VYBERTE SI REGION

Generální ředitel Lesy ČR: Do státní firmy si vždycky každý rád kopne

Praha /ROZHOVOR/ – Přestože jsou Lesy České republiky ziskovou firmou, stále jsou terčem kritiky, stěžuje si generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.

6.3.2010 16
SDÍLEJ:

Generální ředitel Lesy ČR Svatopluk SýkoraFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Prakticky pokaždé, když vyhlásíte výběrová řízení na lesnické práce, strhne se kolem toho povyk. Myslíte si, že nastane doba, kdy proběhnou „standardním“ způsobem a nebude kolem toho takový poprask?

Nevím, ale po pravdě si myslím, že asi ne. Protože je to velká zakázka, je to práce pro hodně lidí, a samozřejmě jde v tom o peníze. Zřejmě to bude vždycky v centru pozornosti. Co mě více trápí, je, že od té doby, co se vyhlásí výběrová řízení, neplatí nic, co bylo do té doby odpracováno či dohodnuto a používají se nefér metody.

Tentokrát si ale nestěžovaly na parametry tendru za 15 miliard jen firmy, které se o zakázku perou, ale i odborníci a lesnická veřejnost z univerzitní sféry. Snahu svěřit lesní celky na deset let soukromým firmám považují společně s ekology za skrytý pronájem majetku státních lesů a obcházení zákazu pronájmu Lesů ČR. Proč jste zvolili tento způsob?

Hlavně je nutné říci, že neděláme žádný pronájem. Standardně soutěžíme služby. Ani není přesné, že na deset let. Ale na jeden až deset roků, průměrně tedy na pět let. Postupovali jsme přitom podle naší základní plánovací normy, kterou je lesní hospodářský plán, který dělí naše porosty na lesní hospodářské celky. Naprosto odmítám názory takzvaných vědců, protože zákon platí pro všechny stejně. Zákon zakazuje pronájem státních lesů, jsme si toho velmi dobře vědomi a my bychom si ho nikdy nedovolili porušit. Nejde ani o žádnou skrytou formu pronájmu. Tento způsob hospodaření jsme ani nevymysleli, používá se již od roku 1992. Je zajímavé, že až do vyhlášení těchto výběrových řízení to nikoho nepobuřovalo, nikomu to nevadilo.

Když jste oznamovali parametry, mělo se výběrové řízení týkat jen větších firem. Nakonec jste ustoupili tlaku a dáváte deset procent i menším lesnickým firmám. Proč?

Ono v tom, kdo si co přeje, je v současné době dosti zmatek. O podmínkách tendru jsme dlouhodobě jednali s Konfederací lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS), kterého nám ministerstvo zemědělství určilo za partnera. S touto organizací jsme základní podmínky tendrů komunikovali a dá se říci, že jsme se shodli na sto procentech bodů a vše jsme uplatnili při finalizaci podmínek. A najednou se objevily snahy, aby to neplatilo. A my v současné době nevíme, co kdo chce. Zase je to všechno o penězích. Zkrátka všichni chtějí vydělat, pokud možno za lepších podmínek, než ten druhý. My jsme nastavili podmínky tak, aby byly naprosto tržní, jasné a pro všechny stejné. To znamená, že nebudou nikoho upřednostňovat, nikoho upozaďovat. Dokonce jsme chystali vyhlašovat každý rok soutěž na práce na desetině území, aby i ti neúspěšní v prvním roce měli šanci na reparát v dalších letech. Já jsem ještě neodpověděl na těch deset procent. Těch deset procent nebudeme obchodovat my. Dáme do smluv s vítězi tendrů, že musí těch deset procent zobchodovat na veřejných trzích.

Nakonec ale Úad pro kontrolu hospodářské soutěže, tendry pozastavil. Jak bude postupovat dál?

Rozhodnutí ÚOHS respektujeme. Úřadu sdělíme naše stanovisko a budeme s ním úzce spolupracovat.Vzhledem k tomu, že tendr se striktně řídí platnými právními předpisy, věříme, že po vyjasnění situace bude zadávací řízení dále pokračovat. Harmonogram je nastaven tak, aby smlouvy s vítězi tendru mohly být podepsány bez časového prodlení ještě před koncem roku 2010. Smluvní vztahy se současnými dodavateli končí nejpozději k 31.12. 2010. Výraznější posun v harmonogramu zadávacího řízení a neuzavření smluv s novými dodavateli by od 1.1. 2001 mohlo způsobit značné problémy: došlo by k podstatnému omezení činnosti v lesích, výpadkům v zásobování dřívím, nastaly by problémy v zajištění ochrany lesa proti hmyzím škůdcům, převážně kůrovcům.

Počítali jste s tím, že dřevo budou prodávat firmy, které budou mít daný lesní celek ve správě. Není to pro Lesy ČR nevýhodné. Prakticky ve všech oblastech, kde se něco vyrábí, produkuje a prodává, patří právě prodej k výrazně nejziskovějším činnostem. Není chyba, že se Lesy ČR chtějí vzdát prodeje?

Vycházíme ze zkušenosti, a jednak ze tříletého experimentu, kdy jsme prodávali dřevo prostřednictvím dvou modelů. Ten první, kterému říkáme podle pařezu či pně P, funguje zjednodušeně řečeno tak, že prodáme dřevařské firmě pokácený strom, ta jej zkrátí, přiblíží, odveze a dřevo prodá. Druhému modelu říkáme OM, odvozní místo. Dodavatelská firma pro nás stromy pokácí, odvětví a přiblíží na skládku v lese na tzv. odvozním místě. My si pak dřevozobchodujeme, ovšem ne sami, ale prostřednictvím obchodní společnosti, kdy musíme respektovat historicky vzniklé a v současné době platné smlouvy.. Podle memoranda mezi KLDS a ministerstvem zemědělství pak odborná komise vyhodnotila, který model je výhodnější pro stát. Ta jednoznačně určila, že model P, který se snažíme v současné době aplikovat, je pro LČR výrazně výhodnější, než model OM.

Znamená to tedy, že se výrazně omezí váš vlastní prodej, který se v minulých letech uskutečňoval přes Hradeckou lesní a dřevařskou společnost, v níž máte zhruba poloviční podíl?

Ono se nedá říci výrazně omezí, on v podstatě skončí. Tímto krokem od vlastního obchodu se dřevem ustupujeme, bude v podstatě nulový. I když je otázka, zda se v případě HLDS dalo mluvit o vlastním obchodu, protože jsme v této společnosti neměli většinový podíl. Výjimkou u prodeje budou naše lesní závody, které mají vlastní prostředky na těžbu a budou si dříví sami obchodovat. Ovšem budou to dělat sami, ne přes prostředníka.

Dlouholetá spolupráce s HLDS tímto úplně končí?

My jako řádný hospodář samozřejmě budeme sledovat, , co se v té firmě děje, protože tam máme akciový podíl. A předpokládám, že se budeme s druhým akcionářem dohadovat, jak dál v této společnosti a jaké bude její další zaměření, aby nám naše majetková účast přinášela nějaký prospěch.

Téměř pokaždé, když se objevila kritika Lesů České republiky, speciálně v souvislosti s výběrovými řízeními na lesnické práce, ozval se někdo z politiků s tím, že stát v lesích zkrátka neumí hospodařit a nejlepší řešení je lesy zprivatizovat. V poslední době však podobná prohlášení utichla. Cítíte ještě nějaký zákulisní tlak na privatizaci?

Poslední dobou jsem tento problém vůbec nezaregistroval. Privatizace lesů si myslím není v současné době vůbec na stole. Je to věc ryze politického zadání.

Vy sám jste v minulosti hovořil o tom, že Lesy ČR jsou jakýmsi otloukánkem. I při pohledu zvenčí je nápadné, že Lesy ČR, hospodařící se ziskem, jsou v médiích kritizovány výrazně více, než řada státních firem hospodařících se ztrátou. Čím si myslíte, že je postavení vašeho podniku vyvoláno?

Od začátku, co jsem nastoupil do lesů, tenhle problém řeším a hodně o něm přemýšlím. My jsme v zásadě pohodová firma, když se to tak vezme. Trvale hospodaříme se stamilionovými zisky, nejsou u nás nějaké zásadní problémy. Když v minulosti byly nějaké kalamity, tak jsme je, sice s nadlidským úsilím, ale vyřešili. Ale přesto se o nás píše špatně. Ono když si porovnáte soukromou firmu a státní firmu, tak do té státní se lépe kopne. Každý si myslí, že státní firma je něco jiného, že si tam každý může dovolit co chce a vzít co chce. Ale my jsme standardně fungující podnik. Minimálně od mého příchodu se chováme velmi otevřeně, ale přesto se setkáváme s neustálými výpady. To, že se v současné době do nás trefují i někteří politici, beru jako určitou daň. Na druhou stranu jsme v předvolebním období, takže něco musíme vydržet.

Zmiňoval jste stabilní stamilionové zisky. Když se člověk podívá do hospodaření minulých let, tak je patrný trend, že zisky klesají. Ještě v roce 2006 to bylo přes dvě miliardy, v roce 2008 už jenom 700 milionů. Za rok 2009 jste loni v prosinci nejdříve oznámili odhad zisku 220 milionů, ale před několika dny jste uvedli zisk přes 780 milionů. Přesto je to s obdobím před čtyřmi lety pokles? Je to dáno ekonomickou krizí a pádem cen stavebního dřeva?

Hospodářský výsledek před zdaněním v roce 2007 byl 502 milionů, v roce 2008 pak 707 milionů a současná odhadovaná skutečnost za rok 2009 je 785 milionů. U nás je vše dané třemi zásadními veličinami. Kolik vytěžíme metrů kubických dřeva, pěstební činností, kde vysazujeme nový les a staráme se o něj, a cenou dřeva. Za loňský rok jsme měli nejnižší těžbu za poslední tři roky a nejvyšší pěstební činnost, a vzhledem ke krizi cena dříví nebyla moc vysoká. Přes všechny tyto okolnosti jsme dosáhli za tři roky nejvyšší hospodářský výsledek. Samozřejmě můžeme navýšit těžbu a můžeme ponížit pěstební činnost, ale to nechceme. Intenzita těžby i pěstební činnosti přitom souvisela se situací po větrných kalamitách, nemohli jsme ji příliš ovlivnit.

Přesto, jak se Vám podařilo za několik měsíců zisk třikrát zvýšit?

K výrazně lepšímu ekonomickému výsledku přispěl například výrazný podíl obnovních těžěb nebo zlepšení cen dříví ve čtvrtém kvartálu. Na podzim přálo také počasí, takže jsme mohli těžit v i posledních měsících loňského roku, od začátku listopadu byly uzavřenyt nové smlouvy na lesnické práce.

Současně pomohla realizovaná úsporná opatření v oblasti administrativních a provozních nákladů, aniž by to přitom mělo jakýkoliv vliv na řádné plnění povinností podniku v péči o les a jeho obnovu.

Před několika dny zveřejnily Lidové noviny analýzu, kde porovnávaly hospodaření Lesů ČR s bavorskými státními lesy. Došly k tomu, že na hektar bavorské lesy dosahují čtyřnásobného zisku než váš podnik. V Bavorsku 2240 korun na hektar, u Lesů ČR 540 korun. Vy jste analýzu zpochybnili, přesto vnímáte nějaké rozdíly v hospodaření lesnických společností u nás a v zahraničí?

Teď na závěr jste řekl přesně to, kde je problém. Porovnávají se hrušky s jablky. My jsme zrovna tak ojedinělá a specifická firma, jako lesnické společnosti bavorské nebo rakouské. Bavorské lesy jsou úplně jiná forma společnosti. U nás tenhle institut podniku neexistuje, nejvíce je to podobné příspěvkové organizaci. Sice odvádějí státu zisk, ale jsou obrovským příjemcem dotací jak na pěstební činnost i další aktivity a nenesou náklady na některé činnosti jako LČR. Například jen na pěstební činnost u nás dáváme 1, 9 miliardy. To je obrovské číslo, které bavorská společnost nemá. Dále spravujeme vodní toky, děláme protipovodňová opatření… Celkem jsou to skoro tři miliardy, které vracíme do lesů. A je to správné. Protože ze zákona máme co nejvíce ze svých zisků vracet nazpátek státu. My jsme státní podnik, odvádíme státu všechny zákonem stanovené daně a další odvody. . Jenom jako státní podnik nemáme instrument, jak odvádět náš zisk do státního rozpočtu.

Lesy v posledních letech začaly prodávat majetek, který nepotřebují ke svému hospodaření, různé hájenky a podobně. Máte nějaký časový plán, dokdy byste se chtěli nepotřebného majetku zbavit?

Tento majetek prodáváme, ne protože bychom získané peníze potřebovali pro zlepšení výsledků našeho hospodaření, ale protože je to smysluplné. Spíše nás překvapilo, že to neproběhlo už dávno. Nyní vrcholí výběrové řízení na aukce, přes které se bude další majetek prodávat. Je to skutečně majetek nepotřebný. Pro naše hospodaření má jeho prodej hned dvojí efekt. Jednak jsme dosud museli vynakládat peníze na jeho údržbu, jednak nám přinese peníze z jeho prodeje. Prodej většiny nepotřebného majetku bychom chtěli dokončit do dvou let.

Vy jste samozřejmě jako firma hodnoceni hlavně podle ekonomických výsledků. Ovšem lesy, které spravujete, mají význam i pro životní prostředí, rekreaci a podobně. Je podle vás ve společnosti dostatečně silné povědomí o tom, že lesy nejsou jen byznys?

Samozřejmě jsme zjistili, že máme rezervy v tom, aby to všichni lidé věděli. Snažíme se více prezentovat, co všechno vracíme zpátky do lesů, aniž by do toho stát musel dát jedinou korunu. Jen loni jsme například vysadili na šedesát milionů stromků.

Za předchozího režimu lesy trpěly emisemi z elektráren a podniků. Přestože je dvacet let po roce 1989, vědci varují, že stav porostů je stále velmi špatný, a v mnoha oblastech lesy umírají. Kromě emisí uvádějí jako jednu z příčin i příliš intenzivní a necitlivé hospodaření v lesích. Přijímáte dostatečná opatření, aby se stav lesů zlepšil?

Je otázka, co se tvrdí, a co je pravda. Já se na to dívám přes čísla, která nejlépe říkají, jak to opravdu je. Minulý rok jsme byli velmi úspěšní v ochraně lesa, co se týká škůdců. Prakticky jsme se vypořádali s kůrovcem, byť jsme byli na pokraji kůrovcové kalamity. Když se podívám na čísla, je nutné konstatovat, že lesů v České republice neustále přibývá. V průměru až dva tisíce hektarů za rok. O tom svědčí i výsledky poslední inventarizace lesů, kdy se procento zalesněnosti našeho státu zvýšilo z 33 procent na 34 procent. Sice jde o jedno procento, ale celkově je to poměrně značná rozloha.

Vědci neargumentují rozlohou lesů, ale spíše jejich kvalitou. Například poměr porostů s přirozenou skladbou a smrkových monokultur. I když neustále všichni tvrdí, že vysazují listnáče, když jde člověk do lesa, vidí čistě smrkové porosty nejenom u vzrostlých stromů, ale velmi často také u nových výsadeb…

Snažíme se dlouhodobě měnit poměr ve prospěch listnáčů. Z loňských šedesáti milionů nově vysazených stromků činí 43 procent listnaté stromy a jedle. Ve stejném úsilí budeme pokračovat i v roce 2010. Když ovšem říkám, že poměrně významně měníme poměr dřevin ve prospěch listnáčů, musím současně dodat, že tento trend zde byl podpořen až vydáním lesního zákona platného od roku 1996. S ohledem na to, že výrazně měnit druhovou skladbu lesních porostů můžeme jen při jejich nové výsadbě, mohli jsme tak zatím ovlivnit zhruba jednu desetinu spravované výměry lesů, protože vysázený les musí žít přes 100 let, než je vhodné jej znovu vykácet.

Lesy ČR se přihlásily k letošnímu roku biodiverzity. Jaká opatření děláte pro to, aby se druhová rozmanitost v lesích dále nesnižovala?

Lesy ČR se dlouhodobě aktivně podílejí na ochraně genofondu lesních dřevin, včetně vzácných a ohrožených druhů, například tisu červeného, jeřábu břeku či jilmů. Dále rovněž na mapování výskytu a opatřeních k ochraně vybraných ohrožených rostlinných i živočišných druhů. Z rostlin například orchidejí, z živočichů třeba lesních mravenců, čápů černých, dravců a sov či velkých šelem. Rovněž se podílíme i na potlačování nepůvodních invazních druhů bolševníku velkolepého či křídlatek. Tyto aktivity zajišťujeme nejen ve vlastní režii, ale i spoluprací s odbornými pracovišti a nevládními neziskovými organizacemi jako Český svaz ochránců přírody (ČSOP) nebo Česká společnost ornitologická (ČSO). Náklady na tyto aktivity hradíme převážně z vlastních zdrojů. V zájmu zvýšení ochrany vybraných živočišných druhů vyrábíme v našem Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí již od roku 1998 ptačí budky, krmítka a budky pro netopýry, které nabízíme všem potenciálním zájemcům. V letech 1998 až 2009 se podařilo vyrobit a i vyvěsit neuvěřitelných bezmála 50 000 budek různých typů. Vyráběné budky odborná i laická veřejnost hodnotí velmi kladně. Letos navíc zahajujeme také výrobu budek pro čmeláky.

V minulých letech se v chráněných krajinných oblastech vyhlašovaly bezzásahové zóny, kde je příroda ponechána přirozenému vývoji. Plánuje se letos vyhlášení dalších?

S Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR úzce spolupracujeme od roku 2002 při vymezování takzvaných bezzásahových území v lesích, která jsou předmětem sledování vývoje lesa bez úmyslných lidských zásahů. Doposud bylo vyhlášeno celkem 9 takových území. V loňském roce byla takto nově připravena k vyhlášení lokalita Ve Studeném ve Středočeském kraji. Slavnostní vyhlášení tohoto území předpokládáme v letošním roce. V letošním roce budou navíc probíhat jednání o možnosti vyhlášení dalších bezzásadových území a to v Plzeňském kraji, v oblasti Chráněné krajinné oblasti Český les.

Zhruba přede dvěma lety vrcholila diskuse, kolik zvěře v lesích je špatně. Lesníci si tehdy stěžovali, že zvěř je přemnožená a působí velké škody. Ministerstvo zemědělství tehdy slíbilo přijmout opatření je zlepšení. Zlepšila se od té doby situace?

Honitby na území lesů, které spravujeme, z větší části pronajímáme. Nájemce se zavazuje k tomu, že bude udržovat plánovaný počet zvěře. Pokud by to nedělal, následoval by z naší strany finanční postih. Problematiku zvěře vnímám jako plošný problém, ve vztahu k takzvaným starým škodám, vzniklým převážně v éře do roku 1990. Současný stav je již jiný a jde o regionální problémy, které se nám daří postupně řešit prací s nájemci honiteb, které musíme přesvědčit v podstatě o tom, že stromy mají stejná práva jako zvěř.

Na rozdíl od státních lesů v okolních zemích nemají lesy České republiky příliš velkou plochu svých porostů certifikovány značkou ekologického hospodaření FSC, která zaručuje šetrné a udržitelné hospodaření. Zkoušeli jste jen na malých pozemcích na Nymbursku. Počítáte s jejich rozšířením?

Lesy ČR jsou od roku 2002 držitelem osvědčení certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích podle systému PEFC na celém spravovaném majetku. Systém PEFC, dle našeho názoru, podstatně lépe odpovídá evropským podmínkám. Certifikát PEFC mají v okolních zemích lesy v Rakousku, Německu i na Slovensku. PEFC je i celosvětově největší systém trvale udržitelného hospodaření v lesích. Nemyslíme si, že je nutné být držitelem všech certifikátů. Máme za to, že nejen my, ale i ostatní vlastníci lesů by však spíše uvítali dohodu o vzájemném uznávání certifikačních systémů.

Autor: Dalibor Dostál

6.3.2010 VSTUP DO DISKUSE 16
SDÍLEJ:

Trumpovi právníci brání přepočítávání hlasů ve třech státech USA

Washington - Právníci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zablokovat ruční přepočítání hlasů ve státech Pensylvánie, Wisconsin a Michigan. Oznámil to dnes americký server Politico. K novému sčítání hlasů vyzvala neúspěšná prezidentská kandidátka Zelených Jill Steinová, žádost podpořila několikamilionovou kaucí.

V prosinci končí jízdné v pražské MDH i čipové karty opencard

Praha - V prosinci končí roční kupon na jízdné v pražské MHD téměř 22 tisíc lidí, v lednu dvojnásobku. V tomto období končí platnosti také 165 tisíc čipových karet opencard. V tiskové zprávě o tom informoval pražský dopravní podnik.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies