„Jiřinku znám asi od roku 1965, kdy sem, do Malenic, začala jezdit s režisérem Zdeňkem Podskalským. Můj manžel Jiří a Zdeněk se dobře znali a brzy jsme se spřátelily i my dvě," vzpomíná paní Božena.

Blížil se konec

To, že se o Amálku bude starat právě ona, není náhoda. Když bylo potřeba, jezdila paní Boženka nemocné Jiřině Jiráskové do Prahy pomáhat. A k tomu patřila i péče o roztomilou fenku. „Když jsem byla za Jiřinkou loni v říjnu, bylo jasné, že se blíží konec. To už pomalu, ale jistě odcházela. Když jsem se dozvěděla, že zemřela, i přes obrovský smutek jsem to čekala," dodává s pohnutím v hlase.

Amálku přivezla z Prahy její snacha Jana Svítivá (57). I ona měla blízko k herečce a Zdeňku Podskalskému. Třicet let jim pomáhala s péčí o vilu. A nejen o ni. O silném vztahu hovoří o to, že právě na ní leží břímě organizování rozloučení s Jiřinou Jiráskovou. „Mám hlavu plnou smutných věcí. Těžko se mi o Jiřince mluví. Promiňte." Slzy v jejích očích nejsou hrané. Také byla pravděpodobně jedním 
z posledních lidí, kteří s Jiřinou Jiráskovou mluvili. „Bylo to v neděli 6. ledna. Říkala mi, že se do Malenic moc těší. Už to ale nestihla," dodává smutně.

Opravdová dáma

Podle ní i paní Boženy už česká kultura herečku podobného formátu nemá. „Byla to opravdu dáma, které se nebála – když bylo třeba – mluvit
i pěkně jadrně. Měla ráda dobré cigárko, koňáček a brilianty," říká Božena Svítivá.

Se jménem Jiřiny Jiráskové je spojeno mnoho divadelních, filmových a televizních rolí. Jednou z nich je také řídící Hubičková v trilogii Slunce, seno… hoštického rodáka, režiséra Zdeňka Trošky. Jak na herečku vzpomíná on? „Seznámili jsme se ještě dřív, než jsem začal točit filmy díky sestřenici Zdeňka Podskalského. Jmenovala se Jindřiška. Po letech jsem pak Zdeňku Podskalskému asistoval při filmech Křtiny a Revue na zakázku. A když jsem točil svůj první film Bota jménem Melichar, obsadil jsem do něj i Jiřinku," vzpomíná režisér Zdeněk Troška.

Roli řídící provázel prazvláštní osud. „Mocipáni ji nechtěli, takže přišel zákaz: Dost bylo Jiráskové! Když jsem jí to řekl, plakala. Nakonec se to ale podařilo. Poprosil jsem Laďku Kozderkoou, aby roli přijala a pak hned jakoby onemocněla. A tak Jiřinka dostala roli Václavky a jak to dopadalo víme všichni," směje se Zdeněk Troška.

Osudoví muži

V roce 2009 vznikl o Jiřině Jiráskové dokument z cyklu Neobyčejné životy. V něm herečka na hřbitově v Malenicích připijí oběma osudovým mužům svého života – prvnímu muži a herci Jiřímu Pleskotovi (75) a režiséru Zdeňku Podskalskému (70). Říká: „Tady jsou moji blízcí a tady budu i já…" Její slova se vyplní. „Bylo to její výslovné přání. Paní Jiřina Jirásková bude pochována na hřbitově 
v Malenicích u svých blízkých," potvrdila Jana Svítivá.

Pohřeb bude v sobotu 
19. ledna v Malenicích. „O čase jednáme, rozloučení by se mělo konat kolem druhé hodiny odpoledne," sdělil majitel pohřební služby z Vlachova Březí Radek Churaň s tím, že záležet bude i na časových možnostech zpěvačky Lucie Bílé. Ta se, coby hereččina přítelkyně, chce posledního rozloučení také zúčastnit.

Jiřina Jirásková zemřela 
7. ledna ve svém bytě na Vinohradech. V neděli 17. února by se dožila 82 let.

Jiřina Jirásková

Jiřina Jirásková, vynikající herečka, „hraběnka českého filmu“, jak ji nazval režisér Strach, zemřela v pondělí 7. ledna.– Narodila se 17. února 1931 v Praze.

– Vystudovala Pražskou konzervatoř. Po absolvování hrála rok v Hradci Králové. V roce 1951 se stala členkou pražského Divadla na Vinohradech, kde poté stále působila. Od 30. května 1990 do 30. června 2000 zde zastávala funkci ředitelky. Před kamerou dostala první velkou příležitost ve špionážním dramatu Smyk (1960) režiséra Zbyňka Brynycha.

– Její nejslavnější role jsou například: Marcela (Světáci), řídící Hubičková (Slunce seno…), Hana (Sňatky z rozumu) a především Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu (Zámek v Čechách).

– Ocenění (výběr): Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění, Cena za přínos české komedii (2006), uvedení do Dvorany slávy v televizní anketě TýTý (2008).