VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik Pernes: Benešovy dekrety platí. O majetek se nikdo bát nemusí

Praha /ROZHOVOR/ - Kartou, která se může v prezidentské volbě stát trumfovým esem, je překvapivě záležitost stará téměř 70 let. Dekrety prezidenta Beneše a poválečný odsun německého obyvatelstva rozdělily příznivce obou finalistů.

21.1.2013 58
SDÍLEJ:

Historik Jiří Pernes.Foto: archiv VLP

Paradoxně přitom jak Miloš Zeman, tak Karel Schwarzenberg kdysi mluvili stejně - dekrety jsou součástí českého právního řádu, jsou ale vyhaslé. Historik Jiří Pernes to potvrzuje.

Jak se dnes máme dívat na dekrety prezidenta Edvarda Beneše?

Dekrety prezidenta republiky jsou součástí českého právního řádu. Podle mě 
s nimi nijak nesouvisí Listina základních práv a svobod, v níž je uvedeno, že všechny zákony, které porušily lidská práva, pozbývají platnosti.

Proč?

Dekret, který vytvořil podmínky pro odsun německého obyvatelstva, nemá s genocidou vůbec nic společného. Tento akt probíhal v celé Evropě - Polsku, Jugoslávii, Maďarsku, Dánsku, Francii. V tom případě by muselo jít 
o celoevropskou genocidu.

Odsun je tedy nutné vnímat jako výsledek konkrétní situace, která se vytvořila po 2. světové válce, a nelze na něj uplatňovat současná měřítka, například trestního tribunálu v Haagu?

Nepochybně. Haagská měřítka lze uplatnit maximálně na excesy, k nimž v poválečném Československu docházelo. To byly ale ojedinělé případy, které byly dány jinými skutečnostmi, než jaké měl prezident Beneš na mysli. Viníci vražd v Ústí nad Labem nebo na Jihlavsku by nepochybně měli stanout před soudem, ale to nemá 
s oprávněností odsunu jako reakce na 2. světovou válku nic společného. Nesmíme také zapomenout, že sudetoněmecké obyvatelstvo v roce 1935, kdy proběhly poslední svobodné volby, z 90 procent volilo sudetoněmeckou Henleinovu stranu, požadovalo odtržení Sudet a jejich připojení k Třetí říši. Není možné se tvářit, že se k Československu chovalo loajálně.

Benešovy dekrety detailně hovoří také o zabavení majetku odsunutého obyvatelstva, zrádců a kolaborantů. Lze tuto otázku po desítkách let - například v rámci evropské integrace - otevřít? Mohou si jejich potomci na dané nemovitosti dělat nárok?

I pan Schwarzenberg říká, že to možné není. Ani lidé, kteří zpochybňují jejich platnost, tak nečiní retroaktivně. O majetek v pohraničí se nikdo bát nemusí.

Hovoří-li oba prezidentští finalisté o právní vyhaslosti dekretů, nijak to nesouvisí s revokací jejich obsahu?

Jistě, vyhaslost znamená, že se podle nich nedá postupovat v jiných případech 
v budoucnu. Není ovšem myslitelný návrat potomků sudetských Němců s odkazem na to, že to tehdy byla nespravedlnost.

Proč se toto téma periodicky dostává v politických soubojích do popředí?

Žhavé téma je to především u nás. V Německu to zajímá jen malé procento lidí. 
V Česku je to aktuální, protože řada lidí žije v domech, které jejich předkové získali po odsunutých Němcích. Je to citlivá otázka. Lidé pochopitelně mají strach, jestli náhodou nemůže dojít i ke zpochybnění platnosti dekretů. Jsem přesvědčený, že nic takového nehrozí.

Co řekli o odsunu

Miloš Zeman:

„Neznamená to, že bych souhlasil 
s odsunem sudetských Němců. Pokládám to za postup založený na mýtu kolektivní viny a za intelektuální nedostatečnost a neochotu selektivního přístupu k této vině."
FS, 5. prosince 1991

„Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé."
ČRo, 28. února 2002

Karel Schwarzenberg:

„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu."
ČT, 17. ledna 2013

„Benešovy dekrety už neplatí dvacet let, protože přijetím Listiny lidských práv a svobod přestala jejich platnost."
ČT, 17. ledna 2013

Autor: Kateřina Perknerová

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 58
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
AKTUALIZUJEME
11

Teroristé nás nezastraší, řekl Sobotka k londýnskému atentátu, Zeman vyčkává

Britská premiérka Theresa Mayová.
3

Mayová odsoudila teroristický útok, místo nebylo vybráno náhodně

Lukašenkův režim přitvrzuje: KGB zatkla nejméně 11 lidí

V Bělorusku dnes zadrželi agenti tajné policie KGB nejméně jedenáct příslušníků organizace Bílá legie, kterou opozice označuje za vlasteneckou a režim za extremistickou. Podle vládních médií je razie namířena proti osobám usilujícím o destabilizaci země. Zatýkání se údajně nevyhnulo ani příslušníkům bezpečnostních složek a pohraniční stráže. Informovala o tom agentura BelaPAN.

Češka žijící v Londýně: Lidé se spíše diví, že se to nestalo dřív

Příbram/Londýn - Středeční teroristický útok v Londýně otřásl celým světem. Situaci v Londýně popsala Deníku Martina Stromková z Příbramska, která v Anglii žije zhruba deset let.

Ukrajinci zakázali ruské zpěvačce cestu na Eurovizi v Kyjevě

Ukrajinská tajná služba SBU zakázala vstup do země ruské zpěvačce Juliji Samojlovové, která měla Rusko reprezentovat v květnové soutěži Eurovize v Kyjevě. "Nežádoucí osobou" se stala tím, že porušila ukrajinské zákony návštěvou anektovaného poloostrova Krym. Neobvyklý krok oznámila televize 112 s odvoláním na mluvčí SBU. Zákaz má platit po tři roky.

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies