Žádná katastrofa se zatím nekoná. Místo desítek tisíc žalob na určení nájemného, před kterými ještě v prosinci varovali někteří právníci, zatím na soudech panuje klid.

Po čtvrt roce, kdy u nás skončila regulace činží ve 400 tisíc bytech, se k soudu reálně dostalo jen přibližně sedmdesát sporů. Uvedlo to Sdružení nájemníků ČR (SON), které je největší organizací hájící práva obyvatelů nájemních bytů. Na přehnaný optimismus je ale stále brzo. Jednání o nájmech totiž stále probíhají u velkých majitelů bytů. Třeba u společnosti CPI nebo PSN. „Zatím jsou to stále jen jednotky případů, které skutečně skončily u soudu,“ potvrdil Deníku šéf SON Milan Taraba.

Čekání na data

Už měsíc mají lidé možnost na internetových stránkách ministerstva pro místní rozvoj nahlédnout do takzvané cenové mapy. Ta by měla v budoucnu sloužit jako orientační vodítko pro soudní spory. Zatím jsou tam však pouze údaje o soudních odhadech, a to jen pro některá města nad dva tisíce obyvatel. Nejpozději do měsíce by ale měly přibýt první údaje o cenách za uzavřené nájemní smlouvy od realitních kanceláří. Jako další se pak objeví údaje o nájmech v městských bytech a u soukromníků. Každý měsíc by se pak v mapě mělo objevit dalších 64 měst.

Problematice nájemního bydlení byla tento týden věnována i konference v Senátu. Největší vlastník bytů v Česku, společnost RPG Byty, tam mimo jiné oznámila, že dojednáno už je v tuto chvíli přes devadesát procent nových smluv. Významně k tomu přispěl i slib RPG, že nájemníkům s novou smlouvou budou přednostně vyměněna okna. To se pak projeví i na jejich účtech na topení.

„U jednoho bytu je ta úspora na topení měsíčně sto až sto padesát korun,“ přiblížil šéf bytového fondu RPG Pavel Klimeš. Co však zatím majitele bytů trápí, je vymahatelnost práva a pomalé jednání soudů u notorických neplatičů.

„V okamžiku, kdy lidé přestanou platit, trvá v průměru 18 až 24 měsíců, kdy se vám je podaří za pomoci soudu vystěhovat. Navíc jsou lidé, kteří s vystěhováním sami počítají a přestanou zároveň s nájmem platit i poplatky za služby. To jsou peníze, které až na výjimky už nikdy neuvidíte,“ konstatuje Klimeš. Ví, o čem mluví. RPG, která vlastní přibližně 44 tisíc bytů, má skoro polovinu nájemníků mezi sociálně slabšími lidmi. Z velké části jde i o nezaměstnané.

Čeho se do budoucna obávají jak politici, tak nájemníci, nejsou ani tak nájmy samotné. „Až dojde k vytvoření trhu s nájemním bydlením, situace se stabilizuje, některé stávající nájmy dokonce klesnou. Na druhou stranu porostou náklady na služby a poplatky, třeba topení či elektřina,“ připouští náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.

#nahled|https://g.denik.cz/1/8a/3103_regulace_n1_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/1/8a/3103_regulace_n1.jpg|Bydlení v ČR#

Na opravu domů putuje miliarda

Vláda posílí Státní fond rozvoje bydlení o miliardu korun na podporu oprav bytových domů. Včera o tom rozhodl kabinet. Mimo jiné to znamená, že se znovu otevře program Nový panel. Kvůli nedostatku peněz bylo přijímání žádostí od loňska pozastaveno. Miliarda by měla stačit na renovaci více než 28 000 bytů. Žádosti o dotace bude možné znovu podávat od pondělí 4. dubna prostřednictvím poboček Českomoravské záruční a rozvojové banky. Zdroj: čtk

Náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous: Klesnou nájmy? Lidé teď platí víc, než by možná museli

Už nyní se objevují případy, kdy lidé platí vyšší nájem, než kolik ukazují odhady soudních znalců zanesené v cenových mapách. V rozhovoru pro Deník to říká náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous.

Už čtvrt roku platí nový stav, kdy se o nájmu musí dohodnout majitel bytu a nájemce. Když ne, určí nájemné soud. Poslanci a senátoři se ale nemohou shodnout, od kdy by měla platit výše nájemného určeného soudem. Jakou variantu preferujete vy?

Především musím říci, že řešením prostřednictvím soudu je až tou krajní možností. Je to vztah dvou stran a je to otázka vůle a kompromisu. V situaci, kdy jsou někde nájmy na úrovni třiceti korun za metr, nelze moc předpokládat, že to tak zůstane i v budoucnu. Na druhou stranu otázka výše nájemného je věcí nabídky a poptávky. My jsme původně navrhovali to, co nyní formuloval Senát (aby soud určil, od jakého data bude nájemník platit soudem určené nájemné. Druhou možností, kterou hájí poslanci, je, aby se soudně určené nájemné platilo zpětně od data, kdy žaloba dorazila k soudu – pozn. red.), ale po jednání ve sněmovně jsem dospěl k tomu, že návrh dolní komory je rozumnější.

Jenže při délce našich soudů je tu riziko, že když budou lidé doplácet nájem zpětně, od data podání žaloby, půjde o mnohatisícové doplatky…

To je pravda, stát se to teoreticky může. Na druhou stranu je to do jisté míry motivace k tomu, aby se jedna či druhá strana skutečně reálně snažila o dohodu. Je to i tom, že lidé mohou oddalovat vznik dohody s vědomím, že soud to stejně jednou rozsoudí, ale nehrozí, že by něco dopláceli. Ten návrh poslanců je prostě víc motivační a měl by vést k tomu, že si každý uvědomí, že tohle je výše nájemného, kterou ještě mohu akceptovat, nebo už je to moc a nemůžu to platit.

Ovšem to „těžší závaží“ je v tomto případě spíše hozeno na nájemníka. On se vystavuje riziku toho doplatku. Majitel bytu nic doplácet nebude…

To nemáte pravdu. Jedna nebo druhá strana v tom sporu ztrácí. Na jedné straně může soud rozhodnout v neprospěch nájemníka, ale může rozhodnout i v neprospěch majitele domu, a pak to půjde k jeho tíži. Paradoxně může dojít i k tomu, že i nájemník bude požadovat snížení nájemného. Je to, myslím, vyvážený stav a já sám se kloním k tomu řešení, které prosazuje Poslanecká sněmovna.

Před koncem regulace nájemného se hodně řešilo to, zda ceny nájmů začnou klesat. Už máte nějaké poznatky o tom, že by se někdo už teď platil víc, než by teoreticky měl?

Na některých místech už se to ukázalo. Bohužel takto z hlavy nedokážu říci, ve kterých městech, kde už jsou cenové mapy realizovány, to vyšlo najevo. Ale už došlo k tomu, že to nynější nájemné podle zákona 107 o jednostranném zvyšování nájemného je vyšší než nájemné, které uvádíme my v mapách nájemného a které bylo zatím stanoveno jen znaleckým posudkem. Ukazuje se, že ten zákon 107 z roku 2006 nebyl dobrým zákonem. Byl to pokus, ale nepodařil se. Já sám si myslím, že k poklesu cen nájmů dojde například v Praze a v některých jiných městech. Ta situace ale nastane.

Ještě jedna věc se ale při konci regulace nájmů ukázala. Hodně lidí vůbec netuší, že už za stávající situace mají nárok na příspěvek na bydlení. A pokud to vědí, nechtějí o něj žádat…

To je věc, která je podle mě jeden z nejsmutnějších příběhů v rámci celé deregulace. Je pravda, že z poloviny lidí, kteří mají nárok na příspěvek na bydlení, jich je padesát procent důchodců. A z těchto padesáti procent si pouze šest procent požádá o příspěvek na bydlení. Ti ostatní tam nechodí a říkají – my jsme celý život pracovali a proč bychom teď měli žádat o sociální dávku na bydlení, my tomu prostě nerozumíme. Ale ona to není sociální dávka, to je příspěvek státu člověku, jehož náklady na bydlení přesahují třicet procent příjmů. Snažíme se ve spolupráci se Sdružením nájemníků a Sdružením seniorů vysvětlit, že prostě není ostudou říci si o pomoc státu, když na ni mají nárok.