Podle novely zákona o odpadech, která je namířena proti zlodějům barevného kovu, by obce mohly omezovat provozování sběren. Zabrání podle vás tato změna krádežím?
Podle nás to není dobrý nápad. Již nyní je novela 
z mnoha stran silně kritizovaná. Řešit porušování trestního zákona legislativou životního prostředí, konkrétně zákonem o odpadech, nedává smysl. A omezovat či zakazovat celý sektor příliš vhodné řešení též není. Takovou dobu jsme tu už měli a myslím, že není dobré se k ní vracet.

Jak by se to tedy dalo řešit?
Návrhů, jak věc řešit smysluplněji, je více. Zaprvé by se měl zefektivnit stávající dozorový systém. Možnosti kontroly a řešení v zákoně už jsou, jenom nejsou dostatečně využívány. Například stát může při opakovaném porušení zákona odebrat provozovateli licenci. Kontroly může nyní provádět pět až šest institucí, ne všechny tak ale efektivně činí. Každý, kdo do sběrny nese zákonem specifikovaný typ věci, se musí legitimovat a provozovatel musí zapsat jeho totožnost. Ve chvíli, kdy dozorový orgán objeví ve sběrně předmět, který má charakter veřejného zařízení (poklop od kanálu nebo dopravní značka), může zahájit s provozovatelem sběrny správní řízení. Postihováni by měli být ti, kdo porušují zákon, ne všichni, jak navrhuje novela. Pak je jedno, jestli provozovatelé podnikají v souladu se zákonem, nebo v rozporu s ním, omezováni jsou stejně.

Jiné možnosti kontrol jsou tedy jaké?
Jako další nástroj, který zatím v legislativě není, doporučujeme bezhotovostní platbu jako jedinou možnou. To znamená, že by nebylo možné vyplatit za předanou věc hotovost přímo na ruku. Kdokoli donese něco do sběrny, musel by mít účet a oběh peněz by byl dohledatelný dlouhodobě dozadu. Mezi další vhodná opatření patří neohlášená kontrola, kterou používá Česká obchodní inspekce (ČOI), ostatní orgány zatím nesmějí. Inspektoři mohou provokativně do sběrny přinést například dopravní značku a zjistit, jestli si pracovník sběrny vyžádá občanský průkaz. Podobná opatření standardně fungují v západních zemích, u nás se však kvůli určitým zájmovým skupinám navrhuje opět zvláštní česká cesta, která není správná.

Nebylo by lepší zakázat výkup dopravních značek, poklopů od kanálů a podobných předmětů?
Tyto předměty jsou už 
k výkupu zakázány, nově se však navrhují ještě další omezení. V úvahách je i úplný zákaz výkupu kovů od občanů nebo předávání kovů do sběren pouze zdarma. Toto nám přijde jako zcela nevhodné omezení majetkových práv občanů. Přitom stávající pravidla, pokud by byla efektivně vynucována, mohou být plně funkční. Například když policie zjistí, že v katastru obce chybí 20 značek, je logické prověřit sběrnu. Když tam značky najde, tak by podle povinné identifikace měla najít toho, kdo je tam odnesl, a řešit s ním věc dle trestního práva. Pokud provozovatel sběrny evidenci nevede, má mu být odňata licence. Zcela zakázat výkup nebo stanovit občanům povinnost odevzdat kovy zdarma a tím se pokusit řešit to, že část občanů krade, přeci nelze. To je proti základním principům. Každému z nás čas od času vzniká kovový odpad s nemalou hodnotou 
a na tuto hodnotu má každý občan při prodeji právo.

A vedou majitelé sběren identifikaci lidí i předmětů poctivě?
Skrytou kontrolu sběren může provádět jen ČOI. Provádějí se, ale je jich málo. Kdyby jich bylo více, i problémoví provozovatelé sběren by začali tuto zákonnou povinnost lépe dodržovat (nebo by museli skončit) 
a policie by mohla dle evidence zloděje snadněji najít.

Kdyby zákon začal platit, kolik sběren by mohlo skončit úplně?
Sběren jsou řádově tisíce. Těžko spočítat, kolik by jich zůstalo po omezení. Stejně tak nelze říct, kolik sběren by správně ve státě mělo být. Je to určitá forma služeb, ve které, stejně jako v jiných oblastech časem zakotví rovnováha. Když se zavede efektivní kontrolní systém a přijmou se rozumné zákonné úpravy místo těch nyní navrhovaných, tak počet sběren sice pravděpodobně klesne, ale sektor bude dále fungovat.

KATEŘINA CIBOROVÁ