VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Elektronické náramky pro domácí vězně by mohly nahradit i vazbu

Praha - Elektronické náramky by v budoucnu mohly hlídat nejen domácí vězně, ale i obviněné lidi, kteří by jinak skončili ve vazbě. V polovině letošního roku spustí ministerstvo spravedlnosti ostrý provoz elektronického monitoringu u odsouzených a rok poté vyhodnotí, zda lze využití náramků rozšířit i na vazební řízení. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra Daniel Volák.

21.3.2013 5
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Statistiky Vězeňské služby uvádějí, že v současné době je ve vazbě 2258 lidí, což představuje téměř 95 procent kapacity vazebních věznic. „Vazba je u nás zbytečně exponovaná. U trestných činů, které nemají násilnou povahu, by se náramky daly využít," věří Volák. Ministerstvo upozorňuje, že by tak vznikla paralela k současnému řešení, podle kterého lze vazbu nahradit například peněžitou zárukou nebo písemným slibem obviněného.

Namátkové kontroly

V praxi náramky stále nefungují. Ačkoliv trest domácího vězení existuje v českém trestním právu od ledna 2010, vězně zatím nekontroluje nepřetržitě elektronika, ale namátkově pracovníci Probační a mediační služby. Termín zavedení náramků do praxe se už několikrát odsouval. Ministerstvo v současné době dokončuje přípravu zadání veřejné zakázky, přičemž samotné zadávací řízení by mělo začít na přelomu března a dubna. Úřad věří, že do června bude znát vítěze.

Hodnotu veřejné zakázky odhaduje ministerstvo na 275 milionů korun. Tato cena zahrnuje nejen prvotních 500 náramků a jejich pětiletou údržbu, ale také dodávku technického řešení a monitorovacího centra. Výhradním správcem elektronického monitorování bude Probační a mediační služba, čímž se podle ministerstva výrazně ušetří.

Vyplatí se to

Zavedení náramků se státu podle úřadu vyplatí – zatímco hlídání jednoho vězně v káznici stojí denně zhruba 1000 korun, elektronický dozor vyšel při zkušebním provozu na 165 korun.

Alternativní trest domácího vězení se v českém prostředí ujímá jen pomalu. Řada soudců se jej zdráhá ukládat právě proto, že stát ještě nedořešil otázku monitoringu. Ke konci loňského roku evidovala probační služba 359 odsouzených domácích vězňů. Novoroční prezidentská amnestie ovšem všechny tyto vězně osvobodila.

Využití detekčních náramků ve vazebním řízení prosazuje i vazebně stíhaný poslanec David Rath. Podle jeho návrhu, k němuž vláda ve středu vyslovila nesouhlasné stanovisko, by stíhaní lidé mohli mít nařízené místo pobytu se stanoveným režimem. Dodržování tohoto režimu by kontroloval detekční náramek. Pokud by ho obviněný záměrně poškodil, mohl by za to jít do vazby.

Autor: ČTK

21.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies