VYBERTE SI REGION

Historik masakru: Stříleli batolata v náručí matek, chtěl jsem najít ten hrob

Přerov – Historik František Hýbl se zabývá okolnostmi masakru na Švédských šancích už řadu let. Vydal na toto téma i publikaci, která vychází nejen z historických pramenů, ale i z rozhovorů s řadou pamětníků. 

17.10.2016 12
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
František Hýbl, historik a autor publikace Krvavá noc na Švédských šancí.

František Hýbl, historik a autor publikace Krvavá noc na Švédských šancí.Foto: DENÍK/Iva Najďonovová

Ani dnes prý jeho bádání nekončí. „Stále objevuji nová fakta," říká.

Jak se vám podařilo nalézt místo na neředínském hřbitově, kde byly uloženy ostatky zavražděných žen a dětí?
Našel jsem tyto údaje asi před pěti lety v archivu ministerstva vnitra v Praze. Poměrně dosti obšírně v nich bylo pojednáno, jak probíhala exhumace v říjnu roku 1947. Prováděli ji tehdy příslušníci vojenského oddílu z Terezína a snažili se identifikovat jednotlivé osoby. Ono to ale prakticky nešlo. Byly tedy dávány po pěti do beden. Dvaasedmdesát mužů bylo uloženo na Městském hřbitově v Přerově, těla žen a dětí skončila v olomouckém krematoriu a prošla dvojitou kremací. Tím hlavním důvodem bylo, aby se nikdy nezjistilo, že mezi zavražděnými byly také ženy a děti. Jak naši političtí činitelé, tak i Mezinárodní červený kříž a Organizace spojených národů totiž žádali vyšetření tohoto případu.

Co pro vás osobně znamená tento okamžik, který je završením vaší badatelské snahy? Místo, kde jsou uloženy ostatky žen a dětí, jste dlouho hledal…
Ty pocity jsou silné. Stále jsem si totiž během svého bádání uvědomoval okolnosti té hrůzné události – jak stříleli batolata v náručích matek, což je pro mě něco nepředstavitelného. Mým přáním bylo najít ten hrob, což nám slíbil velitel olomoucké posádky, ale také představitelé magistrátu. Kovové bedny se nakonec podařilo najít, abychom mohli ženy a děti pochovat společně s muži. Aby po těch osmašedesáti letech, což je doba, která uplynula od exhumace těl, a kdy byli rozděleni, mohli být opět spolu.

Ostatky žen a dětí z masakru převezli k jejich mužům. Setkali se po 71 letech

Kapitolu masakru na Švédských šancích jste dosud neuzavřel, přestože se této události detailně věnujete ve své knize. Podařilo se vám zjistit nějaké nové poznatky?
Stále zjišťuji nové věci. Na základě informací dalších lidí, například Jana Urbana z pražské pobočky newyorské univerzity, jsem dostal zprávu o tom, že samotný generál Ludvík Svoboda jel dvakrát s dopisy do Jihlavy. Bylo v nich, že mají být Karpatští Němci, kteří se vracejí do svých vesnic a městeček, kde jejich prapředci žili už od čtrnáctého století, zlikvidováni ještě na území Moravy. Konečně jsem si také přečetl protiněmecký projev, který měl prezident Edvard Beneš v Brně, a díky němuž se můj názor na něj trochu změnil. Na druhé straně ale musíme hodnotit například Přemysla Pittera, který v květnu – tedy ještě před tou popravou – varoval všechny československé občany, ať se chovají vůči Němcům slušně, a ne tak, jako Němci k Čechům za války. Přemysl Pitter se staral o židovské i německé sirotky.

Rozhodli jste se v Přerově uspořádat krátký pietní akt za účasti duchovních. Je to na přání příbuzných obětí?
Pozůstalí tuto událost vnímají jako pohřeb.

Dnes jste se znovu vypravil na Švédské šance. Jaké jsou vaše pocity?
Vždycky na mě návštěva tohoto místa zapůsobí hrozně. Mám vnučku a vnuka, takže minulost a současnost stále srovnávám. Obzvláště, když jsem dával dohromady tu knihu – ten rok byl pro mě šílený a emočně velmi vypjatý.

Autor: Petra Poláková-Uvírová

17.10.2016 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Taneční soutěž StarDance vyhrál Piškula před Bankem a Plodkovou

Praha - Vítězem osmé řady taneční soutěže StarDance se stal herec Zdeněk Piškula, který tančil s Veronikou Lálovou. Ve finále dnes předstihl lyžaře Ondřeje Banka s Evou Krejčířovou. Třetí skončila v diváckém hlasování herečka Jana Plodková s Michalem Padevětem. Odborná porota v přímém přenosu České televize ohodnotila stejným počtem bodů dnešní výkony Piškuly a Plodkové, Bank v tomto pořadí zůstal třetí.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies