VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fenomén drony: umějí toho víc, než jim můžeme dovolit

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Člověk vždy snil o létání. A jen se odlepil od země, začal přemýšlet, že by stroj mohl létat bez něho. Myšlenka bezpilotních letounů je tu od počátků letectví. Dnes jsou drony samostatnou, progresivní a diskutovanou kategorií, která v sobě spojuje létání malé i velké.

28.5.2017 15
SDÍLEJ:

dron k přepravě lidíFoto: archiv UpVision

Prvním bezpilotním letadlem byl v roce 1916 stroj nazvaný Vzdušný cíl vynálezce Archibalda M. Loweho. Američané už za první světové války relativně úspěšně testovali Hewitt-Sperry Automatic Airplane řízený pomocí gyroskopů a serv. Němci pak v meziválečném období zkoušeli řídit větroně akustickým signálem a průkopníky ovládání leteckých modelů rádiovým signálem (RC) byli na americké půdě Ross Hull a Clinton DeSoto.

Vývoje bezpilotních prostředků se ujala armáda, která v nich viděla velký užitek. Američané v rámci projektu Aphrodite zkoušeli bezpilotní bombardéry už ve 2. světové válce, ale první ostrou zkouškou byl pro drony až Vietnam, kde americká armáda nasadila průzkumné stroje Ryan. Rozvoj technologií a miniaturizace posouval kupředu i drony; Izraelci je úspěšně využili v 80. letech ve střetech se Sýrií, americké UAV (Unmanned Aerial Vehicle) operovaly na Balkáně a v Perském zálivu.


Vojenské drony a jejich mise

Ve válce i pro zábavu

Všestranné vojenské využívání dronů však začalo s globálním bojem proti terorismu po 11. září 2001. Za léta této nové formy války se drony naučili používat i teroristé, přestože jde zatím o méně sofistikované prostředky. V dobytých územích Islámského státu se čas od času najdou zbytky dronů, jejichž platformou bývají komerční modely letadel.

Současný výraz „dron" (z anglického „drone", což znamená „hučet", ale také „parazit" nebo „trubec") tedy obsáhne bezpilotní létající stroje, od jednoduchých modelů z polystyrenu přes různé druhy koptér, až po letouny létající ve velkých výškách a řízené na vzdálenost tisíců kilometrů. Tyto letouny už bývají vybaveny buď dokonalými špionážními technologiemi, nebo nesou smrtonosný náklad, který najde cíl s velkou přesností. Ale drony nejsou jen zbraní vojáků, jejich typický svištivý bzukot se dávno usadil (a sílí) v komerční i volnočasové sféře.

Zatímco letadla s pevnými křídly, respektive jejich zmenšeniny, zůstaly doménou leteckého modelářství, sféru civilních dronů opanovaly multikoptéry. Ty se začaly objevovat kolem roku 2006. Nadšenci si je stavěli sami, zprvu z dnes běžných modelářských komponentů (střídavé elektromotory, regulátory otáček, vrtule, akumulátory, RC soupravy aj.).Vlastní stavbě se mnozí věnují dosud, ale trh se za deset let už specializoval přímo na oblast multikoptér resp. dronů, které se také prodávají prakticky hotové.

Podle Jakuba Karase, experta na drony a zakladatele firmy Upvision, která provádí veškeré letecké práce, se kolem roku 2010 ukázala velká šíře komerčního využití dronů. „Zvyšovala se jejich nosnost, začaly nosit nejen fotoaparáty, ale i velké kamery, začalo se natáčet pro televizi, sportovní kanály, film. Lze vytvářet letecké mapy, monitorovat developerské projekty." S pomocí dronů se dá dokonce vytvořit 3D model dané inženýrské lokality, takže je možné následně spočítat, kolik se z místa vytěží zeminy.

Ukázka možností závodních dronů:

Současné drony už dokážou přenášet na poměrně velké vzdálenosti několikakilogramová břemena. Doručovací společnosti (například Amazon) testují dopravu zásilek pomocí dronů k zákazníkům. Důležité je vyřešit bezpečné a přesné doručení zásilky na danou adresu a návrat dronu na základnu. Technicky to už možné je, akční rádius může být několik desítek kilometrů. „Drony mohou být užitečné i záchranářům," říká Jakub Karas. „Například mnohem rychleji než auto dopraví defibrilátor na místo, kde je ho zapotřebí."

Technologie má každopádně náskok před legislativou. Do značné míry autonomně poletující drony s balíčky nad našimi hlavami jsou tedy budoucností několika let. Na létání s drony, ať pro komerční účely nebo pro zábavu, zákony už dnes samozřejmě pamatují.

Ve vzduchu platí pravidla

„Když si létáte s multikoptérou s gouproučkem (oblíbená kamera GoPro – pozn. aut) doma nad zahradou nebo nad modelářským letištěm, nepotřebujete k tomu nic. Ale pokud si chcete natáčením vydělávat peníze, potřebujete povolení od Úřadu pro civilní letectví k leteckým, což rozhodně není jen formální razítko," vysvětluje Jakub Karas. Jde o poměrně dlouhý proces, v němž se schvaluje používaná technika a piloti získávají osvědčení.

Vstupní náklady do světa dronů nejsou astronomické – solidní kameru GoPro pořídíte za deset, patnáct tisíc, kvadrokoptéru DJI za patnáct, a hned můžete natáčet své sídlo nebo architekturu zahrady z ptačí perspektivy. Pokud jde ale o zakázku a létáte a natáčíte za úplatu, bez patřičného certifikátu a přiznaného podnikání, je to nelegální činnost.

Skutečně profesionální náčiní je už také cenami řádově jinde. Nejdražším komponentem je takzvaný „gimbal", závěsné zařízení pro kameru či fotoaparát, které se otáčí v několika osách a kompenzuje pohyby a výchylky dronu za letu. Výsledkem je naprosto plynulý, nezatrhávající obraz. Profesionální tříosý gimbal může ovšem stát také 15 tisíc dolarů. Dron používaný k natáčení (atletika, rallye, lyžování) často ovládají dva lidé: pilot, který řídí vlastní dron, a operátor kamery, instruující pilota a ovládající kameru.

Záchranářský dron první pomoci:

Na rozdíl od letadla s pevnými křídly, ba dokonce i od vrtulníku, který při výpadku motoru přistane takzvanou autorotací, je přežití dronu-koptéry závislé na motorech, respektive na energii z akumulátorů. Ale všichni známe Murphyho zákon: „Co se může pokazit, se pokazí" Jestliže z nějakého důvodu selže jeden motor u hexa- nebo oktokoptéry, počítač výkon rozdělí na zbývající rotory a stroj zachrání. S kvadrokoptérou si ovšem neporadí; jedna stávkující vrtule ze tří už je moc… Existují už ale záchranné padáky, které se podle experta firmy UpVision určitě vyplatí jako pojistka u profesionálních drahých dronů.

---
Je libo „dronie"? (rozhovor s expertem na drony Jakubem Karasem)


Jaká omezení platí pro amatérské uživatele dronů – v podstatě pro rekreační letce a kameramany na úrovni modelářů?
Pokud se dron vejde do vzletové hmotnosti 20 kg (!) a je pouze pro rekreační účely, pak se nemusí nikde hlásit a registrovat. Platí ale obecné podmínky k létání s drony – létat na přímou viditelnost pilota, mít souhlas majitele pozemku, kde létáme, pohyb do výšky maximálně 300 m nebo níže – podle pohybu v omezeních ve vzdušném prostoru. Nesmí se létat v zástavbě a nad lidmi, musíte dodržování soukromí, nelétat v noci atd.

Jaké je nejběžnější komerční využití dronů, resp. jaké jsou jeho výhody?
Nejčastěji se drony využívají k natáčení videa a k pořizování leteckých fotografií. Tyto výstupy dnes umí pořizovat téměř každý dron a rozdíly jsou pouze v kvalitě – u videa především ve stabilizaci videa a v jeho rozlišení a u fotografií hlavně v rozlišení a optice senzoru. Výhodou je tedy snadná dostupnost leteckých pohledů, která dříve nebyla samozřejmá, a v možnosti záběrů, které by dříve ani nebyly možné z pilotovaných prostředků. Další velkou výhodou je přenos obrazu v reálném čase a možnost komponování záběrů a pohledů třeba přímo se zákazníkem.

Poslední dobou se zejména větší drony se speciálními senzory využívají pro různé letecké inspekce, monitoring a kontroly. Dokonce i společnosti jako ČEZ, SŽDC, ŘSD, E.ON a další začínají drony testovat. Velký potenciál dronů je také v inspekcích staveb nebo památek, například pro Národní památkový ústav, a pak využití v zemědělství a v životním prostředí. První drony jsou už i v Integrovaném záchranném systému, kde se nasazují v krizových situacích.

Jsou prý oblasti, kde se létat nesmí. Je to tak?
Ano od 1.června 2017 vejde v platnost novela, která například zakazuje pohyb dronů v Národních parcích. Půjde to jen se souhlasem Úřadu pro civilní letectví a danou správou oblasti, což platí podobně i v CHKO, a může ho získat pouze profesionální provozovatel. Jde hlavně o ochranu přírody (hnízdiště ptactva, klidové zóny) a návštěvníků. Také se pomalu blíží zákaz létání s drony nad památkami, jako jsou hrady a zámky, kde drony ruší návštěvníky a Národní památkový ústav řeší stížnosti.
A pak jsou zde bezletové zóny, jako je Pražský hrad, jaderné elektrárny, chemické provozy nebo letiště, kde drony nesmí létat. Vyřízení letů tohoto druhu je pak záležitostí pro profesionály.

Co je třeba mít, chci-li létat s komerčním úmyslem?
Nutné je pojištění odpovědnosti za škody a s tím související povolení k létání s daným dronem, které získáte na základě teoretického a praktického přezkoušení pilota od Úřadu pro civilní letectví. Součástí je vydání imatrikulační značky OK, která musí být na dronu umístěna na nehořlavém štítku. Poté je potřeba mít Povolení k leteckým pracím, které navazuje na zmíněné Povolení k létání, a které rozšiřuje zpracování provozní příručky a zaplacení správních poplatků.

Jakube, můžete uvést nějakou zajímavost ze světa dronů, která by ilustrovala jejich současné možnosti a výkony (dostup, dolet, užitečná zátěž aj.)?
Některé zajímavé příklady popisuji dále, třeba využití v restauracích, FPV závody(First-person view – létání podle obrazu z kamery na dronu, jakoby z pohledu pilota) , koordinované létání Super Bowl 2017, převoz člověka v Dubaji možná už letos a jiné.

Drony se dělí v zásadě na bezpilotní letouny a multikoptéry. Malé komerční bezpilotní letouny jsou schopné létat několik hodin ve vzduchu a například i dostupné multikoptéry mají pokročilé režimy, jako automatické sledování vybraného objektu – třeba při adrenalinových sportech. Za posledních několik let je vidět obrovský pokrok v možnostech autonomního létání dronů, které ale není povolené. Dron vás dnes sám umí obletět, vyfotí vám „dronie" (selfie), nebo vás natočí při lyžování, cyklistice… Pokrok v jednoduchosti a automatickém ovládání je obrovský.

Dá se odhadnou další technologický vývoj dronů? Co bude pravděpodobně možné za pár let?
Snad každý měsíc slyšíme několik nových nápadů na využití dronů. Drony jsou pořád novou, atraktivní technologií, která přitahuje spousty nápadů a často spíše jen marketingových kampaní, které skončí stejně rychle, jak se objevily. Proto slyšíme, jak nám drony budou nosit deštníky, domů pizzu a potraviny, jak se s nimi budeme přepravovat po městě při dopravních zácpách… Tyto scénáře zatím nejsou reálné a bude ještě trvat několik let až desítky let, než dojde k jejich naplnění v každodenním životě.

Už existují koncepty i prototypy, které by byly schopné přepravit osobu na kratší vzdálenosti. Objevila se i zpráva, že letos v létě by měla být první přeprava osob dronem zavedena v Dubaji. Těžko lze věřit, že půjde o intenzitu každodenního provozu, ale může to být budoucnost. Drony už také někde obsluhují v restauracích a mohou do jisté míry nahradit číšníky.

Pokročilé možnosti letových režimů a programování dronů demonstruje koordinovaný pohyb desítek osvětlených dronů, které vytvářejí různé obrazce na nebi. Za zmínku určitě stojí spektakulární let stovek dronů během letošní přestávky finále Super Bowlu. V průběhu vystoupení Lady Gaga vytvořilo 300 osvětlených dronů na pozadí stadionu obraz americké vlajky. Drony přitom řídil jediný počítač. Na běžnou dopravu zásilek, tím spíš lidí, si ale ještě nějaký čas počkáme, protože legislativa je dost pozadu za technologiemi. Možnosti jsou nicméně už nyní ve využití dronů v uzavřených překladištích nebo při převozu malých zásilek, jako jsou léky a jiné, mezi pevninou a blízkými ostrovy. Někde drony už obsluhují v restauracích a mohou do jisté míry nahradit číšníky…

Jak se z hlediska bezpečnosti a zákonnosti díváte na fenomén létání FPV na vzdálenosti mimo viditelnost pilota?
Ovládání dronů pomocí FPV mimo viditelnost pilota je v Česku a ve většině světa zakázáno. Pak tu jsou ale možnosti stále oblíbenějších FPV závodů, při kterých mezi sebou drony soutěží na určených dráhách s překážkami, kdy pilot ovládá dron na základě videopřenosu z kamerky na stroji do speciálních brýlí. Pohled se navíc přenáší na obrazovky mezi diváky. Rychlost závodního dronu může dosáhnout i 200 km/h, což v kombinaci se zajímavě postavenou dráhou přináší adrenalinové záběry.

Autor: David Nesnídal

28.5.2017 VSTUP DO DISKUSE 15
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

spolujízda, ilustrační foto
6

I když máte hlouběji do kapsy, dojedete tam, kam chcete

Petici, kterou sepsal  před dvěma týdny  Jiří Míka z Berouna,  už podepsaly tisíce lidí.
4 20

Pivaři chtějí výjimku ze zákona, sepsali petici

Láďa Hruška: Žádná z mých knih není obyčejná a vždy je převratná

/ROZHOVOR/ Nejradši hledá inspiraci mezi lidmi, třeba v hospodě, na ulici. Má k tomu dostatek příležitostí, denně se na něj obracejí lidé s dotazy, názory, postřehy. Rád si je vyslechne, sám sebe totiž považuje za průvodce pořadem, nikoli moderátora či profesionálního kuchaře. Emotivní introvert Láďa Hruška svou práci považuje za zábavu a koníčka. Rád překvapuje. I proto nedávno vydal knihu receptů a rad nazvanou Revoluce v grilování…

Nová fakta o buchlovské mumii. Nejde o tělo muže

/FOTOGALERIE/ K překvapivému odhalení dospěli vědci při zkoumání mumie ze sbírek hradu Buchlova. Zjistili totiž, že nejde o ostatky muže, jak bylo doposud prezentováno, nýbrž ženy.

Čína propustila z vězení známého disidenta, má rakovinu jater

Čínský laureát Nobelovy ceny za mír a disident Liu Siao-po, jehož činy ocenila v minulosti i Česká republika, byl podmínečně propuštěn z vězení. Dne 25. května mu bylo diagnostikováno konečné stádium rakoviny jater. Jeho stav je velmi vážný. 

Buďte rychlí na zemi i na vodě. K tomuto Lamborghini dostanete rychlostní člun

Tento výhodný balíček auta a člunu ladí jak rychlostí, tak stylem. U jednoho floridského prodejce se totiž objevilo Lamborghini, ke kterému dostanete i stejně šílený a rychlý člun. Nabídce však odpovídá i cenovka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies