Salva z děl na Špilberku probudila obyvatele Brna o půl třetí v noci. Až o několik hodin později se dozvěděli, že židenická vojenská posádka úspěšně zastavila fašistický pokus o převrat. Psalo se datum 21. ledna 1933 a za neúspěšný puč zaplatili útočníci i obránci krví. Kdyby útočníci uspěli, chtěli pokračovat se zbraněmi do Prahy. Jejich cílem byl totalitní stát podobný tehdejší fašistické Itálii.

Čtěte také: Na univerzitě visí kontroverzní billboard. „Jeden vůdce," míří na Babiše

Víc než šedesát pučistů se do Brna vypravilo dvěma autobusy z Bučovicka, odkud pocházeli. Většina z nich vzešla z dělnických vrstev a trpěla tehdejší ekonomickou krizí. Puč zorganizoval člen české Národní obce fašistické nadporučík mimo službu Ladislav Kobsinek.

Židenický pokus o převrat
∙ v noci z 21. na 22. ledna 1933 přepadla skupina mužů posádku Svatoplukových kasáren v brněnských Židenicích
∙ víc než šedesátku účastníků převážně z Bučovicka vedl nadporučík mimo službu a člen Národní obce fašistické Ladislav Kobsinek
∙ jejich útok vojáci zastavili, výsledkem střetu byl jeden mrtvý na straně pučistů a několik zraněných
∙ účastníky pokusu o převrat policie pozatýkala, Kobsinek uprchl do zahraničí, odkud ho ale úřady vydaly zpět
∙ vůdce puče dostal u soudu dvanáctiletý trest

Svým spoluspiklencům před útokem podle historiků namluvil, že důstojníci v kasárnách převrat podporují a že se jedná o celorepublikovou akci. „Šlo o nevyrovnaného jedince. O jeho akci totiž vedení strany vůbec nevědělo," informoval již dříve Ivo Pejčoch z vojenského historického ústavu.

Židenická kasárna Kobsinek znal z doby své vojenské služby. V den pokusu o převrat v nich sloužilo v třiačtyřicátém pěším pluku pouze 350 nováčků. „Útočníci, vyzbrojení revolvery, noži a boxery, pronikli do areálu kasáren zadním nestřeženým vchodem a další přelezli zeď," popsal přepadení vojenský historik Miroslav Marek.

Obsazení skladiště zbraní

Protože útočníci přemohli hlídku, podařilo se jim spící vojáky zaskočit a obsadit skladiště zbraní a munice. Začala přestřelka a objevila se první zranění na obou stranách. Než se armádě za pomoci četníků podařilo vzbouřence porazit, zemřel jeden z útočníků. „V obavách, že nemusí jít o ojedinělou událost, připravily civilní úřady i armáda celou řadu mimořádných bezpečnostních opatření," dodal Marek.

Opatrnost úřadů byla na místě, protože v Československu kvůli hospodářské krizi panovalo napětí. „Nemyslím si, že by to ohrozilo Československo. Byla to ojedinělá akce a vedení Národní obce fašistické se do ní zřejmě nezapojilo. Zkušený voják, jako byl vůdce fašistické obce Radola Gajda, by akci nesvěřil nevyrovnanému Kobsinovi," prohlásila historička z brněnského technického muzea Dana Massowová.

Zároveň ale zmínila, že k puči tehdejší autority přistupovaly rovněž pod vlivem událostí v sousedním Německu. Týden po neúspěšném židenickém převratu se tam totiž dostal k moci Adolf Hitler.

I proto došlo brzy na soudní procesy s účastníky. Jejich začátku se ale Kobsinek vyhnul. Utekl do Jugoslávie, odkud ho později úřady předaly do Rumunska a pak zpět do Československa. „Kobsinek dostal dvanáctiletý trest, další účastníky čekalo několikaleté vězení," vyjádřil se historik.

V roce 1939 ale Kobsinek vězení opustil a přidal se k organizaci Vlajka, která kolaborovala s nacistickými okupanty.

Před soudem stanul i bývalý generál a vůdce Národní obce fašistické Gajda. „Projížděl den předtím Brnem a podle některých zdrojů byl do akce zapojený," uvedla historička. Podle tehdejších novin byl rozsudek s pěti stovkami stránek nejrozsáhlejší v historii Československé republiky.

Paradoxně ale amatérský pokus o puč možná demokracii v meziválečném Československu pomohl. „Český fašismus kvůli němu u lidí degradoval," poznamenala Massowová.

Čtěte také: Policie odložila případ Samkové, která přirovnala islám k nacismu

Prvorepublikové vojenské uniformy se do kasáren v pondělí vrátí. Od půl sedmé večer si vojáky z třiačtyřicátého pěšího pluku a jejich boj proti útočníkům připomenou lidé z klubu vojenské historie a členové brněnské legionářské jednoty.

Kromě květin na výročí neúspěšného pokusu o převrat chtějí události připomenout také trvaleji. K letošnímu zářijovému výročí založení třiačtyřicátého pluku na místo plánují umístit pamětní desku. „Připomene vojáky, kteří zabránili převratu," podotkl Marek.