VYBERTE SI REGION

Generální ředitel Sazky: Lidé sázejí stejně

ROZHOVOR - Aleš Hušák stojí v čele největší sázkové společnosti v Česku už od roku 1995. Předchází ho pověst tvrdého šéfa, ze kterého mají podřízení strach, ale i člověka, jehož plat se přepočítává na miliony korun.

8.6.2009 4
SDÍLEJ:

Aleš HušákFoto: DENÍK/Vít Šimánek

Je to opravdu tak, a co ho k sázkám vlastně přivedlo? Co říká na výroky nového předsedy KDU-ČSL, který chce zrušit internetové kurzové sázení?

Začal bych úplně od začátku. Vy jste vlastně vystudoval práva, pracoval jste v bankovnictví a posléze jste se postavil do čela největší sázkové společnosti v České republice. Jak k tomu došlo?
Byl jsem postaven do čela, aby to bylo úplně přesné. Ale dobře… Nepřivedly mě k tomu sázky, ale sport. Byl jsem ekonomickým místopředsedou Českého svazu tělesné výchovy a z této pozice jsem se stal členem představenstva Sazky, protože ČSTV je naším největším akcionářem. Zhruba za rok jsem se pak stal ředitelem.

Nelitujete toho? Ne každému jsou třeba sázky po chuti…
Já nevím, co je na sázkách špatného. Provází lidstvo od nepaměti, je to jedna z nejstarších lidských činností. Navíc vytváří prostředky na veřejně prospěšné účely. Vůbec toho nelituji. Je to úžasné dobrodružství. Hazardní průmysl je průmysl zábavní a díky němu jsem měl možnost poznat lidi, místa a zažít věci, o kterých se píše jen v knížkách.

To je to, co vás na této práci nejvíce baví – „cestovat“?
Možná na začátku. Teď, když nemusím opustit budovu a patro, ve kterém sedím, jsem úplně nejšťastnější. Je to úžasně barevný průmysl, nepracujete jak cvičená opice na jedné věci. Sportovní sázky jsou něco jiného než loto, tedy sportka, a to je zase něco jiného než kasinové hry. Každé má v sobě něco jiného, zatímco sportka je prodej snu, sází se tam na pravděpodobnost, tak ve sportovních sázkách hrají důležitou roli znalosti. Na druhou stranu zase kasinové hry jsou o velké zábavě. Když máte možnost mluvit se šéfy kasin v Las Vegas, se kterými se osobně znáte, když se můžete zúčastňovat toho všeho dění, je to úžasná práce.

Celou společností hýbalo, jak šéfové státních společností zveřejňovali výši svých platů. Byl byste ochotný také zveřejnit výši své odměny v Sazce?
Je nasnadě, že tuto práci člověk nedělá jen pro dobrý pocit. Peníze jsou v životě důležité, a dokonce si myslím, že jsou jednou z nejdůležitějších věcí. Ale není to to hlavní, protože, jak jsem řekl, hlavní je pro mě dobrodružství. A co se týče zveřejňování platu, znemožňuje mi to smlouva a myslím si, že je to i dobře. My jsme soukromá společnost a je to věcí vlastníků společnosti, jak nás platí. Navíc to, co jsem četl, že tento šéf státního podniku je lépe placený než ten druhý, proč a jak je to možné… Jsou to takové laciné argumenty, prostě každý, kdo dělá nějakou práci, chce být za ni ohodnocen. Především záleží na tom, kdo ho platí, buď mu ty peníze prostě dá, nebo nedá. A jestli má někdo problém s tím, že se jedná o státní společnosti, tak ať jim ty peníze nedávají. Mám ale obavy, že pak obtížně najdou lidi, kteří jsou schopni ty podniky tak dobře vést.

Vy byste asi taky nebyl nejšťastnější, kdyby váš plat někde visel a přečetla si to celá redakce. Váš kolega by pak třeba říkal „podívejte na něj, on napíše padesát řádků, měsíčně má sto tisíc a já chudáček mám jenom šedesát“.

V takovýchto částkách se rozhodně nepohybuji, ale uznávám, že asi nejvíce by takový přístup vadil vedení redakce.
No vidíte, to je ten samý případ.

Dobře, když říkáte, že nerad cestujete, a že jste nejraději v této budově a na svém patře, jak vypadá váš běžný pracovní den?
Asi jako každého člověka v mé pozici. Za prvé porušuji stabilně zákoník práce. Představa, že pracujete od do, osm hodin, je naprosto scestná. Ředitelem Sazky jste čtyřiadvacet hodin denně sedm dnů v týdnu. Mimochodem na příkladu manažerů se ukazuje, jak je zákoník práce špatný. Nerozlišuje práci bílých a modrých límečků. Chápu, že dělník u výrobní linky musí být velmi dobře chráněn, ale zemědělec když má žně, taky nedodržuje zákoník práce, nebo chirurg, který operuje.

Ale k mému normálnímu dennímu režimu. Dopoledne se většinou snažím vyřizovat poštu a vnitřní záležitosti firmy, odpoledne mívám schůzky s partnery a večer společenské povinnosti. Je to takové, jak vždycky říkám, jednu vteřinu rozhoduji o investicích v řádech stamilionů a v druhé o dovolené svého finančního ředitele.

Jak relaxujete, abyste takové tempo vydržel?
Dávno jsem se naučil, že relaxovat se musí. Vybírám si vcelku všechny dovolené a snažím se je prožít najednou. Naučil jsem se spát všude, takže jsem známý tím, že sednu do auta a usnu, sednu do letadla a ještě než se vznese, už spím.

Četl jsem o vás, že jste tvrdý šéf a že dokážete vést porady do brzkých ranních hodin. Je to pravda?
Jestli jsem tvrdý šéf, na to se musíte zeptat mých podřízených. Ano, byly porady, které jsme vedli do rána, hlavně když jsme stavěli arénu. Já si myslím, že pracovní dobu si neurčujete vy sám, ale určují ji projekty. Když jsme třeba spouštěli internet, vyměňovali jsme celou telekomunikační síť, lidé tu byli do rána a musíte tu být s nimi. Je to spíš o tom, že ta práce se musí udělat.

V čele Sazky jste už čtrnáct let. O manažerech ve vrcholových pozicích se říká, že mají „trvanlivost“ pět nebo maximálně deset let. Vy už podle tohoto klíče nejméně čtyři roky přesluhujete. Nepřemýšlíte o změně zaměstnání?
To jsou takové pohádky akademické sféry a lidí, kteří se neumějí živit jinak, než že píší knížky, jak by měl být řízený podnik, přitom v žádném v životě nepracovali. U nás prostě platí, že kdo neumí, ten učí.

O tom, jak jste dlouho ve funkci, rozhodují tři věci. Ti, kdo vás zaměstnávají, vaše aktivita, chcete-li vyhořelost, a třetí jsou podmínky na trhu. Já si dokonce myslím, že vést politiku tak, že za pět let má být člověk vyměněn, je špatná. Osobně jsem v Sazce pochopil devadesát procent souvislostí za pět či šest let, a pokud se podle mého názoru má podnik někam posunout, pak je na to potřeba minimálně deset let.

Takže nemáte plány, že byste změnil zaměstnání?
Právě teď určitě ne… (smích)

Co podle vás udělá s hazardem krize? Sází lidé více, nebo naopak méně? Ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo výsledky za rok 2008 a tam žádný propad vidět není, spíš naopak.
Čísla, která vydalo ministerstvo financí, krize ještě moc neovlivnila. Nemůžeme z nich nic vyvozovat, protože krize u nás začala až na podzim. Naopak čísla 2008 potvrzují následující. Zatímco obce naříkají na ten ošklivý hazard, počet hracích automatů dramaticky narostl. A povolují je obce, ne ministerstvo financí.

Vzrostly také vklady na automatech. Jestli ta čísla o něčem hovoří, tak o obrovském pokrytectví svazu obcí, jednotlivých obcí a určitých zájmových skupin, které se pokoušejí zabránit kontrolovatelnému systému, na úkor hracích automatů prolezlých skrznaskrz špínou a korupcí.

A co rok 2009?
Pokud se ptáte na rok 2009, nám tržby neklesaly a neklesají. Jsme nad loňskou skutečností. Ale představa, že za krize se sází více, je mylná. Sází především střední třída, nikoli extrémně bohatí nebo chudí lidé, a záleží na tom, jak výrazně se jí krize dotkne.

Novopečený předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda se chce zasadit o zrušení internetového sázení. Řekl to půl roku poté, co jeho bývalý stranický kolega Miroslav Kalousek internetové sázení povolil. Co si o tom myslíte?
Co vám k tomu může říct šéf sázkové společnosti? Jsou to populistické předvolební řeči a naprosto špatné. Já nevím, komu je to adresováno. Hráčům? Ti budou volit proti němu. Sázkovým společnostem?

Třeba rodinám s dětmi…
Rodinám? Povolení na internetové sázení bylo připraveno ve spolupráci ministerstva financí a pěti největších sázkových společností. Zvolil se ten nejpřísnější model, který je na světě. Hráč musí být zaregistrován, musí přijít na nějakou konkrétní pobočku, tam musí ukázat občanský průkaz, u většiny sázkových společností musí odevzdat svůj bankovní účet.

Tím je vyloučeno, aby hrály děti?
Ano. A jestli rodiče nechávají své děti, aby si vsadily na jejich účet, tak to neuhlídá ani Cyril Svoboda, ani Sazka a ani nikdo jiný.

Takže ten systém, co jste spustili, je bezpečný?
Ten systém, co máme, je jediný možný systém sázení, kde se dá dohledat úplně všechno. Když Cyril Svoboda chce někoho zachránit, tak proč to samé neudělá s nelegálními skupinami, které v Česku perou peníze? Proč se pan Svoboda nestará o nelegály, ale stará se o společnosti, které v Česku platí daně? A ještě jedna věc, dobře, ať to zakážou. Vzhledem k tomu, že většina má povolení na deset let, tak přijdou ke slovu žaloby na Český stát a budou to miliardy. Investovali jsme do toho totiž velké peníze. I když bych měl spoustu výhrad proti předchozímu ministru Kalouskovi, tak v tomhle mu musím dát stoprocentně za pravdu. On si totiž spočítal, že je lepší, když ty peníze zůstanou v České republice, než aby je mafie vyvážely ven.

Když jste spouštěli internetové kurzové sázení, provázela ho poměrně ojedinělá propagační kampaň. Dávali jste dva tisíce korun jako bonus do hry, přitom část registrovaných si jen jednou vsadila a s vyinkasovaným bonusem odešla. Opakoval byste stejnou kampaň ještě jednou?
Jestli se mě ptáte, zda bych tuto kampaň opakoval, tak bych ji opakoval u produktu, který by si ji zasloužil. Kolegové ze Synotu a další zvolili tradiční cestu, a pokud vás jejich reklama přesvědčila, pak jste se šel na jejich stránky podívat. My jsme si v tomto ohledu vzali zkušenosti ze zahraničí a uvědomili jsme si, že když uděláme klasickou kampaň, nedonutíme lidi, aby šli v tom procesu dál a zaregistrovali se. Kampaň, aby někoho zasáhla, stojí mezi 60 až 150 miliony korun, to je prostě fakt. A my jsme si řekli, že tyto peníze raději rozdáme. Třeba na kolejích na vysokých školách se svého času nemluvilo o ničem jiném a během čtrnácti dnů o tom věděla celá republika. Pomohli i novináři, když psali, že Sazka si to špatně spočítala a rozdává peníze.

Kolik lidí tedy vyinkasovalo bonus a s penězi odešlo?
Teď už to můžu říct, není to pětina, jak se psalo, ale zhruba 15 až 16 procent. Rozhodně to nepovažujeme za chybu, vyšlo to na jedničku a až na konci roku zveřejníme čísla, celý průmysl zažije drobný šok. Konkurenti zjistí, že jsme úplně někde jinde, než si mysleli. Za první čtvrtletí se objem kurzových sázek ztrojnásobil, a i když ta investice nebyla malá, už se vrátila a jsme v zisku. Dnes máme mnohem víc registrovaných sázejících, než když kampaň vrcholila.

Postavili jste Sazka Arenu, teď vlastně O2 Arenu, abych byl úplně přesný. Rozhodně jde o obdivuhodný počin, přesto, jak se tato investice podepsala do hospodaření Sazky?
Na hospodaření Sazky se to nemohlo podepsat nijak, protože není v našich účetních knihách. Patří samostatné společnosti, ve které má Sazka deset procent. Výstavba arény se promítla v tom, že jsme si půjčili bondy, které musíme splácet. Je pravda, že kvůli tomu máme menší objem likvidity. Když použijeme příklad internetu, tak kdybychom nestavěli arénu, mohl bych si dovolit dát na kampaň čtyřikrát tolik a nikoho by to nezajímalo. Dnes to tak není.

Jak si vlastně O2 Arena vede? Je její hospodaření ziskové, ztrátové…
V provozním zisku je aréna od roku 2004. V roce 2008 překročil provozní výsledek hospodaření před zahrnutím úroků, daní a odpisů částku 950 milionů korun. V účetním zisku, to znamená po odečtení daní, úroků a odpisů, jsme se dostali na plus jeden milion korun. To znamená, že aréna si vydělá na provoz, odpisy, údržbu a na drobné investice. A letos to bude ještě lepší. Pro nás je potěšitelné, že se okolo arény začíná stavět, takže jsme zhodnotili pozemky, které jsme měli, ale hlavně jsme pevně v kalendářích všech promotérů. Trvalo to sice dva a půl roku, ale v tuto chvíli máme kalendář mezinárodních akcí na pět let dopředu, takže jsme plně spokojeni.

Autor: Vojtěch Janda

8.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Kardinálové chtějí od papeže odpověď, Vatikán mluví o skandálu

Vatikán - Za velmi vážný skandál označil předseda jednoho z nejvyšších soudů římskokatolické církve otevřený dopis čtveřice kardinálů, kterým žádají papeže o vyjasnění jeho názoru na rozvedené. Kardinálové z Německa, Itálie a USA odpověď Františka na svůj původní dotaz nedostali, proto s ním vyšli nedávno na veřejnost.

Zadeha v Praze znovu zadržela policie

Praha/Brno - Policie dnes v Praze zadržela obžalovaného podnikatele Sharama Abdullaha Zadeha, celý den u něj prováděla domovní prohlídku, uvedl v tiskové zprávě Zadehův mediální konzultant Jan Jetmar. Večer ho podle něj převezla k výslechu do Brna. Zadeh je obžalován z daňových úniků, hlavní líčení se koná u brněnského krajského soudu.

V Norsku našli nápis Arbeit macht frei ukradený z Dachau

Bergen - Norská policie nejspíš objevila nechvalně proslulý nápis Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) ukradený v roce 2014 z brány bývalého německého koncentračního tábora Dachau. S odvoláním na bavorskou policii o tom dnes informovala agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies