VYBERTE SI REGION

Forejt: Když jsem vítal papeže, vypadal jsem tak trochu jako Fantomas

Praha /ROZHOVOR/ - V salonku s krásnou květinovou vazbou uprostřed stolu se Jindřich Forejt omlouvá, že máme zakrytý výhled lešením. „Opravuje se třetí nádvoří, kterému vracíme původní barvy," říká pyšně muž, který má už desátý rok na starosti hradní protokol. Z tohoto titulu doprovází většinu světových státníků při návštěvě České republiky, takže by se těžko hledal člověk znalejší lidských rozměrů nejmocnějších mužů a žen současnosti.

25.8.2012 2
SDÍLEJ:

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

„Téměř všichni ceremoniáři československých prezidentů skončili špatně. Tak uvidíme, jak dopadnu já, do konce volebního období současného prezidenta ještě pár měsíců zbývá," směje se dvanáctý následovník Jiřího Gutha-Jarkovského.

Při zahajovacím ceremoniálu londýnské olympiády se anglická královna Alžběta II. představila jako partnerka Daniela Craiga alias Jamese Bonda. Jak se tohle vešlo do strohých protokolárních, navíc britsky tradičních pravidel?
Vtipná invence se vejde kamkoli. Ale takovéto rozhodnutí mohla učinit jedině sama královna, žádný úředník. Na ceremoniálu jsem měl tu čest být a touto jeho částí jsem byl překvapen, stejně jako diváci na stadionu a u televizních obrazovek. Mimochodem, překvapení se týkalo i členů královské rodiny, protože královna o tomto svém počinu pomlčela i před nimi. Zprvu jsem si myslel, že jde o reklamní šot, který využil klasické momentky z Londýna a herečku představující královnu. Když se dáma v pracovně otočila, trvalo mi pár vteřin, než jsem pochopil, že je to skutečně Alžběta II. Prokázala obrovský smysl pro humor a myslím, že si tím všechny získala. Queen Bond Girl – jak psaly druhý den všechny noviny – podle mne skutečně zapůsobila.

Dovedete si představit, že by se něčeho podobného dopustil Václav Klaus?
Současný pan prezident má pro jistý nekonvenční osobní vklad do protokolu také smysl a udělal několikrát věci, které mne překvapily. Například u příležitosti mistrovství světa v basketbalu v ČR natočil ve své kanceláři šot s míčem pod košem. Žádné generální a „všeobjímající" pravidlo pro chování hlav států neexistuje, každý do výkonu své funkce promítá vlastní osobnost.

Do jaké míry tak může činit i při nejvýznamnějších státních návštěvách, jejichž přípravu a průběh máte pod taktovkou vy?
Při velkých oficiálních akcích existují samozřejmě body, které je nutné dodržet. Jsou dány diplomatickými zásadami a historickými zvyklostmi. Ovšem srdečnost a atmosféru návštěvy nemůže vytvořit žádné protokolární pravidlo, ale jen hostitel. S panem prezidentem zevrubně probíráme průběh každé návštěvy, takže výsledek nese i jeho pečeť.

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Striktní příkazy tedy neexistují?
Protokolární pravidla jsou daná z definice, ale nevytváří je protokol jako úřad. Ten naopak musí zafungovat ve chvíli, kdy je nelze dodržet ze sta procent. Protokoláři jsou vlastně hledači cest toho, co je možné.

Vraťme se k těm pravidlům z definice - jak vznikala?
Vycházejí z určitých zvyklostí. Při velkých státních návštěvách existují pravidla přivítání, tedy oficiální státní ceremoniál včetně jeho vojenské části. Body programu, pohyb osob a promluvy jsou dány zvykově.

Takže se opíráte o nějakou brožurku?
Máme dokument, který se předává druhé straně, aby věděla, jak ceremoniály probíhají. Tam je zaznamenáno, co se bude krok za krokem dít.

Má počátek v prezidentství T.G. Masaryka?
Historické epochy zachovávají názvy a obsahové body programů, ale mění místa a rozsah. Například nástupní audience velvyslanců za T.G.M. byly událostí, která pohltila celé město. Vytvářel se diplomatický sbor a každý nový velvyslanec jel slavnostním průvodem z Národní třídy, s kavalerií před a za kočárem, po obou stranách stály špalíry vojáků, všude byla patřičná vlajkosláva. Na Hradě pak byly vojenské pocty, hymny, přijetí prezidentem, formální projevy v Habsburském salonu, jehož se účastnil i ministr zahraničí, večer proběhla recepce.

Zatímco v roce 2012 je velvyslanců podstatně více, čili…
Čili ceremoniál vypadá poněkud jinak. Velvyslanec, jehož doprovázejí úředníci ministerstva zahraničí, přijede na Hrad vozem, na I. nádvoří stojí čestná vojenská jednotka, zazní hymny. U Matyášovy brány si ho přebírá Kancelář prezidenta republiky (KPR), kdy ho vítám já společně s vojenským velitelem Hradu, pověřovací listiny pak předá do rukou prezidenta v Trůnním sále, následuje soukromé přijetí. Kulisy se tedy mění, ale duch toho aktu zůstává stejný.

Například v čem?
Velvyslanec v roce 1920 a 2012 podstupuje stejnou proceduru příjezdu na Hrad. Musí se sem totiž dostat v povoze, který poskytuje Kancelář prezidenta republiky. V roce 1920 pro něho vypravili kočár, dnes posíláme vůz.

Proč jde i dnes o hradní auto?
Důvod je hlavně dějinný. Guth-Jarkovský napsal do audienčního řádu poznámku, že „správa domácnosti prezidentovy vysílá povoz se čtyřspřežím nebo dvojspřežím do rezidence nového diplomatického zástupce". Inspiroval se ceremoniálem habsburského dvora, který poskytoval císařský kočár diplomatickým vyslancům hlavně z bezpečnostních důvodů. Kočár s císařským erbem byl nedotknutelný. Pokud se někdo pokusil mu zkřížit cestu, vystavoval se vysokým trestům. Dnes už sice nemáme na dveřích vozidla znaky, ale je to vůz KPR, a když opouští Hrad, vlaje na něm vlajka velvyslancovy země. Historická paralela je tu tedy zřejmá.

S Václavem Klausem jste procestoval téměř celý svět. Utkvěl vám v paměti nějaký obzvlášť zajímavý moment?
Na takových cestách se kromě svých povinností zaměřuji hlavně na momenty blízké mé práci, tedy organizaci návštěvy. Působivé bývají pietní akty, mnohdy jde o velkolepé a velmi důstojné ceremoniály, které vám utkví v paměti. Při uvítacím ceremoniálu ve VelkéBritánii mě překvapilo zjištění, že důstojník velící čestné jednotce  je povinen naučit se jednu nebo dvě věty v jazyce hosta. Musí kvůli tomu docházet na výuku na ministerstvo zahraničí, aby například při vítání čínského prezidenta měl správný přízvuk.

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.V kanceláři máte sbírku fotografií vzácných hostů, jejichž návštěvy jste zařizoval, jsou mezi nimi korunované hlavy, papež, prezidenti USA a Ruska. Nepochybně na vás zapůsobili i lidsky, kdo z nich nejvíc?
Lidé mají představu, že protokol je velmi striktní, že tu máme schovanou nějakou publikaci, v níž jsou popsány všechny situace, takže stačí nalistovat příslušnou stranu a je hotovo. Tak to ale není, nejde o dva kroky dopředu a tři dozadu či přípitek na značkách. Protokoly všech představitelů veřejného života musejí umět řešit hlavně případy, které jsou právě mimo takovýto protokol. Při každé návštěvě dojde k něčemu, co do této kategorie spadá. Příkladem krásné spontaneity byla návštěva generální guvernérky Nového Zélandu v roce 2004. Při státní večeři vše probíhalo podle plánu, 80 hostů sedělo v Rudolfově galerii ve smokingu a večerních šatech, zahrály se hymny, zazněly projevy. Požádali jsme Hudbu Hradní stráže, aby dala dohromady malou skupinu, která by mohla zahrát i nějakou novozélandskou skladbu. Muzikanti byli skvělí, nacvičili jednu z místních známých písní, a když při večeři zazněla, hosté postupně přestávali konverzovat, dívali se po sobě, zpozorněla i generální guvernérka. Ta se domluvila s manželem a seniorním členem doprovodu, kývli na sebe a začali zpívat, dokonce se pohupovali do rytmu. Byl to perfektní, velkolepý zážitek. My jsme takovou reakci nečekali, jim i nám to udělalo velkou radost.

Mezi vracející se hosty patří britský princ Charles. Jaký je?
Na něj vzpomínám velmi rád. Před dvěma lety tu byl už popáté, tentokrát s manželkou, vévodkyní z Cornwallu. Při pobytu na jižní Moravě mi najednou řekl, že návštěva Hradu byla moc pěkná, ale mrzelo ho, že se tentokrát z časových důvodů nepodíval do katedrály sv. Víta. V tu chvíli hledáte odpověď, protože těžko můžete hned nabídnout, že tam zajedeme. Tak jsem použil zdvořilé formulace: „Kdyby to program Vaší královské Výsosti byl býval dovoloval, velmi rádi bychom návštěvu zařídili." Pak bylo chvíli ticho a jeho tajemník se optal: „A bylo by to možné zrealizovat, kdyby to program Jeho královské Výsosti dovolil?" Kondicionály jsme se tedy dopracovali k tomu, že po přistání v Praze jsme šli po uzavírací době do katedrály. Bylo úžasné sledovat prince Charlese, který měl evidentní zájem vidět chrám zevnitř. Natolik tu atmosféru prožíval, že i jeho lidé zachovali odstup a nechali mu soukromí pro ten mimořádný zážitek. Když tu byl ruský prezident Medveděv na summitu se svým americkým protějškem Barackem Obamou, vpředvečer jednání zašel do katedrály. Před hlavním oltářem se otočil ke členu svého doprovodu, který z tašky vytáhl fotoaparát a prezident Medveděv si osobně pořídil snímky interiéru.

Nedávno tu byla korunovaná hlava, která má k Praze vřelý vztah, protože tu studoval.
Návštěva kambodžského krále Norodoma Sihamoniho se organizovala přes velvyslanectví Kambodžského království v Berlíně, protože v Praze ambasáda není.

Jak dlouho vlastně příprava takové státní návštěvy trvá?
Doba, kdy se státní návštěvy připravovaly třeba rok, je už dávnou minulostí. Při dnešním pokroku IT technologií jde o týdny, ale pamatuji i velké návštěvy, které se organizovaly v řádu dnů.

A jak to tedy bylo s králem Sihamonim?
Kolegyně mi ještě před oficiálním setkáním s kambodžským velvyslancem říkala, že mi volal nějaký pán, údajně z „české rodiny" kambodžského krále Norodoma Simanoniho. Den na to mě na Hradčanském náměstí zastavil tentýž muž, který se představil jako králův přítel, a říkal, že král se na návštěvu velmi těší a má několik osobních přání. Pozval jsem ho do kanceláře, kam přinesl fotografie z 60. let, kdy Norodom Sihamoni žil v jeho rodině, šlo o neskutečný příběh. Vysvětlil jsem mu, že musíme dodržovat diplomatický protokol, ale rád s ním budu komunikovat. Skutečně jsme pak díky tomuto pánovi oslovili Sihamoniho dávné přátele. Když nakonec přiletěl, byl jsem ho vítat na letišti a ačkoliv mě všichni přesvědčovali, že mluví plynně česky, pozdravil jsem ho podle protokolu francouzsky. On se na mne podíval a s lehkým úsměvěm se zeptal: „Já vám moc děkuji, ale proč nehovoříte česky?" Cestou do rezidence se pak rozhlížel a sledoval, co všechno se v Praze od doby jeho pobytu změnilo. Bylo jasně vidět, že se vrátil do míst, k nimž má vřelý vztah. To jsou věci, které nemůžete naplánovat.

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.Netajíte se tím, že vrcholem vaší kariéry byla příprava návštěvy papeže Benedikta XVI. v roce 2009. Proč?
Pro mne osobně to skutečně byla mimořádná, zvláštní a nezapomenutelná událost. Lidsky i profesionálně pro mne představovala určitou metu. Hned na počátku mě překvapilo, že celou návštěvu jsme začali připravovat v šesti lidech, tři zástupci Vatikánu a tři Češi. Mám na to i vzpomínku velmi osobní. Necelý týden před příjezdem Svatého otce mě rozbolela levá ruka, lékaři mi dali ortézu a mast s tím, že deset dní to tak musím nechat. Pány doktory jsem ale neposlechl a v den papežova příletu jsem si ortézu sundal, jenomže moje ruka zešedla. Vypadal jsem tak trochu jako Fantomas. Shodou okolností si Benedikt XVI krátce předtím poranil pravou ruku. Když jsem na palubě letadla vítal papeže v Praze, střetla se jeho namodralá pravá ruka s mou levou šedou. Chvíli jsme se na sebe překvapeně koukali a pak jsem řekl: „Já mám ale něco jiného." Po půlroce jsem byl ve Vatikánu na děkovné audienci a papež se mě zeptal, zda je moje ruka v pořádku. Opravdu jsem nečekal, že si právě tohle bude papež pamatovat. Pro Benedikta XVI. je ale takový lidský přístup typický.

Příští rok se desetiletá kapitola vaší služby u Václava Klause uzavře. Dovedete si představit, že budete pokračovat s jeho nástupcem?
Funkce šéfa protokolu patří k těm, které jsou osobním jmenováním hlavy státu. V kanceláři mám dekret, který podepsal Václav Klaus. Pro šéfa protokolu je nutné, aby měl k hlavě státu individuální přístup a aby obě strany dovolily navzájem se poznat. Bez toho nemůžete dobře dělat tuhle práci. Velmi si vážím toho, že současný prezident a jeho choť mi umožnili poznat je natolik, že dnes nemusíme diskutovat o všem, protože už není třeba vysvětlovat si základní věci. Bude tedy končit jistá etapa mého života, jeho všechny kapitoly mám rád a myslím, že díky Pánu Bohu jsem šťastný člověk, neboť doposud jsem vždy dělal práci, která mě bavila a přinášela mi radost. Budoucnost zůstává otevřená, uvidíme

KDO JE JINDŘICH FOREJT

Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.

-          Narodil se 26. října 1977 v Karlových Varech.

-          Absolvoval studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově.

-          Od roku 2002 pracuje v Kanceláři prezidenta republiky.

-          Dne 1. dubna 2004 byl jmenován ředitelem odboru. Protokolu Kanceláře prezidenta republiky.

-          Mluví německy, anglicky, francouzsky a rusky, učí se italsky.

-          Je svobodný a bezdětný.

Autor: Kateřina Perknerová

25.8.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Nový Seat Ibiza dorazí v létě. Testovací prototyp se maskuje jako Hyundai

Španělská automobilka Seat na jaře příštího roku představí pátou generaci malého hatchbacku Ibiza. Prodej by se pak měl rozběhnout v létě.

Antiislamista Konvička opustil Alternativu pro ČR

Praha - Antiislamista Martin Konvička k dnešnímu datu vystoupil z politické strany Alternativa pro Českou republiku, za kterou neúspěšně kandidoval v říjnových senátních volbách na Táborsku. Na facebooku uvedl, že k projektu přestal mít důvěru. Důvodem je i to, že strana nebyla schopná odstranit nedostatky, kvůli kterým vláda v pondělí rozhodla, že navrhne soudu pozastavit její činnost.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies