VYBERTE SI REGION

Expertka na těžké kriminální činy: Nechtějte naštvat manželku, když něco krájí

Praha – Je to smutné, ale nejbrutálnější vraždy se odehrávají v okruhu nejbližších. Ví o tom své specialistka na vraždy Jiřina Hofmanová, která se v 90. letech podílela na vyšetřování takzvaných orlických vražd. Školila se také u těch nejzkušenějších kriminalistů u Jednotky behaviorální analýzy Akademie FBI v americkém Quanticu. Kromě toho, že je autorkou knihy Jak se vraždí v Česku, pomáhá dnes detektivům při sestavování profilů pachatelů těch nejzávažnějších zločinů.

8.1.2016 3
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: DENÍK/archiv

Ze statistik vyplývá, že nejvíce vražd se odehraje v domácnostech. Proč tomu tak je?
Protože mnozí vraždou řeší problémy, které buď v domácnosti, nebo na pracovišti jsou. Je to obecný trend na celém světě. Nejvíce pachatelů násilné trestné činnosti, a bohužel i sexuálně motivované, vychází z nejbližších rodinných příslušníků a ze známých. Ve vztahu narůstá napětí, a když to přeroste určitou mez, řeší se to násilnou formou.

Mění se nějak tento trend, nebo už dříve byly nejčastější vraždy mezi blízkými?
Dělala jsem rozsáhlou analýzu vražd od 60. let a ten trend se vůbec nemění. Dokonce je zajímavé, že se nemění ani věkové složení pachatelů nebo zbraň, kterou je vražda spáchána.

Jaký je tedy nejčastější mechanismus vraždy v těchto případech?
Je to buď nůž, fyzické násilí nebo nějaký tupý nástroj.

Takže se dá říci, že v domácnosti se odehrávají nejbrutálnější vraždy.
Ano.

HofmanováLidé si tedy takovým násilím vybíjejí vlastní frustrace?
Přesně tak. Frustrace tam dosáhne nějaké intenzity nebo může jít o hádku v době, kdy má partner něco v ruce. Klasicky se říká, že není dobré manželku rozčílit v případě, kdy něco krájí v kuchyni. Kdybyste se chtěl trefit, tak se netrefíte. V hádce obvykle míříte na nejbližší místo, kam můžete bodnout, což je břicho, případně hrudník a končí to smrtí.

Jaký je nejčastější profil takového vraha? Lze u těchto motivů obraz pachatele vůbec nějak zobecnit?
To nelze. Samozřejmě věková kategorie nad 50 let už není tak častá, ale je to od 20 do 40 let.

Nelze tedy říct, jestli se jedná zpravidla o psychicky narušené lidi?
Ne. Může tam být porucha osobnosti, ale poruchu osobnosti může mít kde kdo. Psychiatricky se to ani nedá nijak určit. Může přijít druhá míza, muž je s manželkou už delší dobu v jedné domácnosti, narůstá tam napětí, najde si přítelkyni, manželka potom něco řekne a je to hned. Je to v soužití, frustrace, nespokojenost v práci, nezaměstnanost. To všechno se může schovat do brutálního útoku na ty nejbližší.

Předpokládám, že pachateli jsou častěji muži.
Ano, výrazně.

Vraždy v domácnosti budou asi zpravidla impulzivní, ale jak často bývají dopředu promyšlené?
Je to případ od případu. Obvykle bývají impulzivní, ale u promyšlených vražd se nám těžko shánějí důkazy. Může to být i ta oblast, kterou nikdy neobjasníme. Ale protože se nám zpravidla podaří tyto vraždy objasnit, z více než 80 procent se jedná o impulzivní jednání.

Autor: Vilém Janouš

8.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Kvalita života? Brno je dvanácté nejlepší v Evropě, tvrdí prestižní web

Brno – Podle hodnocení renomovaného serveru Numbeo je Brno čtyřicáté místo s nejlepší kvalitou životních podmínek na světě. Od posledního hodnocení si o šest míst polepšilo.

Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů hrozí pásmová nemoc

Praha - Při cestování letadlem do vzdálenějších krajů může zejména starší lidi postihnout pásmová nemoc. Souvisí s přesunem přes více časových pásem v jednom dni. Chod vnitřních hodin, které kontrolují v těle tlak, teplotu a hladiny hormonů, se naruší. Postiženého bolí hlava, nemůže jíst ani spát. Vhodnou prevencí je postupné přizpůsobování denního režimu času v cílové zemi už před vycestováním, radí prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny Rastislav Maďar.

Osud rysa na Šumavě je nahnutý

Praha – Rys ostrovid nemá ještě na Šumavě vyhráno. Vědci teď dokonce přišli se zjištěním, že by tato šelma mohla z šumavských hvozdů úplně zmizet. Tým expertů z Německa, Polska a Ruska varuje, že rysům se může stát osudným jejich omezený počet, tedy i nízká genetická variabilita a také odloučení šumavské populace ve středoevropském prostoru. Už nyní považují šumavskou populaci rysů za ohroženou.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.