VYBERTE SI REGION

Herman stále vidí za odvoláním z ředitele ÚSTR politický puč

Praha – Obvodní soud pro Prahu 3 dnes opět projednával žalobu bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), kterou podal mimo jiné kvůli svému loňskému odvolání z čela této instituce. Před soudem vystoupily členky rady ústavu Naděžda Kavalírová a Emilie Benešová. Kavalírová se Hermana zastávala. Kritička bývalého ředitele Benešová naopak jeho odvolání obhajovala. Soud bude kvůli výslechu dalších svědků pokračovat 2. května.

5.3.2014 46
SDÍLEJ:

Daniel HermanFoto: Deník/Martin Divíšek

Herman se domnívá, že odvolání z funkce ředitele bylo neplatné a byl při něm porušen zákoník práce. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Herman míní, že výpověď dostal neplatně, protože nebyla projednaná s odbory a ani mu nikdo nenabídl jiné místo.

Rada ústavu odvolala Hermana z funkce loni v dubnu kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Kavalírová uvedla, že nevěděla o tom, že by měl být na tomto jednání Herman z funkce odvolán. „Strašně jsem s tím nesouhlasila," uvedla dnes Kavalírová. Podle ní k odvolání ředitele nebyl důvod.

Odmítl spolupracovat

Současná šéfka rady Benešová naopak tvrdila, že byl Herman z funkce radou odvolán, protože mu byla vytýkána celá řada nedostatků. Posledním důvodem prý byla jeho pracovní cesta do USA, která údajně neměla žádný přínos. „Od počátku odmítl s radou spolupracovat a nechtěl poskytovat některé dokumenty," zdůvodnila také Benešová.

Herman nechtěl jednání soudu komentovat, do té doby než v případu rozhodne. „Myslím, že ty výpovědi celkem korespondují s atmosférou, kterou jsem zažíval," řekl novinářům Herman. Soud považuje především za morální záležitost. „Já chci, aby vyšla spravedlnost najevo a aby bylo jasně řečeno, že byl porušen zákon," dodal Herman.

Ministr je přesvědčený, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici. „Šlo o klíček k archivu bezpečnostních složek, protože jsou lidé, kteří mají zájem na tom, aby se minulost ne dostatečně otvírala," prohlásil Herman. Původce puče nechtěl jmenovat, ale údajně si to s nimi „vyříkal".

Politická přestřelka

Jeho odvolání před rokem spustilo slovní přestřelku mezi někdejší vládnoucí ODS, která to označila za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě někdejší opoziční strany to odmítly. Kvůli jeho sesazení také rezignovala například celá vědecká rada ústavu. Hermana pak nahradila přechodná šéfka Pavla Foglová.

Výběrové řízení na post nového ředitele začne 6. března. Podle Hermana se jsou mezi kandidáty schopní lidé. „Já jsem přesvědčený, že má tato instituce má v celkové mozaice našich státních institucí svůj nezastupitelný význam a pevně věřím tomu, že se ústavu podaří opět stabilizovat situaci," uvedl Herman. Za špatnou situaci podle něj může rada, která vznikla na začátku loňského roku.

O ústav, který je zřízen zákonem, se od jeho založení pře levice s pravicí, jeho činnost vyvolává v pravidelných vlnách emoce. Úkolem ÚSTR je nestranným způsobem zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismus a nacismus. Pod ústav spadá Archiv bezpečnostních složek, který obsahuje archiválie tajných služeb z dob komunismu.

Platforma evropské paměti a svědomí ústavu v lednu pozastavila členství, mimo jiné proto, že v něm působí bývalí komunisté a že nedokázal rozptýlit podezření na porušení etických kodexů platformy. Současné vedení ÚSTR s tím nesouhlasí a ústav z platfomy, kterou spoluzakládal, před týdnem vystoupil.

Autor: ČTK

5.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 46
SDÍLEJ:

Ústavní soud ve středu rozhodne o stížnosti vyhoštěného Iráčana

Brno - Ústavní soud (ÚS) ve středu vyhlásí nález s přímou vazbou na uprchlickou krizi a právní úpravu azylu v Česku. Rozhodne o stížnosti Iráčana zajištěného loni v listopadu a brzy poté vyhoštěného do vlasti. České orgány se podle stížnosti vůbec nezabývaly jeho obavami z mučení a násilí. Policie údajně také nezohlednila jeho úmysl požádat o mezinárodní ochranu.

Při náletech v syrské provincii Idlib zahynulo nejméně 46 lidí

Damašek - Při několika náletech v syrské provincii Idlib, ovládané z velké části povstalci, zahynulo dnes nejméně 46 lidí. Většina mrtvých jsou civilisté, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi monitoruje z Británie.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies