnost zejména z ekonomických důvodů, ale nezanedbatelný vliv mají i aktivisté a ochranáři zvířat, kteří svými aktivitami v některých případech chovy poškozují.

Veterináři od roku 2013 chovy zvířat kontrolují dvakrát ročně. Jednou v létě a jednou před tzv. kožkováním. „Při kontrolách v roce 2015 nebyly Státní veterinární správou zjištěny žádné závady a porušení legislativy," řekl mluvčí veterinářů Petr Pejchal.

Většina Čechů s chovem takzvaných kožešinových zvířat nesouhlasí. Lidé se odmítavě staví také k testování čisticích prostředků na zvířatech a využívání divokých zvířat v cirkusech. Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění více než tři čtvrtiny lidí zastávají názor, že by se současná společnost obešla bez kožešinové módy.

Na podzim zemědělský výbor odhlasoval, aby se neměnily podmínky pro chovy kožešinových zvířat. Na výbor se na konci loňských prázdnin obrátil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) poté, co aktivisté od něho požadovali přípravu novely, kterou by chovy kožešinových zvířat zakázal. Pro nerušení chovů hlasovali všichni přítomní poslanci, současná legislativa byla podle nich dostačující.

Autor: ČTK

3.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 30
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies