VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotograf Tomaševič: Prolili už příliš mnoho krve, zastavit válku bude těžké

Praha /ROZHOVOR, GALERIE/ – Běží tam, odkud lidé většinou prchají. Srbský fotograf Goran Tomaševič, jeden z porotců letošní soutěže Czech Press Photo, za posledních 
20 let fotil bojové linie řady konfliktů. Naposledy v Sýrii.

26.10.2012 1
SDÍLEJ:

Goran TomaševičFoto: Deník/Martin Divíšek

Kdy jste naposledy vyfotil neválečnou fotku?
Nejsem jen válečný fotograf. Fotím třeba i sport. Ale je pravda, že většinou fotím konflikty. Než jsem odjel do Sýrie, tak jsem byl akreditovaný na olympiádu do Londýna. Dva dny před odjezdem mi zavolal šéf, jestli můžu jet do Sýrie. Těšil jsem se na olympijský Londýn, ale chápu, že je důležité přinášet informace o syrském konfliktu.

Liší se válka v Sýrii od jiných konfliktů, které jste mapoval?
Něčím mi připomíná válku v Sarajevu – hlavně tím, že se bojuje ve městech – i když v jiných věcech je hodně jiná. Stejně tak se podobá válce v Libyi, kde bylo ale zase mnohem více bojů v poušti. Neumím říct, kde to bylo méně nebezpečné. Když vedle vás něco vybouchne, tak jste mrtvý tam i tam.

V srpnu jste zachytil v syrském Allepu bojující rebely. Moc toho o nich vlastně nevíme. Co je to lidi, odkud pocházejí?
Většinou to nebyli lidé přímo z Allepa, ale bývalí civilisté z okolních vesnic. Často byli velmi mladí – okolo dvaceti let. Těžko se říká, kdo jsou. Jsou to prostě lidé, kteří jsou nešťastní ze svého prezidenta a vzali do rukou zbraně.

Podporovali obyvatelé rebely?
Moc jsem s nimi nemluvil, protože jsem chtěl především fotit. Ale zdálo se mi, že rebely minimálně někteří z nich neměli vůbec v lásce.

Myslíte, že má syrský konflikt ještě nějaké mírové řešení?
Pokud je v nějakém konfliktu prolito tolik krve, je obtížné ho zastavit. Říká se, že malé konflikty se táhnou a jen pro velké krize se vymýšlejí mírové procesy. Ale nejsem politický expert, já se vyznám v tom, jak se pohybovat ve válce a fotit, ale co se stane
v Sýrii, nedokážu říct.

Zažil jste vlnu arabských povstání, tzv. Arabské jaro. Myslíte si, že se nyní žije lidem v Libyi lépe než před pádem Muammara Kaddáfího?
Nemyslím si, že se jim teď žije nějak lépe. Ale vzali do rukou zbraně, takže za Kaddáfího museli být hodně nespokojení.

Není pro vás těžké, když fotíte třeba s rebely, nezačít s nimi sympatizovat?
Ne, je to snadné. Soustředím se na to, co se děje přede mnou, a fotím. Stejně jsem to dělal i během války na Balkáně, když válčila i moje země. Také jsem ji nijak nechránil a mnoho fotek, které jsem vyfotil, vyznělo pro Srbsko špatně.

Nemáte strach, že může někdo vaše velmi silné fotografie zneužít k propagandě?
Už se to stalo. Snažím se, aby moje snímky bez kompromisů ukazovaly skutečnost, ale jak s nimi naloží ostatní, nemůžu ovlivnit.

Pracujete v situacích, kterým by se většina lidí nejraději vyhnula. Jak bojujete se strachem?
Občas je to zvláštní. Většina lidí od něčeho prchá, a já běžím opačným směrem. Ale pokud chcete zachytit skutečně ty opravdové okamžiky, tak to nejde jinak. Nesmíte zapomenout, proč jste do té války šel. Když se budu pouze chránit, tak nebudu fotit, a pak tam nemám co pohledávat. A myslím, že to nezáleží jen na odvaze či zkušenostech. Když prostě máte špatný den a spadne vedle vás granát, zemřete tak jako tak.

Co je pro vás jako fotografa ve válce nejnebezpečnější?
Přijít o snímek. Nesnáším, když něco vidím a nestihnu dost rychle zareagovat.

Utrpěl jste nějaké zranění?
Hodně škrábanců, nějaké zlomeniny a loni mě v Káhiře postřelili brokovnicí do nohy. Po dvou týdnech jsem s tím šel v Srbsku k doktorovi a ten mi nevěřil. Říkal, že bych nemohl chodit, načež jsem mu odpověděl, že s tím chodím každý den běhat, ale že se to zanítilo, tak ať s tím něco dělá.

Vnímáte věci ve válce stejně jako před lety?
Myslím, že jsem věci před dvaceti lety více prožíval a bylo to těžší. Nejhorší to bylo, když se válčilo v mé zemi. Vždy je velmi špatné, když vidíte trpět děti. Musíte se s tím naučit vyrovnávat, jinak byste měl hledat jinou práci.

Je těžké „přepnout", když se vracíte do normálního života?
Ne. Dám si pivo, dobré jídlo a nemyslím na to. Nemám žádné noční můry nebo tak.

Autor: Jan Horký

26.10.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Nissan Leaf patří k menším autům, přesto stojí téměř tři čtvrtě milionu korun
11

Češi elektromobily nechtějí. Důvod? Malý výběr, vysoká cena a dlouhá návratnost

Prezident Miloš Zeman při prvním dni oficiální návštěvy Jihomoravského kraje v květnu 2017.
AKTUALIZUJEME
6 22

ON-LINE: Pro zelené aktivisty vytvořme rezervaci, řekl Zeman na jihu Moravy

DOTYK.CZ

29. květen 1985. Den, kdy anglická zvěř zardousila fotbal

Ta tragédie byla nevyhnutelná. V Bruselu, na Heysel Stadionu, se před finále fotbalového poháru mezi Liverpoolem a Juventusem Turín sešlo příliš výbušných ingrediencí. Desetitisíce zpitých chuligánů, nože, střelné zbraně, zchátralý a drolící se stadion, stupidní systém prodeje lístků, v podstatě nulová přítomnost policie. Byla to jatka zbytečná, ale poučná.  

AKTUALIZOVÁNO

V Balkové na Plzeňsku se vzbouřili cizinci. Policie proti nim zasáhla

Část cizinců v záchytném zařízení v Balkové na Plzeňsku dnes zahájila vzpouru a zabarikádovala se. Zakročila proti nim policejní zásahová jednotka. Při zákroku nebyl nikdo zraněn. Podle mluvčí cizinecké policie Kateřiny Rendlové bylo důvodem pro vzpouru pravděpodobně to, že jeden z cizinců obdržel informaci o vyhoštění ze země  

VIDEO: Černý dým nad Libercem. Hoří v areálu Severochemy na Františkově

Černý dým je vidět nad celým Libercem. Hoří totiž sklad hořlavých kapalin v areálu Severochemy, platí tam třetí stupeň nebezpečí. Na místě zasahuje přes 12 hasičských jednotek, je tam i státní a městská policie. Záchranná služba odvezla jednoho lehce popáleného člověka, který se nadýchal i zplodin, do nemocnice. Houkání sirén je slyšet po celém městě, do Liberce míří jednotky profesionálních hasičů z celého okreseu Liberec, povoláni jsou i hasiči z Mladé Boleslavi. Policie uzavřela pro veškerou dopravu ulici Vilová, kde Severochema sídlí.

AKTUALIZOVÁNO

Odstartovaly dotace na dešťovou vodu. Zájem je obrovský

Během prvních dvou hodin od otevření nového dotačního programu Dešťovka přijal stát přes 800 žádostí za zhruba 39,5 milionu korun. Je to zhruba 40 procent celkového rozpočtu programu, ve kterém chce stát přerozdělit 100 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies