Chovatelům v sloním sirotčinci v Pinnawale se podařilo dovést obě slonice do přepravních beden okolo 21:00 srílanského času. Po dvouapůlhodinové jízdě do hlavního města na ně přímo na letištní ploše u armádního Herkulesu čekala početná delegace místních politiků a novinářů.

První do letadla byla naložena mladší Tamara ve 2:51. Přímo v letadle si před slonicí za odkrytou mříží vzájemně poděkovali náměstek ministra zahraničí Srí Lanky Neomal Perea, český velvyslanec Miloslav Stašek a ředitel zoo Miroslav Bobek. Janitu do letadla technici naložili ve 3:30.

Zvířata i posádku čeká asi sedmnáctihodinový let s dvěma mezipřistáními ve Spojených arabských emirátech a Turecku. Strava zvířat na palubě sestává z mangového listí, banánů, ananasů, melounů a cukrové třtiny. Podle doprovázejícího veterináře Romana Vodičky je plán snižovat postupně v letadle teplotu z 25 na 17 stupňů pro lepší aklimatizaci. Zvířata nejsou zatím pod žádnou medikací.

Základní údaje a zajímavosti o chovu slonů v pražské zoologické zahradě:

- Pražská zoo chová v současnosti pět slonů indických, z toho čtyři samice (Gulab, Shanti, Donna a Tonya) a jednoho samce (Mekong). Během více než osmdesátileté historie pražské zoo v ní bylo chováno 19 slonů.
- Historicky první slon dorazil do pražské zoo už v červenci 1933, tedy dva roky po založení zahrady. Šlo o slona indického, jenž byl pojmenován Baby. Zvíře koupené za 51.000 tehdejších korun pocházelo z odchytu na Cejlonu a v době příchodu mu podle dostupných údajů bylo 15 měsíců. Teprve na začátku 50. let se k Babymu přidali další sloni indičtí.
- Prvního slona afrického získala pražská zoo počátkem listopadu 1953 a dala mu jméno Petr I. Po jeho přestěhování do Ostravy v létě 1965 byla pražská zoo několik měsíců bez jediného slona, což se změnilo až příchodem samice Gulab v roce 1966.
- Do dneška posledním přírůstkem v trojském sloninci byly samice Donna a její tříletá dcera Tonya, které do Prahy doputovaly letos na jaře z Rotterdamu. Donna je v současnosti březí; narození mláděte se očekává začátkem příštího roku.
- Původní pavilon slonů ze 30. let stál na místě dnešního ostrova lemurů kata. Druhým domovem slonů se počátkem 70. let stal pavilon velkých savců, který byl pro veřejnost otevřen v roce 1973. Letos na jaře se část slonů přestěhovala do zbrusu nového pavilonu, o který se dělí s hrochy. Expozice zatím není návštěvníkům přístupná; otevření se plánuje příští rok.
- V 50. letech byla pražská zoo významnou tranzitní stanicí pro obchod mezi SSSR a západoevropskými zeměmi. V tomto období prošel pražskou zoo tucet slonů, kteří byli určeni pro sovětskou obchodní organizaci Zoocentrum Moskva.
- Zajímavý osud měl v pořadí 14. slon v pražské zoo, samice Shanti. Něž se v říjnu 1977 stala majetkem zahrady, bylo jejím vlastníkem Filmové studio Barrandov. Filmaři slona zakoupili v Německu kvůli natáčení filmu Pan Tau v oblacích, v němž si Shanti zahrála roli neposedného slůněte Bimba. Filmová hvězda žije v pražské zoo dosud.
- V březnu 1977 napadl samec slona afrického Petr II. svého ošetřovatele a způsobil mu smrtelná zranění. Slon byl ještě týž den utracen. Tragická událost postihla pražský sloninec ještě jednou, a to při povodních před deseti lety. Samec Kadíra, který se do Prahy dostal v září 1971 ze Srí Lanky, zůstal uvězněn v zaplaveném pavilonu, kde byl chován odděleně od ostatních slonů. Vedení bylo nakonec nuceno nechat vyčerpané a vystresované zvíře utratit.
zdroj: Zoo Praha

Čtěte také: Pražská zoo se těší na dvě nové slonice ze Srí Lanky