VYBERTE SI REGION

Hajní zlořečí zlodějům a už plánují hlídky stromečků

BENEŠOVSKO - Přestože bude na vánočním trhu dostatek stromků, očekávají lesníci nájezdníky s pilami. Počíhají si na ně s pokutami, na některé výtečniky rovnou zavolají policii.

30.11.2007
SDÍLEJ:

Ilusrtační foto: Pro stromeček? Takto, nechcete–li pokutu, neFoto: Deník/Julie Filipová

Lesníci se už zanedlouho vydají s pilami do lesů, aby vybrali ty nejvhodnější stromky pro vánoční trh. A nebudou sami. Potajmu tam zavítají, tak jako každoročně, i zloději. „Chystáme se v tomto období zvýšit lesní ochrannou službu v rámci pracovní náplně i mimo ni, tedy i o víkendech a v období svátků,“ předeslal hlavní inženýr Lesního závodu Konopiště Lesů ČR Josef Zubík. Koho hlídka chytí, ten se má podle jeho slov připravit na pokutu, kterou vyfasuje hned na místě. Pokud však jde o krádež většího rozsahu, volají hlídači rovnou policii.

„Více také kontrolujeme vozidla postávající na okrajích lesů. Je totiž otázkou, jestli jsou tam jen na vycházce, nebo si chtějí utrhnout čtyři větvičky, což jim přejeme, nebo jestli chtějí krást vánoční stromky. Obzvláště nám vadí ti, kteří přijedou do lesa s vozíkem a vezmou si jich třeba taky patnáct, přičemž je třeba někde na ulici prodávají,“ posteskl si Zubík.

Do boje se zloději vytáhnou správci lesů také za pomoci jiných zbraní. Někteří natírají stromky zvláštním přípravkem proti okusu zvěří. Ten při pokojové teplotě začne silně zapáchat. Přitom venku není použití přípravku poznat. Jakmile však zloděj stromek například naloží do vytopeného auta, musí počítat s tím, že si bude muset vyměnit potahy. Zápach je tak intenzivní, že se nedá vyvětrat.

U vybraných stromků zase lesníci zalamují větvičky, čímž je pohledově znehodnotí. „Zloději totiž většinou nechodí pro stromek s tím, že udělají prořezávkou výchovný zásah do porostu, ale vezmou ten pěkný na okraji. Stává se také, že si ukrátí jen jeho vrchní část a nechají pahýl,“ poznamenal hlavní inženýr konopišťského lesního závodu.

Ten plánuje cílené prořezávky, z nichž vzejdou vánoční stromky, na začátek prosince. „Prodeji se začneme věnovat asi od Mikuláše. Na většině našich hájenek budou viset cedule, v jakém čase. Nechceme to ale zase uspěchat, protože stromky nevydrží moc dlouho,“ vysvětlil Josef Zubík s tím, že lidé by měli dodržovat určité zásady jejich skladování. Stromek je dobré až do ozdobení ponechat rozvázaný a nejlépe postavený v nádobě s vodou venku.

K mání budou i letos nejrůznější druhy stromků. V hojném počtu nejprodávanější smrk, za nějž v základní jakosti od 100 do 150 centimetrů zaplatíme kolem 120 korun. Nejžádanější dřevina, jíž je borovice, pak vyjde zhruba na 190 korun. „Velice těžko ale dáváme dohromady vzácné nebo exotické dřeviny, například smrk stříbrný,“ dodal Zubík s tím, že poptávka rozhodně nezůstane neuspokojena. Kromě státních lesů je na Benešovsku totiž také spousta pěstitelů, kteří využívají plantáží a zemědělských ploch účelově pro vánoční stromky.

30.11.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na soudní jednání ohledně sporu o nošení šátku dorazili i odpůrci islámu.
17 19

Vykázání veřejnosti i zpěv hymny: v Praze pokračuje soud proti hidžábu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seizmologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které zasáhla série silných zemětřesení už loni. Podle italského premiéra Paola Gentiloniho si zemětřesení zřejmě nevyžádala žádné oběti. První menší škody hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies