VYBERTE SI REGION

Ghetta jsou dlouhodobě neléčeným bolavým vředem

Karvinsko - Problémové lokality obývané většinou romskou komunitou nedělají dobré jméno žádnému městu v regionu. Vesměs velmi zanedbané čtvrti jsou zdrojem kriminality a infekčních chorob. Některé už radnice nechaly srovnat se zemí. Jejich obyvatelé se ovšem jen přesunuli jinam.

16.10.2011 37
SDÍLEJ:

Dům hrůzy v Karviné-Novém Městě. Také na tamní nájemníky se zaměřují pravidelné kontroly strážníků, úředníků magistrátu, sociálních pracovníků a hygieniků.Foto: Nina Macošková

Jaké problémy řeší v ghettech?

„Vagónka, Osmistovka, holobyty“. Jen málokomu z Karviné a jejího okolí se při těchto slovech vybaví něco pozitivního. Vagónka je již sice v této chvíli minulostí, ale i tak zbývají další, kde problémy přetrvávají, a v naprosté většině se člověku vybaví problémová lokalita. A asociace pokračují: Romové, nepořádek, záškoláctví, loupežná přepadení a lidé, kteří se živí všemi jinými způsoby, jen ne běžnou prací, krádeže, dluhy, lichva, dlužníci, přeplněné byty… A další problémy.

Samozřejmě nelze všechny, kteří zde bydlí, hodit do jednoho pytle, ale potíží si je již několik let vědomo i město. Zaměstnává proto romského poradce a romské terénní pracovníky – ti se snaží při řešení pomáhat.

„Problémových lokalit máme v Karviné několik. Ubytovna Průkopník v Karviné-Dolech, takzvaná Osmistovka – především ubytovací středisko Předvoj, ulice Makarenkova, Fučíkova, Na Vyhlídce, U Svobodáren, Mírová a další,“ popisuje Renáta Chytrová, vedoucí Odboru sociálně-právní ochrany dětí na Magistrátu města Karviná.

Problémy s rodinami, z nichž je velká většina romských, jí pomáhají řešit mimo romské poradkyně také čtyři romští terénní pracovníci – Romové, kteří vyrážejí do ulic, aby pomáhali těm, kdo sami svou situaci nezvládají.

S lidmi je potřeba řešit různé problémy. „Řeším s těmi, které mám na starost, bydlení, zadluženost – pomáhám jim tvořit splátkové kalendáře a kontroluji, jestli opravdu platí,“ popisuje jedna z terénních pracovnic Eva Kropiwnická.

Dříve doprovázela děti do školy, momentálně město řeší situaci tak, že výchovná poradkyně ze školy záškoláka kontaktuje strážníky. Ti spolu s asistentem pedagoga jdou do rodiny, kde řeší, proč dítě do školy nechodí.

Ze stovek lidí pracuje jen několik

Zásadním problémem je vzdělání. Výuční list má jen někdo, se základní školou se práce shání těžko a v Karviné ještě hůř. „Pracuje tady jen několik lidí,“ vybavuje si Kropiwnická. Několika lidem se jí už povedlo sehnat práci, ale ne vždy je práce nastálo. A ne všichni v ní vydrží déle, než několik týdnů.

I sbírání odpadků patří ke způsobu života sociálně slabých obyvatel. To, co najdou, na kole nebo vozíku zavezou k domu (na plácek u domu, do sklepa). To opravdu potřebné vyberou, zbytek po zvážení přece jen pohodí opodál. Nebo nechají ve sklepě. A hromada postupně roste.

Terénní pracovníky lidé už dobře znají a sami od sebe je oslovují. Jeden potřebuje vyřešit doklady, další poradit s tím či oním. „Tuhle práci nemůže dělat každý. Kromě toho, že je vhodné, aby byl Rom, taky by měl umět romsky. A pokud je to žena, určitě je lepší, pokud je starší a není úplně drobná a malinká – aby budila respekt,“ dodala Kropiwnická.

Začarovaný kruh solidarity a rostoucích dluhů?

