VYBERTE SI REGION

Uran vytěžíme jako uhlí, říká Dana Drábová

Liberec - Zavítala mezi studenty Technické univerzity v Liberci a zamotala jim hlavu svými energetickými hlavolamy. Řeč je o ředitelce Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Daně Drábové, která v současné době probouzí mezi českými studenty zájem o jadernou energetiku.

3.4.2009
SDÍLEJ:

„Atomová lady“ Dana Drábová.Foto: Deník/Petr Šimr

Středeční návštěvy Dany Drábové v Liberci využil také Deník a společně s dalšími novináři získal od ní několik velmi zajímavých odpovědí na dotazy týkající se našeho regionu.

Některá média před časem přinesla informaci o možnosti využívání malých jaderných reaktorů pro komerční účely. Něco podobného by dokonce ráda viděla v nedalekém Jablonci nad Nisou senátorka Soňa Paukrtová. Jde o reálnou myšlenku, nebo má spíš nádech fikce?

Fikce to není určitě. Myšlenka využívání malých jaderných reaktorů pro komerční účely totiž není nic nového pod sluncem. Projekty malých reaktorů existovaly již v šedesátých letech. Pak se ale od nich ustoupilo. Bylo to neekonomické. Jednoduše se nevyplatilo mít reaktor o výkonu třiceti až padesáti megawattů. Současnou otázkou je, jestli se něco podobného vyplatí do budoucna. To je ovšem závislé také na tom, jakým způsobem porostou ceny jiných energetických komodit. Další věcí je skutečnost, že vývoj těchto zařízení se téměř zastavil. Malé reaktory proto zatím neměly možnost prokázat, že jejich bezpečnost je na akceptovatelné úrovni. Myslím si proto, že pokud se opravdu ukáže, že tato technologie je využitelná, objeví se první malé reaktory v komerčním nasazení kolem roku 2025. Všechno má však svá ale. Pokud se totiž budou náznaky různých energetických krizí zhušťovat a pokud prudce poroste cena jiných energetických komodit, může se stát, že se lidstvo opět ukáže jako velmi pružný živočišný druh, a vývoj malých reaktorů pro komerční využití bude urychlen. Rozhodně to ale není o tom, že bude v roce 2015 stát v Jablonci nad Nisou malý jaderný reaktor.

Když ještě zůstaneme v našem regionu. Pod osadou Kotel u Osečné leží značné zásoby uranu a místní lidé mají strach z případné těžby. Zatím to sice není aktuální, ale zeptám se. Je z Vašeho pohledu opravdu nutné v této lokalitě uran těžit?

Řeknu svůj osobní názor. Když se podíváte do historie, tak zjistíte, že cokoliv, co bylo lidem k nějakému použití, nakonec také dříve nebo později použili. Jestliže se tedy ví, že někde je něco, co by mohlo k případnému použití posloužit, tak je všechno jenom odklad a jednou to použito bude. Zdali to bude za padesát, sto nebo pět set let zatím nikdo neumí říct, ale stejně jako se jednou s největší pravděpodobností výtěží všechno uhlí, které tady máme, tak se s největší pravděpodobností přistoupí i k vytěžení těch zásob uranu. Ovšem tedy za předpokladu, že neuděláme nějaký kvantový skok a nevymyslíme úplně nový způsob získávání energie. Na druhou stranu bych nechtěla, aby to vyznělo tak, že se Kotel prostě těžit bude, a nikdo s tím nic neudělá. Jde totiž podobně jako v případě malých jaderných reaktorů o období několika desítek let. Napřed se navíc musíme vyrovnat s tím, co máme ve Stráži pod Ralskem.

Když už jsme nakousli Stráž pod Ralskem, jak dlouho bude podle Vás trvat likvidace chemické těžby uranu a považujete chemickou těžbu uranu v současné době za ideální způsob získávání této suroviny?

Likvidace následků chemické těžby uranu v okolí Hamru a Stráže pod Ralskem zabere ještě pár desítek let. Na druhou stranu to ovšem nic nevypovídá o takovém způsobu získávání uranu. I chemická těžba se totiž dá provádět slušným, kultivovaným a k životnímu prostředí šetrným způsobem. Tady tomu tak nebylo. Do budoucna bude ovšem jakákoliv těžba uranu pod tak přísnými požadavky právě z hlediska jejího působení na životní prostředí, že to, co se dělo v sedmdesátých letech v Hamru a ve Stráži pod Ralskem, se již nemůže opakovat. Tím samozřejmě nechci říct, že bychom se s následky, které po sobě v této lokalitě zanechala chemická těžba uranu, neměli vyrovnat.

Autor: Jiří Stich

3.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies