"Chtěl bych poté, co se ukázalo, jak hanebným způsobem Miloš Zeman vydíral ministra Hermana v souvislosti s návštěvou Jeho Svatosti dalajlamy, a z nízké msty vyškrtl ze seznamu vyznamenaných jeho strýce, vyzvat všechny slušné lidi mezi pozvanými na hradní recepci 28. října - a zejména představitele církví, kulturního a akademického světa - aby se na protest a ze solidarity s panem Jiřím Brady udělování státních vyznamenání letos nezúčastnili," uvedl Halík. Držitel prestižní Templetonovy ceny dodal, že letošní vyznamenaní by se měli dotázat svého svědomí, zda mohou sami za takových okolností beze studu vyznamenání přijmout.

Zeman prý Hermana ke zrušení schůzky s dalajlamou vyzval na slovenském velvyslanectví při společenském setkání a před svědky. Podle ministra prezidentovi velmi záleželo na tom, aby se s dalajlamou nesetkal. Halík v prohlášení uvedl, že mu Herman po rozhovoru se Zemanem popsal prezidentův nátlak a výhružky přesně tak, jak o tom nyní hovoří v médiích. Kněz vyzval svědky rozhovoru, aby projevili stejnou odvahu a promluvili.

Prohlášení ústavních činitelů

Zároveň zkritizoval prohlášení, které sepsali čtyři nejvyšší ústavní činitelé. Mluví v něm o respektu k územní celistvosti Čínské lidové republiky, jejíž je Tibet součástí. Halík dopis označil za "jeden z nejhanebnějších dokumentů v naší moderní historii". Dodal, že k chování Zemana již není možné mlčet, protože "mlčení by znamenalo spoluvinu na soustavném obracení kormidla naší země pryč od od Evropy a západního světa".

Kauzu Brady bez komentářů zaznamenala i řada zahraničních médií - například agentura Reuters, izraelský list The Jerusalem Post, americký deník The New York Times, dánský server Denmark News.Net či asijská informační síť Channel NewsAsie. Mimo jiné pod titulkem "Zeman kvůli dalajlamovi vyřadil z vyznamenávaných muže, který přežil holokaust" popisují celý příběh, citují Hermana a Bradyho a informují o tom, že Zemanův mluvčí odmítl komentovat Bradyho jméno v souvislosti se seznamem osob, které má prezident 28. října vyznamenat.

Neudělení vyznamenání vyvolalo kritiku i z řad domácích politiků. Například poslankyně a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) uvedla, že pokud se slova Hermana prokážou, měla by na to demokratická společnost reagovat. Zároveň vyzvala poslance, aby Bradyho ocenili na slavnostním zasedání Sněmovny.

Že Brady oceněn nebude, potvrdil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V prohlášení zaslaném redakci uvedl, že mezi návrhy, které mu Zeman zaslal ke spolupodepsání, jeho jméno nebylo. "Vzhledem k ústavní tradici nezbývá, než rozhodnutí prezidenta respektovat, je to pouze on, kdo návrhy na vyznamenané ke kontrasignaci předsedovi vlády předkládá," uvedl Sobotka s tím, že životní osud Bradyho je opravdu mimořádný. Více se dočtete ZDE!

Jiří Brady přežil holocaust, jeho rodinu Němci vyvraždili

- Jiří (George) Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě.

- Po německé okupaci byli jeho rodiče kvůli židovskému původu zatčeni a deportováni do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi. Jiří Brady žil po zatčení rodičů spolu s o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který nebyl zatčen, jelikož nebyl židovského původu.

- V roce 1942 byli sourozenci deportováni do Terezína. Odsud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Brady byl při selekci vybrán na práci a poslán do pobočného tábora Gliwice. Na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra byla zavražděna v plynové komoře.

- V roce 1949 emigroval do Kanady. Zde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Oženil se a narodili se mu tři synové a dcera. Žije v Torontu.

- Jiří Brady se významně angažoval v pomoci krajanům - emigrantům. Také celý život přednášel po celém světě a vydával svědectví o německé zrůdnosti během druhé světové války a hrůzách holocaustu.

- Po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Je také jedním ze zakládajících členů Česko-kanadské obchodní komory.

- Brady se angažuje v projektu Hanin kufřík, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové. V roce 1999 byl do muzea holocaustu v Tokiu převezen z Osvětimi kufřík Hany Bradyové. Ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, zjistila komu kufřík patřil, spojila se s Bradym, na něhož sehnala adresu s pomocí terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Na základě pátrání vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstavu o životním příběhu Hany Bradyové. Následně vyšla kniha Karen Levineové Hanin kufřík - Příběh dívky, která se nevrátila. Kniha vypráví příběh sourozenců na základě vzpomínek Bradyho a zjištění Išiokaové. České vydání knihy je doplněno o úvod, který napsal Jiří Brady.

- Na základě knihy vznikla za pomoci Bradyho i divadelní hra. S představením určeným hlavně dětem a mládeži cestovalo torontské divadlo po Kanadě a USA.

- Po Kanadě a USA hojně cestuje také Brady a čtenářům Hanina kufříku vypráví, co zažil. Dostává také stovky dopisů na téma holocaustu, často s dotazy od dětí.

- Příběh Hany Bradyové zná díky knize, která byla přeložena do 35 jazyků, takřka celý svět. "Jen doma, v České republice, jakoby zapadl," řekl v rozhovoru pro ČTK v roce 2006 Brady.

- Brady se také významně podílel na vydání anglické verze knihy Je mojí vlastí hradba ghett?. Kniha o časopisu VEDEM, ilegálně vydávaném třináctiletými až patnáctiletými chlapci v Terezíně v letech 1942 až 1944, vypovídá nejen o osudech autorů, ale také o celém životě za hradbami ghetta. Kniha byla oceněna v New Yorku Prestižní národní cenou za nejlepší publikaci o holocaustu.

- Brady za svoji činnost obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.

- Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos. Letos Hrad Bradyho o jeho vyznamenání informoval. Jeho jméno bylo podle ministra kultury Daniela Hermana na seznamu vyznamenaných, nyní tam již není. Podle Hermana, jehož je Brady strýcem (otec Jiřího Bradyho Karel měl bratra Viktora, jehož dcera je Hermanovou matkou), proto, že se Herman přes protest prezidenta Zemana sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

Související článek: Ke zrušení schůzky s dalajlamou vyzval Hermana osobně Zeman