Tak zní závěr prvního setkání expertů z Rady pro reformu vysokoškolského vzdělání, s nímž novináře v pondělí seznámil její předseda Rudolf Haňka.

Ten je profesorem na britské univerzitě v Cambridge. Ze srovnání této školy a jejích českých protějšků Haňkovi vyšel nelichotivý výsledek: „My v Británii studenty opravdu dřeme, tři roky nemají šanci si ani vydechnout, natož třeba při škole pracovat. V Česku jde o běžnou záležitost.“ Po absolventech Cambridge ale také sáhne každý zaměstnavatel, diplom odsud je zárukou špičkové kvality.

Haňka upozornil, že zatímco před dvaceti lety mělo VŠ vzdělání zhruba patnáct procent české populace, dnes je to 60 procent. „Kvalita tak jde logicky dolů. Elitní školy se změnily na masové a my na to neumíme reagovat,“ soudí Haňka. V šedesátimilionové Británii je 133 vysokých škol, zatímco v desetimilionové ČR 73. „Mělo by jich být kolem 25,“ soudí Haňka. K tomuto názoru se kloní i ministryně školství Miroslava Kopicová.

Nové zásady financování

„Ještě do konce vládního období chceme přijmout nové zásady financování vysokých škol tak, aby se neodvíjelo jen od počtu studentů a univerzity je nemusely zběsile nabírat,“ slíbila Kopicová. Stejně tak chce přijmout vyhlášku, podle níž by VŠ profesor mohl garantovat jediný obor, což by mělo omezit množství tzv. létajících VŠ pedagogů, kteří působí na několika univerzitách.

Tento záměr by podpořili i čtenáři Deníku. Podle výsledku ankety na www.denik.cz si 43 procent účastníků myslí, že ke zkvalitnění vysokých škol by nejvíc přispěla jejich redukce, 22 procent je pro zákaz létajících profesorů, 31 procent pro zavedení školného. Jen čtyři procenta čtenářů sází na rozdělení škol na bakalářské a výzkumné. Právě touto cestou ale radí se vydat tým profesora Haňky.

Čtěte také:
Učitelé i žáci mají volnost, chybějí ale peníze