VYBERTE SI REGION

Fryštácký farář: Není možné, aby tu uprchlíci žili a nic nedělali

Fryšták - /ROZHOVOR/ Po výroku papeže Františka o pomoci církve s ubytováním uprchlíků se věřící názorově rozdělili do dvou táborů. Fryštácký farář Miroslav Dibelka má v této otázce jasno: pomohl by jenom těm, kteří o to skutečně stojí.

24.9.2015 69
SDÍLEJ:

Farář Miroslav Dibelka z FryštákuFoto: DENÍK/Jan Karásek

„Zatím požádalo o azyl pouze několik desítek lidí," poukazuje. Sám by si však ve farnosti nikoho ubytovat nedovolil. „Jít proti mínění města a občanů? Abych ubytoval cizince a místní měli strach? To by prostě nešlo," říká kněz Dibelka.

Jak vnímáte řešení situace s uprchlíky a přistěhovalectvím?

Vnímám to jako velmi složitý problém a úplně nejraději bych byl, kdyby se vyřešila příčina konfliktu v místě, kde vlastně vznikl. Proud uprchlíků je značný. Vyvolává různé problémy a nepokoje v zemích, jako je Maďarsko, Srbsko, Rakousko a i Německo. Domnívám se, že nejsme schopni jako Evropa zvládnout tuto vlnu uprchlictví. Má představa je, že jim Evropa pomůže dle svých možností, ale budeme počítat s tím, že až se situace uklidní, vrátí se do svých domovů. Protože co s nimi dělat do budoucna? I kdyby chtěli pracovat, jak se s nimi bude zaměstnavatel domlouvat, když neznají náš jazyk nebo písmo? Museli by projít různými školeními, což všechno stojí peníze, i když to samozřejmě není to nejdůležitější, jde především o dobro lidí.

Jakým způsobem by podle vás měla situaci Česká republika řešit?

Nelíbí se mi, že máme mít určeno, kolik lidí tady umístit, ať chtějí, či nechtějí. Zatím jich požádalo o azyl pouze několik desítek. Naše republika by měla pomoci těm, kteří o to opravdu stojí a existuje perspektiva jejich začlenění do společnosti.

Máte informace o tom, jakou pomoc uprchlíci potřebují?

Papežova vůle je naší nejvyšší instancí a též Biskupská konference se vyjádřila vstřícně, abychom, tedy farnosti a řehole, byli připraveni pomoci. A my jsme. Papež František doplnil svůj proslov o pomoci uprchlíkům ve smyslu, že nemusí být ubytovaní na faře, ale chce, aby se farnost pokusila najít možnost, jak pomoci. Například nějakou sbírkou. Ale stěžejní pomoc je na státu, protože ten má větší možnosti a přehled o vhodných pracovních místech například. Není možné, aby tady uprchlíci žili a nic nedělali.

Pokud by k ubytování uprchlíků na farnostech opravdu došlo, tak za jakých podmínek?

Za prvé by s tím muselo souhlasit městské zastupitelstvo, s ním i zástupci farnosti. Fara není mým majetkem, ale majetkem farnosti. Nemůžu svévolně ubytovávat někoho podle vlastního rozhodnutí. Všechno musí být konzultované s nadřízenými. Jako nadřízené chápejme arcibiskupství, město, farní radu, řeholní provincii. Pokud bych byl ochoten jim ubytování nabídnout, tak by to museli být lidé zdraví, tvořící rodinu. A preferuji křesťanské rodiny. Nebo tedy rodinu tolerantní k našemu stylu života a náboženství. Pomoci by se mělo těm, kteří žijí přímo v postižených zemích a nemají peníze, jak se sem dostat. Ti jsou teď nejvíce ohroženi.

Myslíte si, že by v nich místní lidé viděli hrozbu?

Myslím, že hodně lidí by z nich mělo obavy. Někteří jsou vstřícní, ale jiní řekli, že je tady nechtějí, mají z nich strach, což naprosto chápu.

Víte, jak se k tomu staví faráři ve vašem okolí?

Znám i ty, kteří jsou k tématu otevření. Dokonce byl jeden farář osloven rodinami, které jsou ochotny přijmout nějaké křesťanské uprchlíky. Ale záleží, jak dlouho s nimi vydrží. Týden se to dá, ale co měsíc, půl roku? Chodit kolem sebe, nerozumět si… není to tak snadné.

Vyvolává podle vás strach z uprchlíků právě medializace?

Myslím si, že ano. Naši zemi totiž zatím až tolik neohrožují, pokud budou pouze procházet a budeme je držet v určitých mezích. Globálně to může mít ale dramatičtější dopad. Je to trochu zbytečná hysterie. Ale chápu lidi, že z neznáma mohou mít obavy.

Vidíte v této situaci podobnost s migrací Čechů při válečných nebo jiných konfliktech?

Podobnost v tom nevidím. Odcházeli do stejné kultury s podobnými křesťanskými kořeny. Velmi snadno se tak naši lidé zapojili do prostředí, které jim bylo blízké. A velmi rychle byli ochotni se naučit cizí jazyk. Kdežto k nám přicházejí lidé, se kterými si nevíme rady. Tehdy si lidé sami nacházeli uplatnění, ale tito si ho sami nenajdou. Celé je to nejen finančně náročné, ale pro ně i pro nás kulturní šok. Tenkrát to žádný šok nebyl. Nikdo neodcházel do zemí s úplně jinou kulturou.

Mohli by podle vás nějak narušit chod naší společnosti?

Pokud by opravdu všichni, kteří přicházejí, byli přijati, tak je to docela velká suma. A pokud nebudeme trvat na evropské, z kořenů křesťanské identitě hodnot, za chvíli budeme nuceni se jim v rámci nějaké pseudohumanity přizpůsobovat. Jinak nás budou osočovat z náboženské nesvobody a rasismu. Může zde časem nastat kulturní, náboženský a politický chaos.

IRENA JURČÍKOVÁ

Autor: Redakce

24.9.2015 VSTUP DO DISKUSE 69
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies