VYBERTE SI REGION

Herman v Letech: Nepodceňujme xenofobní a rasistické nálady

Lety (Písecko) – Rasismu, nenávisti a xenofobii je třeba v Česku vyhlásit nulovou toleranci. Řekl to dnes ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) při příležitosti uctění obětí romského holokaustu a vzpomínce na zahájení a ukončení provozu cikánského tábora v Letech na Písecku. Podle Hermana nelze tyto nálady v Česku brát na lehkou váhu.

1.8.2014 95
SDÍLEJ:

Na snímku jsou (vpředu zleva) ministr kultury Daniel Herman, místopředseda Českého svazu bojovníků za svobodu Emil Kulfánek a biskup Církve československé husitské Filip Michael Šojdl.Foto: čtk

„Ve srovnání s jinými společnostmi si nemyslím, že by ta česká byla v čele xenofobních a rasistických tendencí. Na druhou stranu si myslím, že nelze podceňovat signály, které se i v naší společnosti objevují," řekl Herman.

Ministr kultury dodal, že by se Česko nemělo ukolébat tím, že se v tomto směru nic neděje. Podle něj jsou proto podobné akce jako ta, která se dnes konala v Letech, hodně důležité. „Já stále hovořím o kultuře připomínání, protože rasismus má hluboké kořeny a bohužel nepatří jen minulosti. Proto si musíme neustále připomínat to, co se stalo. Zločiny, kdy lidi označili určitou skupinu obyvatel za méněcennou," uvedl.

Pietní akt se v Letech dnes konal u příležitosti vzpomínky na několik historických událostí. Právě 1. srpna 1942 byl založen cikánský tábor Lety. „Navíc si 2. srpna připomínáme Mezinárodní den obětí romského holocaustu a ukončení činnosti romského koncentračního tábora v Osvětimi," řekl ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl. Uctění památky se dnes kromě Hermana účastnili například i několik žen, které přežily vyhlazení Lidic v roce 1942.

Vinu nenese jen Německo

Herman dodal, že tábor v Letech byl za druhé světové války minimálně v jednom aspektu velmi specifický. „Není možné svalovat vinu jen na fašistické Německo. S plnou pokorou je třeba vyznat, že tento koncentrační tábor pro Romy byl veden příslušníky české protektorátní policie. Ve své hrubosti a surovosti se příliš nelišili od německých nacistických katanů v jiných koncentračních táborech," uvedl ministr kultury.

Pomník obětí někdejšího pracovního tábora pro Romy v Letech se nachází v blízkosti vepřína. Především pozůstalí obětí z tábora už několik let bojují za odstranění vepřína. Ten totiž stojí přímo na místě, kde v minulosti pracovní tábor byl. Zástupci Vlády ČR však v minulosti několikrát uvedli, že v rozpočtu nejsou peníze na vykoupení objektu vepřína. „Snažíme se však s ministrem Dienstbierem na tomto problému pracovat a najít řešení," uvedl Herman.

Cikánský tábor Lety na Písecku otevřela nacistická protektorátní správa v srpnu 1942 jako kárný pracovní. Do května 1943 jím prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z nacistických koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté zavraždili 90 procent českých Romů. Pietní místo v Letech bylo zpřístupněno v roce 2010.

Autor: ČTK

1.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 95
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies