VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Eurovolby jsou testem před říjnovým kláním

Praha - Za týden budeme volit 22 zástupců Česka do Evropského parlamentu. O přízeň občanů se uchází 32 politických stran. Co ale mohou noví europoslanci reálně ovlivnit? Jak se jejich práce týká bezprostředně naší země?

30.5.2009 21
SDÍLEJ:

Jen ti nejlepší mění Evropu. V podání komunistické strany tato věta vyvolává i vzpomínky na ostnaté dráty na hranicích v časech nedávno minulých..Foto: DENÍK/Jiří Sejkora

Kosmický výzkum? Ano. Energetická politika? Samozřejmě. Lov velryb a tuleňů? Také. To a stovky dalších oblastí jsou tématem pro Evropský parlament (EP). Jenže Brusel je daleko a málokdo z občanů tuší, že česká sněmovna přebírá až 70 procent legislativy, která přichází právě z EP. A že toto těleso rozhoduje o využití 70 miliard euro ročně.

Velké strany matou voliče

„Znalost agendy evropských institucí je minimální,“ potvrzuje Radko Hokovský z občanského sdružení Evropské hodnoty. Mediální straničtí poradci to dobře vědí, a tak v předvolební kampani vábí lidi na témata čistě domácí, která se v EP neřeší. „Pro nás je nepřijatelné, že si ODS a ČSSD z eurovoleb udělaly bitevní pole. Programové otázky se vůbec neřeší.

Lidé netuší, že budoucí EP bude rozhodovat o pravidlech volného trhu se službami, regulaci finančních trhů, reformě evropského zemědělství, přistěhovalecké politice, ale také evropském rozpočtu po roce 2013,“ čílí se lídr SNK-ED Lukáš Macek.

Kvůli vrhačům vajec, kteří organizovaně narušují mítinky ČSSD, kampaň navíc nabrala nečekaně konfrontační směr. „Mám obavy z budoucnosti. Ta situace připomíná poměry v Itálii 20. či Německu 30. let minulého století. Není to legrace, ale vážné narušení volební soutěže, které ohrožuje samotné principy demokracie,“soudí politoložka Vladimíra Dvořáková. Je otázka, do jaké míry tato aféra vyburcuje voliče.

Eurovolby

Slabá účast

Před pěti lety se eurovoleb zúčastnilo 28 procent lidí, nyní Hokovský očekává další pokles, a to na 26 procent. V Evropské sedmadvacítce v posledních volbách přišlo celkem odvolit 45,5 procenta obyvatel. Největšími skeptiky jsou Slováci, těch se dostavilo jen 16 procent. V europarlamentu, který bude mít po červnových volbách 736 členů, zasedne 22 českých zástupců. To je samozřejmě kapka v moři.

Oni, stejně jako jejich kolegové ze všech unijních států, ale v EP nejsou za svou zemi či stranu. Sdružují se do podobně politicky orientovaných frakcí. ODS je například součástí nejsilnějšího uskupení, tedy Evropské lidové strany. Jenže se v ní necítí dobře a po volbách by se ráda trhla. Lídr eurokandidátky Jan Zahradil Deníku řekl, že po volbách ODS hodlá spolu s britskými konzervativci ustanovit frakci Evropských konzervativců. „Věříme v zisk 70 křesel, která chceme využít k prosazení Evropy spolupracujících národních států, nikoli federálního útvaru,“ míní Zahradil.

Volby „druhého řádu“

Evropské volby mají svá specifika. Jak podotýká Hokovský, patří k volbám tzv. „druhého řádu“, stejně jako obecní a krajské. Právě v nich se prosazují i menší a neparlamentní strany. Podle posledních průzkumů českých sociologických agentur by volby vyhrála ODS, následovaná ČSSD a KSČM. Ale šanci mají třeba Suverenita Jany Bobošíkové, Libertas.cz Vlastimila Tlustého nebo SNK-ED Lukáše Macka.

Těm naopak nedávají šanci britští politologové, kteří připravují celoevropský aktualizovaný volební model. Jejich květnová data říkají, že vítězem eurovoleb bude ČSSD před ODS, komunisty, lidovci a zelenými.

Běžný občan fungování Evropské unie nerozumí, proto je volební účast tradičně nízká, soudí politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity (Exluzivní rozhovor)


I když poslední výzkum agentury TNS avizoval, že voleb do EP se zúčastní 49 procent občanů, podle realistů to bude daleko méně. Proč Evropany tyto volby nezajímají?
Nižší volební účast je důsledek vnímání evropských voleb voliči jako méně důležitých. Běžný občan fungování Evropské unie nerozumí. Velmi komplikovaná je mimo jiné institucionální struktura Evropské unie, jejíž součástí je i Evropský parlament (EP).
Lidem nemusí být zřejmé, kdo je vlastně původcem evropských norem: je to Komise, Evropský parlament, Rada EU, politické frakce, předsedající země?
Voliči to mají o to těžší, že fungování EU se výrazně odlišuje od národního parlamentního režimu, který důvěrně znají. Například neexistuje v plné míře vztah odpovědnosti mezi Komisí a EP.
Je tedy vůbec důležité, kdo bude Česko v EP zastupovat?
Má to reálný vliv na kvalitu života občanů ČR? Přes výše řečené pravomoci EP zhruba od poloviny 80. let výrazně narůstají a EP je jednou z nejvýznamnějších unijních institucí. Europoslanci se podílejí na vzniku velkého množství norem evropského práva, které mají vliv na podobu národních právních řádů.
Češi ale evropské volby před pěti lety dost ignorovali. Jsou v tomto směru nějakou výjimkou?
Ačkoli byla volební účast v České republice při volbách do EP relativně nízká, v celoevropském měřítku se nejedná o výjimku. Nižší účast ve srovnání s volbami do národního parlamentu je typická pro všechny země EU.
Kampaň politických stran je opět – jako v krajských a senátních volbách 2008 – pojata výrazně národně. Evropská témata jsou zcela okrajová. Proč tomu tak je?
Ani v tomto ohledu není Česká republika výjimkou. Souvisí to s tím, že voliči Evropské unii příliš nerozumí, navíc je evropská témata příliš nezajímají. Důležitější, možná bezprostřednější jsou pro voliče otázky socioekonomické povahy jako výše mzdy a důchodů, zdanění, poplatky ve zdravotnictví, přístupnost vzdělávání atp. Na tuto situaci pochopitelně reagují politické strany, které volí v kampani oblasti i podle toho, co voliči vnímají jako důležité. Samozřejmě je otázkou, jakým způsobem se lidé srovnají s tím, že řadu témat, která jsou jim ve volební kampani předkládána, Evropský parlament neřeší.
Jak vůbec hodnotíte předvolební kampaň, která asi navždy bude v historii zapsaná jako vajíčková?
Je otázkou, zda jde v případě vrhání vajec o předvolební kampaň. Pokud vím, žádná z politických stran se k tomu nehlásí. Tento způsob protestu – ať už jej inicioval kdokoli – se mi rozhodně jeví jako velmi nešťastný.
Jak se podle vás promění EP po červnových volbách?
To je velmi těžké předvídat. Například výzkumy týmu Simona Hixe, jejichž průběžné výsledky najdeme na www.predict09.eu, předpovídají mj. mírné oslabení frakce Evropské lidové strany a mírné posílení frakce Strany evropských socialistů. Každopádně podle jejich zkoumání voličských nálad by k žádnému zemětřesení nemělo dojít. Dané průzkumy, byť velmi kvalitní, je však třeba brát s jistou rezervou. V České republice se volební preference v posledním měsíci, jak se zdá, výrazně proměnily. Podobná situace může nastat i v ostatních zemích.
Pokud bude přijata Lisabonská smlouva, změní se nějak výrazně jeho práce?
Lisabonská smlouva posiluje opět roli EP v legislativním procesu, předpokládá rozšíření témat, o kterých bude EP spolurozhodovat, stejně jako ve vztahu k Evropské komisi. Nicméně nemyslím si, že by se nějak výrazně jeho role změnila.

Autor: Kateřina Perknerová

30.5.2009 VSTUP DO DISKUSE 21
SDÍLEJ:
Eliška Kolečkářová vzpomíná na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Komunisti její rodině v roce 1951 vzali statek na Hodonínsku. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval.
5 9

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Dálnice D55 povede okolo Starého Města.
2

Dálnici z Otrokovic do Babic by mohli začít stavět už příští rok

ONLINE: Francie volí prezidenta

Kdo bude novým francouzským prezidentem? Lid Francie hlasuje v prvním kole voleb. Průzkumy favorizují Marine Le Penovou, vítězem ale může být kdokoli z kvartetu favoritů. Očekáváme nesmírně vyrovnané výsledky.

Roman Prymula: Češi mají nižší práh bolestivosti než Číňané

Jaký je rozdíl mezi poslancem a lékařem? Lékař svojí operaci dokončí. Pokud to nezvládne, práci za něj dokončí hned jiný tým. Poslanec to má jinak: pacienta klidně v polovině operace zašije a odejde. Pak se počká na nový tým, který celou operaci provede znovu, říká nový náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. V úřadu bojoval za univerzitní nemocnice, tradiční čínskou medicínu a očkování. 

Inkluze není nepřítel, dojímá příběh chlapce s vzácným syndromem

/ROZHOVOR, VIDEO/ Nechci pro své dítě nic speciálního, chci jen, aby měl stejnou šanci, jako ostatní.  Tato slova napsala Hana Kubíková z Liberce. Maminka kluka se vzácným Wiliamsovým syndromem. Už několik let se snaží své okolí přesvědčit, že inkluze nemusí být strašákem. „Člověk může hodně dokázat, pokud to aspoň zkusí," říká.

AKTUALIZOVÁNO

Bude to o prsa. Francie žije prezidentskými volbami. Rozhodnou nerozhodnutí?

Jen pár procent. Takový je rozdíl mezi kvartetem, který se pere o post prezidenta Francie. Bude to centrista Emanuel Macron, pravicový François Fillon, extrémistická Marine Le Penová, nebo ultralevicový Jean-Luc Mélenchon?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies