Občané, kteří nesouhlasí s výstavbou přehrady v Nových Heřminovech, vkládali velká očekávání do volebního programu Strany zelených. Byli přesvědčeni, že zelení ve vládní koalici a hlavně ministerstvo životního prostředí v čele s Martinem Bursíkem zabrání realizaci velkorysých, ale ekologicky sporných projektů.

Dohoda je prý porušení předvolebních slibů

Dohodu ODS a Strany zelených (SZ), která umožní realizaci přehrady, mnozí voliči zelených berou jako porušení předvolebních slibů a změnu dosavadní politické linie strany, která preferovala protipovodňovou ochranu šetrnějšími metodami. Proti výstavbě přehrady v Nových Heřminovech ostře vystupovali mnozí poslanci ze Strany zelených.

„Záměrem postavit v Nových Heřminovech přehradu jsem se zabývala, a nesouhlasím s ní. Naopak podporuji lidi z této vesnice. Jsem přesvědčena, že přehrada neřeší záplavy, a že je zapotřebí zvolit úplně jiná opatření. Pokud bude možné záměr postavit údolní nádrž Nové Heřminovy odvrátit, udělám pro to vše, co je v mých silách,“ prohlásila v jednom rozhovoru například poslankyně parlamentu za SZ Věra Jakubková.
Rozčarování z postoje a slibů

Dohodu ministra životního prostředí Bursíka (SZ) a ministra zemědělství Gandaloviče (ODS) o stavbě přehrady v Nových Heřminovech, vnímají mnozí voliči i členové strany jako zradu. Vladimír Burda z Ostravy, který v roce 2006 kandidoval za Stranu zelených do parlamentu, byl vývojem situace kolem přehrady v Heřminovech natolik rozčarován a zklamán, že dokonce na protest z této strany vystoupil.

„Schválení přehrady osobně považuji za vítězství blbosti a korupce. Opět vidina lukrativní zakázky přebila všechny rozumné argumenty. To, že se ministerstvo životního prostředí dohodlo na tomto svinstvu, způsobilo, že jsem vystoupil ze Strany zelených. Tato strana spoléhá na barvoslepé a byť času nemám nazbyt, hodlám nabídnout pomoc v této kauze například účastí ve správních řízeních. Nesmíme to vzdát,“ prohlásil Vladimír Burda.

Podle něj ještě není vše ztraceno. „Důležité je, aby sami lidé v Nových Heřminovech byli ochotni za svou obec bojovat všemi právními prostředky. Pokud ano, navrhuji, aby založili občanské sdružení, jehož cílem bude chránit přírodu a krajinu v územní působnosti alespoň své obce, aby se dostali do správních řízení a nemuseli spoléhat, že za ně bude bojovat někdo z jiného okresu či kraje,“ uvedl Vladimír Burda, který se aktivně účastní ve správních řízeních, která se týkají ochrany vodních toků. Je spoluautorem knihy Život s povodněmi.
Z volebního programu zelených

Na internetových stránkách Strany zelených lze najít volební program s pasážemi o protipovodňové ochraně, se kterým šla tato strana do voleb, a porovnat ho s reálnou politikou. „I přes velmi špatné a draze zaplacené zkušenosti z povodní v letech 1997 a 2002 pokračuje nevhodné zastavování údolních niv i snaha o řešení protipovodňové ochrany převážně pomocí velkých nádrží a nevhodných způsobů úprav toků. Chybí podmínky pro naplňování vládního programu Revitalizace říčních systémů. Opatření, která prováděly předcházející vlády, nejsou dostatečně účinná. Chceme napravit toto nechtěné dědictví minulosti,“ stálo ve volebním programu..

„Prosazujeme účinnější protipovodňovou ochranu revitalizací. K tomu je nutné především zvyšovat retenční schopnost krajiny jako celku, napravit negativní důsledky nevhodně provedených pozemkových úprav a nevhodných způsobů zemědělského obhospodařování půdy, obnovit mimoprodukční funkce drobných vodních toků, nádrží a mokřadů, včetně přirozené protipovodňové ochrany. Tím rozumíme zejména odsazování hrází dále od toků, využití nezastavěných niv k rozlivům povodní a zmírňování či odstraňování technického charakteru koryt a jejich přiblížení původnímu geomorfologickému typu. Budeme prosazovat zvýšení prostředků na výše uvedená opatření, a to omezením výdajů na investice do megalomanských staveb,“ slibovala Strana zelených svým voličům, než se dostala do vlády