VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expert: Nemáme tolik odpadu, aby mohla vzniknout řada nových spaloven

Praha /ROZHOVOR/ – Zrušit všechny české skládky je nesmysl, stejně jako začít stavět nové spalovny. Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Petra Havelky by se Česká republika měla vydat cestou většího třídění a výroby paliv 
z odpadků.

16.7.2014 5
SDÍLEJ:

Petr HavelkaFoto: Archív/Deník

Konec skládkování a podpora spalování, tak hovoří odpadová novela. Je to vhodný plán?
Jsme pro energetické využití odpadů, jít ale cestou spaloven je nejnákladnější. Cena za spálení jedné tuny komunálního odpadu je průměrně sto eur, což je přes 2500 korun. Tyto peníze by museli zaplatit původci odpadů, tedy občané. To je potřeba brát jako základní parametr pro další diskusi. Souhlasíme s omezením skládkování, ale spíš bychom měli jít cestou dalšího třídění a úpravy odpadů, jak požaduje aktuální evropská odpadová strategie. Místo podpory nových nákladných spaloven se jako vhodnější jeví úprava odpadů a výroba paliv z odpadů, které se mohou uplatnit v některých stávajících energetických zdrojích, jako jsou cementárny, teplárny nebo elektrárny. Odpadají tak mnohamiliardové náklady na výstavbu a provoz spaloven. Ve vztahu k novele nám však zásadně vadí, že tyto důležité změny v odpadovém hospodářství navrhují poslanci mimo standardní legislativní proces. Tyto zásadní věci by mělo navrhovat ministerstvo životního prostředí, mělo by k tomu být standardní veřejné připomínkování, aby se k tomu mohly vyjádřit obce, kraje, průmysl a odpadový sektor. Nic z toho se bohužel neuplatnilo.

Do roku 2023 by měla zmizet většina skládek. Je to reálné?
Toto je neodborná zkratka, kterou začali někteří využívat. Fakticky je to totiž nemožné. Když přivezete do spalovny sto tisíc tun odpadu a spálíte ho, tak musíte zhruba 30 tisíc tun nespalitelných zbytků odvézt zpravidla na skládku. Evropská legislativa hovoří pouze o tom, že se má omezit skládkování využitelných či recyklovatelných odpadů. Sama Evropská unie ani ne před dvěma týdny vydala dokument, ve kterém jako vhodný termín pro omezení vnímá rok 2025. To je přesně doba, kterou jsme dlouhodobě navrhovali my 
i pracovní skupiny na MŽP.

Takže nelze skládky zakázat?
To je nemožné, není k tomu ani racionální důvod. Myslím si, že si to uvědomuje i ministerstvo, kde odborníci jsou. Bohužel ale takto mluví někteří zákonodárci, dokonce je v návrhu nesprávně napsáno „zákaz skládkování směsného komunálního odpadu", mělo by tam být „neupraveného směsného komunálního odpadu". To je zásadní legislativní chyba. Pokud se to takto prosadí, nemůže to fungovat, navíc to bude mít finanční dopad na občany. Podobných chyb je 
v návrhu ale bohužel více.

Máme tři spalovny. Stačí, nebo by jich bylo potřeba více?
Současná kapacita je 650 tisíc tun, v Chotíkově u Plzně se staví spalovna na 100 tisíc tun. Dohromady je to 750 tisíc tun. Zařízení na spoluspalování odpadů mají kapacitu 250 tisíc tun, další zařízení na využívání paliv z odpadů se připravují. Komunálního odpadu, který by se mohl takto energeticky využívat, není tolik, aby mohla vzniknout řada dalších spaloven. Ještě před dvěma lety ministerstva plánovala postavit spalovnu v každém kraji, to je holý nesmysl. Prostor pro takové řešení u nás rozhodně není.

A je ještě místo pro další zdražování obecních poplatků za odpady?
Velmi malý. Otázka také je, zda je to nezbytné. Zdražovat odpady je velmi těžké, protože to nefunguje jako zdražení elektřiny nebo vody. Když vodu nebo elektřinu odběratel neplatí, zavře se kohoutek nebo se odpojí přívod. Když přestane člověk platit odpady, neznamená to, že je přestane produkovat. Takový člověk je začne dávat mimo popelnici, za kterou odmítá platit, odnáší je na jiná místa, kde vznikají černé skládky. To opět zvyšuje náklady obcí, proto se i obce stále více přidávají k negativním komentářům k novele. Nejlepším řešením je zavést povinné třídění kovů 
a biologicky rozložitelných odpadů v obcích, které nevyžaduje žádné navýšení poplatků.

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

16.7.2014 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Omilostněný Jiří Kajínek před bystrckým bytem řekl, že zatím se setkává se samými dobrými reakcemi lidí.
1 12

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Stokcholmská čtvrť Fittja patří k těm místům hlavního švédského města, které počítá policie k nejrizikovějším.
5

Seznamte se: Jsme supermatky a chráníme sídliště před zločinem

OBRAZEM: Nejlepší fotografie týdne

Prohlédněte si nejpovedenější snímky našich fotografů, pořízené během uplynulého týdne.

Místo hospody klub. A kouříme dál

Část restauratérů zkusí zákaz cigaret obejít. Nevyplatí se to.

Kamiony pustoší silnice v okolí opravovaného tahu z Holic na Vysoké Mýto

Neustálý řev motorů, výfukové zplodiny, na silnici vyjeté koleje, trhající se krajnice. Tak to v těchto dnech vypadá v Jaroslavi na Holicku. Obec doplácí na probíhající rekonstrukci páteřního tahu I/35 z Holic na Vysoké Mýto. Přes Jaroslav teď proudí veškerá silniční doprava včetně kamionové.

Komentář Stanislava Šulce: Jiří Kajínek Superstar

Po šesti dnech a nocích permanentního přímého přenosu se národ dočkal. Nejslavnější vězeň Jiří Kajínek, několikrát trestaný recidivista a odsouzený dvojnásobný vrah, se konečně dostal na svobodu. A opuštění vězení by lépe než Kajínek nezvládla ani Paris Hiltonová, která před lety také musela za katr. Vyšel postarší chlapík, jehož nadprůměrná muskulatura zářila téměř stejně jako již proslulé tílko. Dav čekatelů před věznicí si s ním udělal selfie, veřejnoprávní i další televize celou chvilku přenášely naživo a celý kolotoč zájmu o Kajínka nebere konce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies