Heparinové vraždy: rok poté

VYSOČINA - Během rozhovoru jihlavský právník Jan Herout sáhl do přihrádky, kde měl průsvitné desky. Vytáhl z nich několik listů, na nichž byla obyčejnou tužkou nakreslená skica jistého muže.

Jeho tvář byla klidná, prakticky bez výrazu. Vlasy krátce střižené a pod nimi vysoké čelo. Za těžko identifikovatelným výrazem se ale údajně schovává psychicky narušený Petr Zelenka.

„Namaloval jsem už tři portréty,“ poznamenal Jan Herout. Všechny nakreslil ve vězení.

Když jste se seznamoval se spisem, tak u toho byl i Zelenka. Jak reagoval?
Byl pasivní až apatický. Choval se jako duševně narušený člověk.

Co si pod tím máme představit?
Jen seděl na židli a s nepřítomným pohledem kroutil hlavou.

Neměl potřebu se k závěrům policie nějak vyjádřit?
To vůbec ne.

A pro vás bylo ve spise něco nového?
Byly to znalecké posudky ministerstva zdravotnictví k jednotlivým případům.

Proč?
Protože jejich zjištění byla poněkud jiná než u soudního znalce, kterého přibrala policie.

V čem se rozcházela?
Oba posudky měly rozdílný názor na to, jestli úmrtí některých poškozených došlo v přímé souvislosti s podáním heparinu, či nikoliv.

V kolika případech se rozcházely?
Je to v podstatě u čtyř případů. U tří případů je celkem soulad mezi posudky ministerstva a soudním znalcem.

Co důležité jste ještě v posudcích našel?
Například to, že v některých případech nese spoluodpovědnost na špatném zdravotním stavu pacientů i způsob léčení v nemocnici.

Můžete říci, o jaká pochybení jde?
Například nebyly vyčerpány všechny diagnostické možnosti nemocnice. V mnoha případech byl shledán nesprávný postup léčby. Nemocnici se vyčítá, že u takto závažných onemocnění nebyla provedena pitva. Krvácivé stavy správně nezdokumentovala ani nevyhodnotila. V dokumentaci chybí popis konzultace s hematologem. Nesprávný postup zdravotnického zařízení je jen další dílčí příčinou spolupůsobící na smrti pacienta.

Jak jste na tyto nové informace reagoval?
Podal jsem státnímu zástupci návrh, aby na základě těchto informací přehodnotil čtyři dokonané vraždy na pokusy. V této souvislosti jsem podal i další návrh, aby duševní stav obviněného byl zkoumán vědeckým ústavem nebo vysokou školou.

Proč?
Protože to umožňuje u takto závažných případů trestní řád. Navíc jsem přesvědčen, že pan Zelenka trpí závažnou duševní poruchou.

Máte jasno, proč to dělal?
Měl deprese už delší dobu předtím. Aby jimi netrpěl, tak potřeboval nějakou hyperaktivitu. Je to něco jako hasič-pyroman, který je první u ohně a hasí ho. On tím zaháněl své depresivní myšlenky, kdy měl vidiny, že umírají jeho příbuzní.

Svěřil se také, proč to začal dělat, proč se neléčil a s depresemi nešel k odborníkovi?
Měl strach o zaměstnání, z ostudy a že by mohl skončit v psychiatrické léčebně.

Jít ale do Jihlavy do nemocnice bylo od Zelenky dost chladnokrevné.
On to příliš neřešil. Řekl, že si neuvědomil, že by mohl páchat trestný čin.

Stále tvrdíte, že Zelenku policie k přiznání donutila násilím. Jak to chcete u soudu dokázat?
Je vyloučeno, aby si pamatoval u sedmnácti lidí, kdy jim dal jaký lék a v kolik hodin a minut. V jeho takzvané spontánní výpovědi jsou ještě jiné detaily. Později vypověděl, že si pamatuje pouze pět lidí. Také je podle vyjádření Zelenky nepravdivé, že kladl odpor, a proto musela policie použít donucovací prostředky. Je totiž nepravděpodobné v policejní budově, kde bylo mnoho policistů, aby se vůbec pokoušel klást odpor. Jediný policista neřekl, jak Zelenka odpor vlastně kladl.

Domníváte se, že policie případ vyšetřila důkladně?
V podstatě ano, ale hlavní pochybení spatřuji v tom, že nepřipustili návrh, aby jeho duševní stav zkoumal ústav či vysoká škola.

Z jakého důvodu?
Protože je to jeden z nejsložitějších případů u nás z hlediska motivu a rozsahu. Spokojit se pouze se sólo znalcem psychiatrem a psychologem je nedostatečné.

Přijde podle vás Zelenka na první hlavní líčení?
Pokud tam budou novináři, tak ne.

Vývoj případu

V polovině loňského května primář oddělení ARO nemocnice v Havlíčkově Brodě Pavel Longin začal pátrat po příčinách zvýšeného množství případů předávkování lékem heparin.

25. září 2006 primář informuje o vážných podezřeních ředitele nemocnice Josefa Pejchla, že na oddělení zdravotník Petr Zelenka vraždí pacienty.
26. září 2006 dostává Petr Zelenka výpověď. Jednalo se o vzájemnou dohodu.
Dva dny si ředitel nemocnice nechává na rozmyšlenou a vlastní úsudek.

6. října 2006 Pejchl kontaktoval právní kancelář.

16. října 2006 bylo podáno trestní oznámení na státní zastupitelství kvůli poškozování pacientů.
Několik dní trvá, než se případu chopí policie.
Na konci října se Petr Zelenka ptá na práci v psychiatrické léčebně v Jihlavě.

1. listopadu 2006 nastupuje Zelenka do nemocnice v Jihlavě.

1. prosince 2006 zatýká policie Zelenku na pracovišti a obviní ho z osmi vražd pacientů a devíti pokusů.

5. prosince 2006 byl odvolán kvůli událostem v nemocnici tehdejší ředitel Josef Pejchl.

7. prosince 2006 změnil Zelenka obhájce. Jeho otec tvrdil, že advokát Vítězslav Menšík, který mu byl přidělen ex offo, je hlásnou troubou policie. Případu se chopil Jan Herout z Jihlavy.

7. prosince 2006 přinesl Deník exkluzivní rozhovor s Milanem Tůmou, přítelem Petra Zelenky. Ten tvrdí, že se Zelenka přiznal k vraždám pod nátlakem.
Policie exhumovala tělo Marie Šimůnkové, aby udělala pitvu. Jako jediná z obětí nebyla zpopelněna.

Leden 2007 Kvůli průtahům ve vyšetřování byl potrestán policista z Havlíčkova Brodu.
V polovině ledna podal Herout trestní oznámení na policisty, kteří zatýkali Zelenku. Případ stále šetří Inspekce ministra vnitra.
V polovině ledna podal Ladislav Těšínský, lékař z pražského IKEMu, trestní oznámení na Pavla Longina, primáře ARO havlíčkobrodské nemocnice. Podle Těšínského mohl svými kroky zabránit některým vraždám. Policie případ šetří.

31. ledna 2007 obhájce Jan Herout podal stížnost pro podjatost na soudního znalce Slavomila Hubálka. Státní zástupce stížnosti vyhověl. Policie hledá nového znalce.
Na začátku února byl Zelenka převezen z Hradce Králové do vazební věznice v Brně na psychiatrické oddělení. Hrozilo, že spáchá sebevraždu.

13. února 2007 zastupitelé kraje Vysočina schválili dar obětem heparinového vraha. Devět z nich dostalo 100 tisíc korun, osm pak 20 tisíc.
Novým psychologem Petra Zelenky se stal Petr Goldmann z psychiatrické léčebny v Praze–Bohnicích.

26. února 2007 pitva odhalila, že jeden z pacientů patřících na seznam obětí, které se pokusil Zelenka zabít, nezemřel kvůli podání heparinu.

20. března 2007 Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo výsledky komise. Ta zjistila, že od roku 1999, kdy Zelenka na ARO pracoval, nastalo jedenáct podezřelých úmrtí na heparin. Ministerstvo podalo stejný počet trestních oznámení na neznámého pachatele.

Červen 2007 Policie v nemocnici v Havlíčkově Brodě prověřuje již přes třicet podezřelých případů, kdy mohlo dojít k pochybení lékařů.
Zelenka byl znovu převezen na psychiatrii do vazební věznice v Brně. Zde se měl pokusit o sebevraždu.

Červenec 2007 Petr Zelenka učinil první zpověď ke svému motivu: „Natáhl jsem ten heparin a uvnitř mě to hnalo hned ho jít píchnout. Ať to bylo jednou nebo dvakrát, měl jsem nutkání to podat. Nevnímal jsem to, že by mě někdo přistihl, nedokázal jsem to sám zastavit, byl jsem uspokojen, že se ti pacienti léčí, že je kolem nich moc práce, to mě vzrušovalo.“

26. října 2007 se obhájce Jan Herout a Petr Zelenka seznámili s vyšetřovacím spisem. Policie ukončila vyšetřování.
Spis byl předán státnímu zastupitelství v Hradci Králové.
Zelenka je obviněn ze sedmi vražd a deseti pokusů o vraždu.
V listopadu obhájce Herout podává návrh na překvalifikování čtyř případů z dokonané vraždy na pokus. Důvodem jsou pochybnosti ve znaleckém posudku o příčinné souvislosti s podáním heparinu a smrtí pacienta.

30. listopadu byla vypracována státním zastupitelstvím obžaloba na Petra Zelenku.
Případ bude nyní studovat Krajský soud v Hradci Králové.

INFOGRAFIKA: Všechny oběti Petra Zelenky a co o nich řekl
(kliknutím zvětšíte)

Hlavní aktéři

Petr Zelenka se narodil 27. února 1976 v Třebíči. V den zatčení bydlel s přítelem v Jihlavě. Vychodil základní školu a studoval střední zemědělskou. Udělal si zdravotnickou nástavbu, po ní nastoupil k záchranné službě v Jihlavě. Tam se pro nespolehlivost dlouho neohřál. V březnu 1999 odešel na oddělení ARO havlíčkobrodské nemocnice. Lékaři si jeho práci pochvalovali a hodnotili ho kladně. S některými kolegy nevycházel dobře. Na konci září se stal podezřelým z vražd a dostal výpověď. Ptal se na práci v psychiatrické léčebně v Jihlavě a od listopadu nastoupil na chirurgickém oddělení v jihlavské nemocnici. Zatčen byl 1. prosince 2006. V současné době je ve vazební věznici v Hradci Králové, kde čeká na soud.

Bohuslav Zelenka, otec Petra Zelenky. O svém synovi tvrdí, že to není žádná vraždící bestie. „Všichni si myslí, že když za ním přijdu na návštěvu, tak tam proti mně sedí nějaký Rambo. Ve skutečnosti je to 80 kilogramů naprosto zdrceného syna, který neví, jak k tomu přišel.“ Za svým synem jezdí pravidelně na návštěvy do vazební věznice.

Josef Pejchl (vlevo), bývalý ředitel nemocnice v Havlíčkově Brodě. Po provalení kauzy byl odvolán kvůli špatné komunikaci s krajem. Čelil podezřením, že se snažil kauzu ututlat. On ale něco takového rezolutně popřel. Nyní pracuje v soukromé sféře a na celou kauzu se snaží zapomenout. Ve funkci ho nahradil Vít Kaňkovský (vpravo).

Pavel Longin, primář oddělení ARO v havlíčkobrodské nemocnici. Jako první odhalil, že Zelenka na oddělení píchá bezbranným pacientům nadměrné a neordinované dávky heparinu. Z počátku netušil, že má na oddělení vraha. Mrtvých ale přibývalo, a tak půl roku nedělal prakticky nic jiného, než hledal důvod častých úmrtí. Nakonec na něj přišel. Pak vypracoval takzvaný Longinův seznam se 17 oběťmi Petra Zelenky. Stále pracuje jako primář ARO a nabídky k rozhovoru odmítá.

Milan Jušta, královéhradecký kriminalista, který vedl vyšetřování kauzy heparinového vraha. Odmítá jakékoli spekulace o tom, že by policie dostala ze Zelenky jeho přiznání násilím. Na začátku se nebál poskytovat médiím informace. Pak ale bylo na případ uvaleno informační embargo. „Bylo to kvůli různým dezinformacím,“ vysvětluje Jušta. Dodnes nebylo embargo zrušeno. Proto odmítl i nedávnou žádost o rozhovor.

O průběhu vyšetřování nebyli informováni

VYSOČINA - Jak se na kauzu heparinových vražd dívají po roce ti, kterých se nejvíc dotkla? Především jim nejvíc vadí, to, že je nikdo o průběhu vyšetřování celou dobu nikdo neinformoval.

„To považuje za největší chybu. Myslím, že máme právo na informace. Snažil jsem se je získat i na ministerstvu zdravotnictví, ale nepochodil jsem,“ stěžuje si Josef Fiala, jehož matka Marie Fialová je na seznamu heparinových obětí jako poslední. Na začátku byla vedena mezi dokonanými vraždami.

Policie ale v průběhu vyšetřování případ překvalifikovala pouze na pokus. I tuto informaci se Fiala dozvěděl teprve v pátek od našeho Deníku.

„Tušil jsem, že to tak může dopadnout, ale nikdo mi nic neřekl,“ říká Fiala. Ten je přesvědčen, že za celou kauzou je systémové pochybení nemocnice.

„Zelenka je pro mě tvor, který mě nezajímá. Přímou odpovědnost musí nést nemocnice. Až budeme mít konkrétní informace, tak se rozhodnu s právníkem jak dál,“ podotýká Fiala.

Podobně dotčeni se cítí být i manželé Šimůnkovi z Golčova Jeníkova. Jejich matka je mezi těmi, které měl Zelenka zavraždit.

„Informace jsme neměli prakticky žádné. Nejhorší je, že po roce prožíváme všechno znovu. Stejně jako loňské, tak i letošní Vánoce tím budou poznamenány. Celá rodina se celý rok potýká s psychickými problémy,“ svěřil se Milan Šimůnek.

Ten doufá, že se nepodaří ze Zelenky udělat duševně chorého a soud ho za jeho činy uzná plně odpovědného.

Sto tisíc korun, které dostali od krajského úřadu, jim vystačily na hrobku a její vybavení.

Nyní jim i ostatním přišel dopis, kde jsou pozváni na úterní bohoslužbu do Havlíčkova Brodu za oběti heparinových vražd. Nemocnice jim nabízí i pomoc psychologa.