Říká se, že mezi romskými rodinami panuje velká solidarita – a pokud se někdo z nich ocitne na ulici bez přístřeší, vezme jej i s dětmi někdo z rodiny do bytu. „Ano, to mnohdy funguje,“ přikyvuje Renáta Chytrová. „Radíme pak ale lidem, aby si rodinu nebo známé, které ubytují, také přihlásili na služby – vodu, plyn. Protože když to neudělají, projeví se situace při ročním vyúčtování a vysokém doplatku, protože zálohy na inkasu jsou příliš malé na to, aby pokryly vyšší spotřebu,“ upozorňuje Chytrová.

A tak se může roztočit kruh další zadlužené rodiny a splátek – které leckdy končí buď exekucí, vystěhováním nebo lichvářskými půjčkami a dalšími dluhy. Jedna rodina bez bydlení a v problémech tak lehce stáhne druhou, ta třeba další. „Přitom situaci by se dalo předcházet,“ upozorňuje Chytrová.

Sestěhovávání rodin nelze ovlivnit, přestože pak ve dvou nebo třech pokojích žije klidně i 15 až 20 lidí. A v takto nedůstojných podmínkách se nelze divit, že děti chodí do školy nepřipravené – napsat úkoly prostě není kde, jak a na soustředění se nemůže být leckdy ani pomyšlení.
V poslední době se rozmohly i ubytovny, kam se sestěhovávají lidé z jiných měst, nebo ze Slovenska.

Kdo jsou ROMŠTÍ TERÉNNÍ PRACOVNÍCI?

Působí v Karviné již devátým rokem, pracují na poloviční úvazek na základě Dohody o provedení práce. Každoročně fungují pro město 4 lidé. Romští terénní pracovníci také úzce spolupracují s romskou poradkyní, rovněž zaměstnankyní magistrátu. Kromě praktického řešení problémů dělají také preventivní akce: výlety, vedou zájmové kroužky, sportovní hry, prázdninový tábor, osvětové besedy, například s policií, zdravotníkem nebo přímo lékařem – gynekologem a podobně. Spolupracují i se školami a různými neziskovými organizacemi, které se zabývají volným časem dětí.

Poruba a Nové Město? Lidé se bojí i ve dne

Vyloučené lokality, ghetta. Místa, kde se lidé občas bojí ve dne, natož v noci. Oprýskané omítky, nepořádek před domy a podezřele vypadající partičky postávající na každém kroku.

I tady ale žijí lidé, které rozhodně nemůžeme zahrnout do škatulky ‘nepřizpůsobiví’. „Jedenáct let jsem bydlela v ulici Havířské v Karviné – Novém Městě kousek od házenkářské haly – vybité dveře nebo vypálené schránky tam byly na denním pořádku,“ svěřila se třiadvacetiletá Marie. Často prý do baráku jezdila policie. „Buď jezdili k sousedům, kteří dělali nepořádek a až do noci pouštěli hudbu nebo vyšetřovali krádež sousedky,“ řekla mladá žena.

S krádežemi se setkala i její rodina. Někdo totiž ukradl pověšené prádlo přímo z balkonu ve čtvrtém patře. Nejhorší je prý situace večer. „Když se zhasnou světla, tak tam je naprostá tma. Jednou takhle na Silvestra přepadli na zastávce mou kamarádku,“ dodala Marie. Ještě horší prý je situace v okolí gymnázia. „Tam je to ghetto nejhorší. Ty důchodkyně, co tam bydlí, radši nevylézají ven ani přes den, jedna moje kolegyně z práce jim dokonce chodí na nákupy,“ prozradila dívka.

Že je ‘šestka‘ problémová, vědí i karvinští strážníci. Nejvíc sil jim čerpají právě problémy v této oblasti. A lidé je volají k problémům různého druhu. „Je to především rušení nočního klidu v okolí diskotéky X-max nebo přímo hlukem z bytů, výjimkou nejsou ani krádeže, přepadení nebo různé potyčky,“ informoval zástupce Městské policie Karviná Václav Ožana. Velkou pomocí pro tuto oblast jsou okrskáři, kteří řeší nejvíce problému právě v Karviné – Novém Městě. „S většinou těch lidí se osobně znají, jsou s nimi v kontaktu a mají dobré povědomí o té oblasti,“ sdělil Václav Ožana. Díky tomu se prý dozvídají i věci, které by se klasičtí strážníci nedozvěděli.

A podobná situace jako v Karviné je také v Orlové–Porubě. Naději na zlepšení situace v této lokalitě vidí někteří obyvatelé této nechvalně proslulé části v nové policejní služebně. „Všichni doufáme, že to tady bude lepší, i když tomu moc nevěříme,“ sdělila redaktorovi Deníku žena ve středních letech, která s ohledem na vlastní bezpečí chtěla zůstat v anonymitě. Obyvatelé podle ní mají strach dokonce i za bílého dne.

„Mě tady přepadli ve tři hodiny odpoledne,“ popisuje poměry ve čtvrti žena. Víru ve zlepšení nevidí starší muž, který zavzpomínal na dobu před listopadem. „To bylo úplně jiné. Když šel policajt v zelené uniformě kolem, tak všichni měli respekt. A teď? Teď může být těch policajtů deset a oni se jim vysmějí do obličeje,“ podělil se o své dojmy muž. Podle něj to ale není chyba policie, ale spíše vlády. „Oni nemají žádné pravomoci, pokud se nezmění zákony, tak to tady lepší nebude,“ postěžoval si muž.DAVID GORGOL

V Bohumíně vznikají místo ghett nové byty

Problémy s vystěhováním hotelových hostů z mediálně známého bývalého hotelového domu, dnešní Slunečnice, v roce 2005 vedli v Bohumíně k nastartování programu Nulové tolerance.

Jakmile jedna problémová lokalita zmizela, pustilo se město do dalších. „Chceme zrušit ve městě i další ghetta neboli problémové lokality a domy hrůzy a to tak, že volné byty už v těchto lokalitách znovu obsazovat nebude a jakmile se uvolní celý dům, přistoupí pak město k jeho rekonstrukci,“ informovala mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.

Takových míst je ve městě několik – především ulice Drátovenská, Revoluční, Louky, Louny, Petra Cingra a nově teď Nádražní ulice. V problémových lokalitách má město celkem 249 bytů. „Nyní už neobsazujeme volné byty IV. kategorie a chceme je rekonstruovat na byty I. kategorie. Z ghett by měly postupně vzniknout dobré adresy,“ dodala mluvčí města.

Po hotelovém domě tak z města mizí další problémové lokality. „Vloni proběhla demolice dvou domů v ulici Petra Cingra za 900 tisíc korun a zchátralý dům v Partyzánské ulici s byty IV. kategorie se dočkal rekonstrukce na moderní byty. Oprava stála téměř 14 milionů korun. Z 18 bytů vzniklo 12 dvoupokojových a zájemci je mohli získat formou licitace,“ uvedla Balcarová s tím, že o opravené byty byl velký zájem. Jedné licitace se prý zúčastnilo v průměru 10 lidí a byty se prodávaly průměrně za 55 korun za metr čtvereční.

A proměny se dočká také ulice Petra Cingra. „V minulosti byla zpracována územní studie, která navrhovala kombinovanou výstavbu bytových a rodinných domů. V současné době se jedná o možnostech financování nutné dopravní infrastruktury a zasíťování pozemků,“ informoval Dalibor Třaskoš z Městského úřadu Bohumín.

Nepřizpůsobiví se učí žít v Horní Suché

Několik rodin, převážně romských, se učí žít normálním životem v Důlní ulici v Horní Suché. Ve dvou zdevastovaných bytech ve vlastnictví RPG založil aktivista Kumar Vishwanathan se svým sdružením komunitní program, ve kterém se snaží nepřizpůsobivé vymanit z podmínek ghetta a začlenit do většinové společnosti.

„Dosud bydleli v ubytovnách nebo azylových domech pro matky s dětmi, kde ale ženy nesměly mít partnery. Na ubytovnách zase rodiny platí šíleně vysoké nájemné. U nás dostanou malý byt, a když se ukáže, že jsou schopni se o domácnost starat a platit nájem, tak jim pomůžeme najít bydlení jinde,“ vysvětlil Vishwanathan.

Někteří lidé chytili příležitost doslova za pačesy a mají svůj dům jako ze škatulky, jiní žijí doslova primitivně. RPG na domech provedlo nejnutnější opravy, aby byly obyvatelné. Sdružení do bytů průběžně instaluje nové bojlery, opravuje koupelny, toalety a pokládá linolea. Na chodbách jsou nové hydranty a hasicí přístroje.

Na opravách se podílejí také nájemníci. „Musíme se snažit. Malujeme chodby, uklízíme v domě a chceme, aby to tady vypadalo hezky. Pan Kumar tady jezdí a kontroluje. Jsme mu vděční za to, že tady můžeme bydlet. Je to první člověk, který pro nás udělal něco konkrétního. Všichni ostatní nám jen slibovali. On přijel z Indie a pomohl nám,“ pěli chválu lidé.

Starousedlíci změny v chování nevidí

V posledních letech začala společnost RPG opravovat domy ve vybraných lokalitách Karvinska s cílem celkově zlepšit prostředí. Částečně se to podařilo, ale starousedlíci moc kladně situaci nehodnotí.

Společnost RPG, která vlastní ve vyloučených lokalitách drtivou většinu bytů, sáhla v několika městech k rekonstrukci svých značně zdevastovaných domů. Opravy podmínila pomocí nájemníků, kteří museli hlavně uklidit společné prostory. Další rekonstrukce jsou navíc podmíněné kladným vyhodnocením, kdy lidé měli nadále pořádek udržovat a byty a domy neničit. Starousedlíci změny nevidí, vedení RPG je zatím spokojené na padesát procent.

„Pokud chceme, aby se kvalita života v této problémové lokalitě na Šumbarku zlepšila, je důležité, aby zdejší obyvatelé získali pocit spoluzodpovědnosti za prostředí, ve kterém žijí. Nešlo jen o to udělat úklid, ale hlavně potom pořádek udržovat. V případě, že se toto podaří, jsme připraveni realizovat ve spolupráci s městem další opatření, která přispějí ke zvýšení kvality a bezpečnosti bydlení v této lokalitě. Každopádně je to běh na dlouhou trať a nejde vše vyřešit hned,“ uvedl mluvčí realitní skupiny RPG Real Estate Petr Handl s tím, že v nejbližších dnech bude mít k dispozici celkové hodnocení několika problémových lokalit karvinského regionu.

„Kompletní výsledky kontrol budeme hodnotit tento týden, kdy se sejde pracovní skupina, která se tímto problémem zabývá,“ přiblížil dále Handl.

Starousedlíci rekonstrukci domů přivítali a zaregistrovali díky tomu částečné zlepšení, ale jejich počáteční nadšení opadlo a nyní se obávají, že brzy bude vše při starém. „Zpočátku se nepřizpůsobiví spoluobčané chovali lépe, ale nyní je vše ve starých kolejích. Do sklepů zase tahají staré krámy a dělají všude nepořádek. Už stačili pár věcí porozbíjet nebo aspoň počmárat. V jednom bytě jich bydlí i dvacet a večer dělají neustále kravál, protože asi nemusí ráno vstávat. Myslím tedy, že se tady nic kromě omítek nezměnilo. Žít tady, to není vůbec snadné, takže se rodiče snaží najít jiné bydlení. Po nastěhování olašských Romů se totiž situace ještě zhoršila,“ uvedl dvaadvacetiletý Jirka, který si nepřeje být jmenován s ohledem na možné problémy, které by mohl způsobit rodičům.

Ani zástupci vedení RPG nejsou asi se současnou situací nadšení. „Řekl bych, že je to tak na půl, když se musí jednotlivě porovnat nejen domy, ale dokonce jednotlivé vchody. Všude má naše snaha jiný dopad. Chytřejší budeme opravdu až po zprávě zmiňované pracovní skupiny. Po prvním fázi oprav je vidět, že se někteří lidé nadále snaží udržet pořádek a nelze určitě všechny házet do jednoho pytle. Ale jsou tu i lidé, které je velmi těžké změnit. A u nich bychom měli naopak přitvrdit, a to ve spolupráci s celou komunity, policií a městskými strážníky,“ dodal Handl.

ROZHOVOR

„Prostředí ghett vadí i některým Romům,“ tvrdí Jarmila Szurmanová, sociální pracovník pro romskou problematiku v Karviné

Pracuje na Odboru sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Karviné na pozici romského poradce. Jarmila Szurmanová poskytuje odborné sociální poradenství jednotlivcům i rodinám, kteří si sami nedovedou poradit. Vede také čtyři terénní pracovníky, kteří svou práci zaměřují na osoby žijící v sociálně vyloučených lokalitách v Karviné. Na podrobnosti o její práci jsme se zeptali minulý týden.

Jaké aktuální nejhorší problémy řeší vaši klienti?
„Nejčastěji řešíme problémy spojené s bydlením, to znamená zadluženost na nájmech a službách, s cílem udržet co nejdéle nájemníky v bytech, v jiných případech klientům zprostředkováváme azylové bydlení anebo ubytovny. Zprostředkováváme splátkové kalendáře u věřitelů i exekutorů, poté klienty motivujeme ke splácení. Terénní pracovníci je často doprovází na úřady a instituce, kde působí jako prostředníci při jednáních, pomáháme s vyřizováním matričních dokladů, sociálních dávek, vyplněním formulářů, vyhledáváme volná pracovní místa a podobně.“

Jaký je přístup lidí, kterým chcete pomoci?
„Nejdůležitější pro naši práci je, aby klienti svůj problém chtěli řešit, aby sami byli aktivními a nenechávali svůj problém spát. Často se stává, že kumulace problémů u jednotlivců i rodin je v takovém stavu, že se nedá řešit jednorázově, klienti spolupracují s naší službou měsíce. Na ubytovnách se setkáváme s takovými přístupem osob, kdy nechtějí řešit své problémy, většinou jsou nezaměstnaní, o nájemní bydlení přišli pro neplacení nájemného, jsou předluženi u lichvářů a různých společností, své pohledávky nesplácí, často migrují z jedné ubytovny na druhou, žijí dneškem a nemají žádnou motivaci, aby se vrátili zpět do normálního života. Je velmi smutné, když se jedná o rodinu s dětmi.“

Pracujete s lidmi, kteří jsou sociálně vyloučení a nejsou na tom často dobře. Ale určitě se v terénu setkáváte i s lidmi, kteří – ač jsou takzvaně normální (běžní lidé, kteří chodí do práce, jsou důchodci…). Jak situaci a život v ghettech vnímají? Jaké problémy řeší?
„Pokud budeme hovořit o Karviné-Novém Městě, které se dnes říká ghetto, je obydlena ve větší míře Romy a staršími občany majoritní společnosti, zaměstnanými i nezaměstnanými, žijícími spořádaně i nepřizpůsobivým způsobem života. Je pravdou, že v domech anebo vchodech, které jsou obydleny převážně Romy, jsou častější stížnosti na problémové vztahy, na hluk, nepořádek v okolí, rušení nočního klidu, velký počet osob v bytech a podobně. Často působíme jako mediátoři, urovnáváme vztahy, upozorňujeme na domovní řád, zákonné povinnosti nájemníků a dohlížíme na úklid ve společných prostorech domu i okolí.“

Romům nevadí, jak jsou vnímáni veřejností?
„Nejen občanům z majoritní společnosti, ale i samotným Romům vadí skutečnost, že lokalita se stává romskou, nechtějí v domě dalšího romského nájemníka, chtějí žít v hezkém a bezpečném prostředí, aby se nemuseli bát nechat své děti bez dohledu před domem na pískovišti anebo sportovištích.“

Zpravodajové Deníku

16.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 37
SDÍLEJ:

Podle Chovance by video s Forejtem měli prověřit státní zástupci

Praha - Státní zastupitelství by mělo prověřit, zda se kompromitující video, na němž je údajně zachycen končící šéf hradního protokolu Jindřich Forejt, nemělo sloužit k vydírání. Novinářům to dnes ve Sněmovně řekl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Nahrávkou by se podle něj měl zabývat i Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) kvůli Forejtově bezpečnostní prověrce.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Nejnovější kasino v Las Vegas „hlídá“ obří drak od českých sklářů

Las Vegas /FOTOGALERIE/- Čeští skláři z Kamenického Šenova se výrazně podíleli na podobě prvního kasina v čínském stylu, které vzniklo v americkém Las Vegas. Herně s desítkami stolů a stovkami automatů totiž vévodí tunový skleněný lustr ve tvaru čínského draka od tuzemské firmy Preciosa Lighting. Kasino oficiálně otevřelo své brány minulý víkend.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies