VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expertka: Lidé se podceňují. Řeknou, že cizí řeč neumějí, ale není to pravda

Praha /INFOGRAFIKA, ROZHOVOR/- Jazykových škol jsou stovky a výuku angličtiny dnes také nabízí kdekdo. Podle čeho vybrat a kdo může cizí jazyk vyučovat? Poradí vám Předsedkyně Asociace certifikovaných jazykových škol Andrea Křížková.

10.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Miroslav Kucej

Podle čeho vybrat ten správný kurz ve správné jazykové škole?

Než se člověk rozhodne pro určitý kurz cizího jazyka, měl by vědět, kam až chce v jazyce dojít a na jaké úrovni chce začínat. Člověk by se měl také rozhodnout, k čemu ho bude kurz vést. Jestli k splnění mezinárodní zkoušky, k růstu profesní kariéry nebo jen k vlastnímu potěšení. Je potřeba hledat takový kurz, který bude na člověka přesně pasovat, protože když mu nebude vyhovovat, brzy ztratí motivaci. Jazyková škola by měla dělat vstupní test, ve kterém určí počáteční úroveň studenta. Pozor by si lidé měli dát na počet posluchačů ve třídě, na kvalifikovanost lektorů.

Kolik studentů by tedy mělo být v kurzu?

Účastníků by nemělo být víc než dvanáct. Optimum je deset, ale i mezinárodní organizace kvalifikovaných jazykových škol mají skupiny po dvanácti.

Nejdůležitější je osoba lektora. Kdo vlastně může cizí jazyk vyučovat?

Kvalifikovaný lektor je člověk, který absolvoval pedagogickou nebo filozofickou fakultu, kde cizí jazyk vystudoval jako obor. To platí pro české lektory. Když je učitelem rodilý mluvčí, musí mít vystudovanou jakoukoli vysokou školu, a je jedno, jaký obor. K tomu navíc musí mít certifikát z kurzu, který ho připravil na učení mateřského jazyka jako cizí jazyk. Je to stejné, jako když chce Čech učit cizince češtinu.

Nejoblíbenější je u nás dlouhodobě angličtina. Které další jazyky se Češi chtějí učit?

Angličtina stále vede, v příhraničních oblastech však často nad angličtinou vede němčina, už i to ale pomalu ustupuje. Čím se blížíme víc ke středu republiky, tím víc se objevují i jiné jazyky. Kromě němčiny je to také španělština a francouzština. Tyto jazyky jsou oblíbené převážně u mladších generací. Ruština se také učí, ale spíš se jí věnují lidé, kteří chtějí nějakým způsobem pracovat s Ruskem. Chtějí se tam uchytit profesně nebo se o Rusko a okolí zajímají. To platí i pro exotičtější jazyky jako třeba čínština.

Podle evropské statistiky umí alespoň jeden cizí jazyk necelá polovina Čechů…

Vzhledem k tomu, kolik let uteklo od revoluce, je to málo. Je ale pravda, že spousta lidí se podceňuje. Řekne, že jazyk neumí, ale přitom to není pravda. Každý, kdo vychodí základní školu, by základní povědomí minimálně o angličtině měl mít, protože je to povinný předmět. Nelze říct, že děti, co vycházejí ze základní školy, neumějí ani ň. Vycházejí minimálně na úrovni A2, což je hranice dorozumění se.

Zlepšuje se naše angličtina?

Ano, poměrně hodně. V 90. letech existovalo velké množství kurzů pro začátečníky, dnes je jich minimum, převládají totiž vyšší úrovně. Znalost angličtiny, právě i díky tomu, že se povinně vyučuje na školách, roste a neustále se posunuje výš.

Máme zájem o mezinárodní certifikáty?

Mezinárodní zkoušky skládají především ti, kteří chtějí
v cizím jazyce pracovat nebo se chtějí prokázat, že jazyk na nějaké úrovni skutečně umějí. Velký zájem je i mezi studenty, kteří se připravují na studium na zahraničních vysokých školách. Lidé do certifikátu investují nemalé finanční prostředky, protože jim otevírá cestu do zahraničí. Je škoda, že ministerstvo školství nechce uznat mezinárodní zkoušku alespoň na úrovni B2 místo maturity z cizího jazyka. Kdyby se certifikát uznával, republika by ušetřila spoustu peněz, přitom by studenti měli certifikát, který se uznává v zahraničí. Maturitu z cizího jazyka zahraničí neuznává.

Hodně oblíbená jsou pomaturitní studia. Zůstává takovým studentům status studenta?

Pomaturitní studium se nevejde do žádného stupně vzdělání. Není to ani základní, ani střední, ani vysoké. Na pomaturitní studium se ročně hlásí nemalé procento studentů a většinou jsou to ti, kteří v něm stále mají problém. V současné chvíli je to tak, že pro začínající školní rok je vše bez změny. Status studenta tedy stále existuje, jen ale pro letošní maturanty. Kdo maturoval dříve a hlásí se na pomaturitní studium, studentem už není.

Jazyky

KATEŘINA CIBOROVÁ

Autor: Redakce

10.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

VIDEO: Tenistům budou na turnaji v Brazílii nosit míčky psi

K noze! Přines! Tyto povely opět uslyší tenisoví fanoušci na antukovém turnaji v Sao Paulo. Jak to? Hráčům totiž budou během rozehrání dělat společnost netradiční pomocníci. Míčky jim budou sbírat psi z útulku.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Národní park Křivoklátsko? Kraj znovu otočil

Současný stav ochrany přírody na Křivoklátsku je dostačující, říká Ivo Šance.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies