VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Gayové a lesby míní, že by jim podpora osobností zlepšila život

Praha – Valná většina gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) si myslí, že by se jim v Česku žilo lépe, kdyby cítili otevřenou podporu politiků, sportovců či podnikatelů. Ukázala to celoevropská studie, kterou provedla agentura EU pro základní práva (FRA). Nynější stav podle zjištění vyhovuje jen osmi procentům českých gayů a leseb. Život komunity LGBT přibližuje festival Prague Pride, který v pondělí začal v Praze. Podle jeho ředitele Czeslawa Walka se přístup politiků i veřejnosti k menšině postupně mění.

12.8.2014 79
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

„Co se týče vlády, tak změna je rozhodně vidět. Předtím festival nedostával záštitu od ministrů, letos jsme ji od Jiřího Dienstbiera (ministr pro lidská práva) dostali. Je to ale i v prkotinách, kdy nám ministři neodpovídali na pozvánku na slavnostní recepci. Teď se buď omluví, nebo přijdou," řekl Walek.

Do studie se zapojily tisíce lidí z 28 zemí EU. Podle zjištění by otevřenou podporu politiků a dalších známých osobností uvítalo 85 procent gayů, lesbických žen či bisexuálů v Česku. Podle 47 procent dotázaných by rozhodně přispěla ke zlepšení jejich života. Nestojí o ni čtyři procenta respondentů. Osmi procentům vyhovuje nynější stav.

Na Slovensku by otevřená podpora rozhodně přispěla k lepšímu životu LGBT komunity podle tří pětin dotázaných, v Rakousku a Polsku podle 64 procent. S nynějším stavem jsou spokojena jen tři procenta gayů a leseb v Maďarsku a Polsku, čtyři procenta v Rakousku a dvě procenta na Slovensku. Větší podpora by k lepšímu životu nepomohla podle pěti procent dotázaných ze Slovenska a Rakouska, tří procent z Polska a šesti procent z Maďarska.

Česko se řadí k nejvstřícnějším zemím EU

Průzkum se vůbec poprvé zaměřil na zkušenosti a názory samotných gayů, leseb, bisexuálů a translidí. Podle výsledků se Česko řadí k nejvstřícnějším zemím EU, jako jsou Nizozemsko, Dánsko, Lucembursko, Belgie či severské státy.

Podle Walka je postupná změna atmosféry znát i na festivalu Prague Pride. Silné protesty konzervativců postupně každý rok slábly. „V prvním ročníku jsme řešili exprezidenta Václava Klause a jeho výroky o deviantech. Netušili jsme tehdy, že založíme tradici, která přitáhne na 60.000 lidí a Praze přinese 12,5 milionu korun ročně," uvedl Walek.

Organizátoři očekávají minimálně 20 tisíc lidí v průvodu

Zájem o „nejteplejší festival v roce", jak pořadatelé Prague Pride nazývají, totiž každoročně roste. V roce 2011 se prvního ročníku zúčastnilo 25.000 lidí. Do karnevalového průvodu hrdosti se zapojilo 8000 lidí. Loni si festival nenechalo ujít 60.000 zájemců. Do průvodu přišlo 20.000 lidí. Minimálně stejný počet očekávají organizátoři i letos. Přibývá nejen návštěvníků z Česka, ale i ze zahraničí. V prvním ročníku tvořili pětinu návštěvníků, loni už téměř třetinu.

Letošní festival nabízí téměř 120 akcí na pěti desítkách míst Prahy. Pořadatelé připravili koncerty, sportovní utkání, výstavy, diskuse i bohoslužby. Program vyvrcholí v sobotu karnevalovým průvodem z Václavského náměstí na Letnou.

Letošní přehlídka má upozornit na porušování práv a nesvobodu gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů na Východě. Walek připomněl, že v mnoha státech se průvody hrdosti konat nemohou. Organizátoři proto nabízejí lidem ze zemí bývalého socialistického bloku, ale i z Afriky či Asie, aspoň virtuální účast na pražské akci. Přes zabezpečenou stránku se mohou spojit se svým „avatarem", který bude na akcích jim bude zasílat zprávy, snímky či videa z místa.

Autor: ČTK

12.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 79
SDÍLEJ:
Lubomír Zaorálek
6 15

Sobotka: Kandidátem ČSSD na Hrad by mohli být Zaorálek nebo Štěch

Kajínek po propuštění z vězení vyvolává mezi lidmi různé reakce. Jedni jej odsuzují, druzí jej považují za celebritu. Když ve čtvrtek odpoledne s přítelkyní nakupoval v brněnském univerzitním kampusu, lidé se s nim fotili a chtěli autogramy.
AKTUALIZOVÁNO
21 12

Lidé jsou skvělí. Přejí mi a věří, že jsem nevinný, řekl omilostněný Kajínek

Václav Klaus: Nešlo o vládní krizi, ale o zahájení volební kampaně

Bývalý český prezident Václav Klaus vidí podstatu koaličních hádek v tom, že poprvé zažíváme situaci, kdy jsou ve vládě dvě stejně silné strany. Ty se musejí proti sobě vymezit, aby jim volič uvěřil, že každá chce něco jiného. „Nic hrozivého se neděje, všechny instituce normálně fungují. Nešlo o vládní krizi, ale o bouřlivé zahájení volební kampaně," hodnotí události posledních dní.

Erdogan v bruselských kleštích. Jednal s Merkelovou i Macronem

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se musel v Bruselu na summitu NATO podívat přímo do očí těm, které v uplynulých měsících na dálku urážel. Setkal se s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. I když s pohledem do očí má v případě Angley Merkelové prezident Turecka problémy. Při jednáních v únoru v Ankaře se turecký prezidnet očnímu kontaktu s kancléřkou v maximální možné míře vyhýbal.

Zase můžete cestovat. Soud pozastavil Trumpův protiimigrační dekret

Když na začátku svého vládnutí v Bílém domě omezil prezident Donald Trump vstup do země občanům zemí, kde převládá muslimské obyvatelstvo, postavili se proti jeho rozhodnutí nejen obyvatelé USA na protestních akcích. Své slovo řekl k naplnění Trumpových předvolebních slibů i soud.

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

V Bruselu bez rukaviček. Problémem bude Turecko, rozpočet, teror a možná i Rusko

Podle článku 5 zakládací listiny Severoatlantické aliance je útok na jednoho člena NATO útokem na celou alianci. To platilo bez výhrady v době studené války. Bude to platit i v éře nového amerického prezidenta Donalda Trumpa?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies