Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Trest? Děti dávají přednost zákazu před výpraskem

Praha - Podle průzkumu Deníku se menší děti bití bojí. Odborníci nemají na fyzické tresty jednoznačný názor.

1.9.2008 5
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Alena Burešová

Bít nebo nebít, to je otázka, která trápí české politiky, psychology i pedagogy. Průzkum zpravodajů Deníku mezi šesti stovkami dětí dává za pravdu těm, kteří jsou proti fackám a výpraskům. Více než polovina kluků a děvčat ve věku šest až deset let dává přednost zákazu oblíbené činnosti před tělesným trestem. Mnohé však oceňují, že když něco provedou, výprask to rychle vyřeší.

Jste pro fyzické trestání dětí? Diskutujte a hlasujte v anketě.

„Drtivá většina rodičů své děti miluje a ony milují je. V dětské psychohygieně není možné zatratit rodiče jako osoby chybující a špatné. Takže pokud rodiče v některých mezních okamžicích sáhnou k fyzickému trestu, je to pro dítě jasné sdělení, že ono samo překročilo mez,“ myslí si Dagmar Zezulová ze Svitav, matka dvou vlastních dětí a tří v náhradní rodinné péči.

Debatu o přijatelnosti bití se vede i v Evropě. Například v Německu, Rakousku, Španělsku a skandinávských státech je trestné, když matka či otec dítě uhodí. Zákonný zákaz fyzických trestů poprvé přijali ve Švédsku, a to před 29 lety.

Kult dítěte?

Devatenáctiletá Míša působila ve Frankfurtu nad Mohanem jako au-pair. V rodině lékařů měla na starosti čtyřletého Felixe. „Chlapec se občas choval strašně, bušil do mne pěstičkami, ale nejenže jsem na něj nesměla sáhnout, dokonce jsem měla zakázáno i zvýšit hlas. Jeho matka mi tvrdila, že na jeho výlevy zlosti musím reagovat objetím a láskou,“ vzpomíná Míša.

INFOGRAFIKA Tělesné tresty

Podobné zkušenosti mělo i dalších dvacet dívek, které hlídací agentura do Německa vyslala. „Jsem přesvědčená, že Felixovi by pár přes zadek velmi prospělo, tahle přepjatá korektní výchova podle mne nemůže vést k rozvoji vyvážené osobnosti,“ míní Míša. Ta ale zatím vlastní ratolest nemá.

Lékařka Dagmar Zezulová má naopak zkušeností se svými pěti dětmi víc než dost. „Očekávat od rodičů, že se z nich narozením dítěte stanou bezchybné bytosti, je utopie,“ myslí si paní Dagmar. Sama je proti fyzickým trestům, ale má pochopení i pro občasný úlet. „Člověk prostě občas dělá i věci, o kterých ví, že nejsou správné. Myslím si, že zákazem v tomto případě nelze dosáhnout kýženého stavu, protože rodiče jsou ve svých postojích nejvíce ovlivněni osobními zkušenostmi, a ty vycházejí z české výchovné tradice. Pokud to některé politiky opravdu trápí, spíše než protifackovacím zákonem by se měli zabývat například výchovou dětí k rodičovství ve školách,“ míní paní Zezulová.

Pro fyzické tresty
Roman Joch, ředitel Občanského institutu

Vystudovaný lékař a politolog Roman Joch nedávno vyřkl šokující názor. Privátní ústavy by měly nabídnout rodičům možnost, že v případě nutnosti a polevení kázně budou učitelé jejich děti fyzicky trestat. „Šlo by o jistou delegaci pravomocí otců a matek. Škola musí vzdělávat a vychovávat, a to podle přání rodičů. Pokud dávají přednost fyzickému trestu za neposlušnost, pak by to škola měla vzít v potaz,“ argumentuje Joch. Odvolává se přitom na elitní britské ústavy, například proslulý st. James, kde jsou takové metody běžné.
„Všichni příslušníci anglické šlechty a smetánky, například Winston Churchill, je navštěvovali. A vyrostli z nich skvělé charaktery,“ říká Joch. Míní, že dnešním dětem chybí pocit odpovědnosti a velmi by jim prospěl návrat ke školní disciplíně i úctě v rodinách. „V poslední době se prosadil kult dítěte, který s sebou přináší i pokřivený názor, že rodičovská facka je porušením práv dítěte. Přiměřený fyzický trest, který přichází okamžitě po provinění, je dobrý výchovný prostředek,“ tvrdí Joch. Je přesvědčený, že děti výprask nevnímají jako něco nepřístojného. „Naopak si uvědomují, že provedli cosi špatného, za co si pohlavek nebo nářez zasloužily. Berou to jako součást výchovy,“ dodal Joch.
Facka ano, v krajním případě
Jiří Pilař, speciální pedagog

Když se ve Výboru pro práva dítěte hlasovalo o usnesení, které podporovalo legislativní zákaz fyzických trestů, speciální pedagog Jiří Pilař byl proti. „Myslím si, že občasná výchovná facka nezaškodí,“ řekl Deníku současný poradce pražského primátora pro školství a prevenci. Podotýká ale, že přiměřené ruční trestání se musí týkat jen vlastních ratolestí a musí být citově podvázané. „Když kašlu jako táta na výchovu, nemám k dítěti emočně silný vztah a pak ho udeřím, je to destruktivní a vzbudí to spíše agresi. Když ale všechno funguje a puberťák dostane občas facku nebo menší dítě přes zadek, rozhodně je to lepší než neúčelné slovní přesvědčování,“ soudí Pilař. Podotýká ale, že nesmí jít o běžnou metodu. „Pouze v případě, kdy potomek naprosto odmítá jakékoli argumenty, dělá si svoje a provede něco, před čím ho rodiče varovali, je pohlavek na místě,“ myslí si Pilař. Jako příklad uvádí hrubost vůči matce nebo neadekvátní chování k mladšímu sourozenci. Připomíná, že pokud rodiče volí při výchově zákazy, musejí na nich trvat. Pilař je přesvědčen, že zvláště u teenagerů je nutné nastavit jasné mantinely a když třeba výrazně poleví ve škole, měla by sankce v podobě zákazu přijít okamžitě. „Obecně ale platí, že trest dopadá na úrodnou půdu jen v citově funkčních vztazích,“ uzavřel Pilař.
Pro zákaz tělesných trestů
Džamila Stehlíková, ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny

Když přišla na jaře ministryně Džamila Stehlíková s návrhem na zákaz tělesných trestů v rodinách, strhl se poprask. Většina veřejnosti její nápad odsoudila. Ale Stehlíková svůj nápad hájila: „Společnost vnímá, že rodič je nezpochybnitelná autorita, která si doma může s dítětem dělat, co chce. Kvůli takovému pojetí možná Česko vede žebříček zemí s počtem týraných a usmrcených dětí.“ Její ambicí je absolutní zákaz bití do jednoho roku dítěte a upřesnění definice tělesného trestu. Vadí jí, že rodiče soustavně a poměrně surově bijí děti hlavně kvůli špatným známkám. „Vyjadřují tak frustraci z toho, že potomek nenaplňuje jejich představy. Je také daleko snazší dítě seřezat kvůli pětce, než zajít do školy a s učitelem podrobně situaci probrat,“ míní ministryně. Po několikaměsíční diskusi Stehlíková upustila od legislativního prosazení zákazu fyzických trestů. „Nyní připravujeme kampaň k výchově bez násilí, která zahrne propagaci efektivních výchovných metod, tedy jiných, než jsou tělesné tresty. Chceme se zasadit o zkvalitnění školního poradenství,“ prozradila Stehlíková. Trvá na tom, že podle průzkumů právě násilí ve výchově může vést k větší agresivitě dospívajících. „Samotný zákon nebude zakazovat tělesné tresty, ale podpoří právo dítěte na výchovu bez násilí,“ osvětlila ministryně.

Autor: Kateřina Perknerová

Jste pro fyzické trestání dětí?

Ano, je nejúčinnější

23 %

Jen pokud jiné tresty selžou

68 %

Rozhodně ne

9 %

Hlasovalo: 22

Anketa byla ukončena

1.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Koncert Robbieho Williamse, Letňany, 19.8.2017
8

RECENZE: Showman Robbie Williams zaměstnal manželku, tatínka i snoubence

Grace Mugabeová a Robert Mugabe
4

Mugabeová získala imunitu, Jižní Afrika přerušila letecké spojení

Oblíbená letecká přehlídka CIAF 2017 již klepe na dveře

V pořadí již 24. ročník mezinárodního leteckého festivalu CIAF, jehož přípravy jsou již v závěrečné fázi, proběhne na letišti Hradec Králové ve dnech 2. až 3. září. 

První burčák je v prodeji. Jak poznat ten pravý? Zákazník nemá šanci, říká vinař

/ANKETA/ - Hrozny už pomalu dozrávají a s blížícím se vinobraním začíná i burčáková sezóna. Zatímco někteří vinaři čekají s výrobou burčáku na začátek září, jiní už prodávají.

Libanon a Sýrie zahájily ofenzivu, chtějí vyčistit hranice od islamistů

Hnutí Hizballáh spojilo své síly se syrskými vládními jednotkami s cílem zbavit pohraniční oblasti posledních bojovníků Islámského státu. Libanonskou armádu v této operaci podporují i Američané.

Z kauzy uplácení se někteří stíhaní lékaři mohou vyplatit

V kauze údajného uplácení lékařů ze strany distributorů léků policie obvinila zhruba 200 lidí. Někteří z doktorů se mohou stíhání vyhnout, pokud zaplatí jedenapůlnásobek přijatých úplatků na odškodnění obětí trestných činů. Naopak část distributorů policie stíhá jako organizovanou zločineckou skupinu. Hrozí jim přísnější tresty, a to dva až deset let vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení