VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik Pernes: Benešovy dekrety platí. O majetek se nikdo bát nemusí

Praha /ROZHOVOR/ - Kartou, která se může v prezidentské volbě stát trumfovým esem, je překvapivě záležitost stará téměř 70 let. Dekrety prezidenta Beneše a poválečný odsun německého obyvatelstva rozdělily příznivce obou finalistů.

21.1.2013 58
SDÍLEJ:

Historik Jiří Pernes.Foto: archiv VLP

Paradoxně přitom jak Miloš Zeman, tak Karel Schwarzenberg kdysi mluvili stejně - dekrety jsou součástí českého právního řádu, jsou ale vyhaslé. Historik Jiří Pernes to potvrzuje.

Jak se dnes máme dívat na dekrety prezidenta Edvarda Beneše?

Dekrety prezidenta republiky jsou součástí českého právního řádu. Podle mě 
s nimi nijak nesouvisí Listina základních práv a svobod, v níž je uvedeno, že všechny zákony, které porušily lidská práva, pozbývají platnosti.

Proč?

Dekret, který vytvořil podmínky pro odsun německého obyvatelstva, nemá s genocidou vůbec nic společného. Tento akt probíhal v celé Evropě - Polsku, Jugoslávii, Maďarsku, Dánsku, Francii. V tom případě by muselo jít 
o celoevropskou genocidu.

Odsun je tedy nutné vnímat jako výsledek konkrétní situace, která se vytvořila po 2. světové válce, a nelze na něj uplatňovat současná měřítka, například trestního tribunálu v Haagu?

Nepochybně. Haagská měřítka lze uplatnit maximálně na excesy, k nimž v poválečném Československu docházelo. To byly ale ojedinělé případy, které byly dány jinými skutečnostmi, než jaké měl prezident Beneš na mysli. Viníci vražd v Ústí nad Labem nebo na Jihlavsku by nepochybně měli stanout před soudem, ale to nemá 
s oprávněností odsunu jako reakce na 2. světovou válku nic společného. Nesmíme také zapomenout, že sudetoněmecké obyvatelstvo v roce 1935, kdy proběhly poslední svobodné volby, z 90 procent volilo sudetoněmeckou Henleinovu stranu, požadovalo odtržení Sudet a jejich připojení k Třetí říši. Není možné se tvářit, že se k Československu chovalo loajálně.

Benešovy dekrety detailně hovoří také o zabavení majetku odsunutého obyvatelstva, zrádců a kolaborantů. Lze tuto otázku po desítkách let - například v rámci evropské integrace - otevřít? Mohou si jejich potomci na dané nemovitosti dělat nárok?

I pan Schwarzenberg říká, že to možné není. Ani lidé, kteří zpochybňují jejich platnost, tak nečiní retroaktivně. O majetek v pohraničí se nikdo bát nemusí.

Hovoří-li oba prezidentští finalisté o právní vyhaslosti dekretů, nijak to nesouvisí s revokací jejich obsahu?

Jistě, vyhaslost znamená, že se podle nich nedá postupovat v jiných případech 
v budoucnu. Není ovšem myslitelný návrat potomků sudetských Němců s odkazem na to, že to tehdy byla nespravedlnost.

Proč se toto téma periodicky dostává v politických soubojích do popředí?

Žhavé téma je to především u nás. V Německu to zajímá jen malé procento lidí. 
V Česku je to aktuální, protože řada lidí žije v domech, které jejich předkové získali po odsunutých Němcích. Je to citlivá otázka. Lidé pochopitelně mají strach, jestli náhodou nemůže dojít i ke zpochybnění platnosti dekretů. Jsem přesvědčený, že nic takového nehrozí.

Co řekli o odsunu

Miloš Zeman:

„Neznamená to, že bych souhlasil 
s odsunem sudetských Němců. Pokládám to za postup založený na mýtu kolektivní viny a za intelektuální nedostatečnost a neochotu selektivního přístupu k této vině."
FS, 5. prosince 1991

„Já jsem byl první politik, který jasně řekl, že Benešovy dekrety jsou vyhaslé."
ČRo, 28. února 2002

Karel Schwarzenberg:

„To, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu."
ČT, 17. ledna 2013

„Benešovy dekrety už neplatí dvacet let, protože přijetím Listiny lidských práv a svobod přestala jejich platnost."
ČT, 17. ledna 2013

Autor: Kateřina Perknerová

21.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 58
SDÍLEJ:
Seniorka. Ilustrační foto.
3 13

Bydlení, léky, jídlo. Pražští senioři jsou ohroženi chudobou

Ilustrační foto.
1 4

Balík vám nově vydají v balíkovně. Bez fronty i občanky

Potvrzeno. V Brně vyroste park pro společné fandění během zimních OH

/ANKETA/ Hokejové hřiště, curlingové dráhy či malý skokanský můstek. To a mnohem více nabídne nový olympijský park, který vznikne v Pavilonu Z v areálu brněnského výstaviště. V pátek to potvrdilo vedení Brna s Českým olympijským výborem. 

Jako v Izraeli. Mostecké děti se učí přežít teror

Připomíná to civilní obranu v Izraeli, kde je stav ohrožení součástí života. V Mostě je to zatím jen experiment, který má připravit děti na měnící se Evropu.

Dlouhé čekání na operace? Stovky Čechů míří za lékařem za hranice

/INFOGRAFIKA, ANKETA/ Část lidí nevěří českým lékařům, dalším se nechce čekat měsíce na operaci. Češi se stále častěji vydávají na plánované zákroky do zahraničí. Většina lidí si nemalé výdaje za léčbu musí hradit ze svého.

DOTYK.CZ

Před 69 lety hrozila atomová válka. Zažehnala ji chladná hlava a teplá zima

Winston Churchill chtěl na Sověty shodit atomovku, prezident Francie de Gaulle mu souhlasně přitakával. Americký prezident Harry Truman byl pro citlivější řešení, sovětskou blokádu Berlína započatou jen před pár hodinami, hodlal vyřešit leteckým mostem. Tenhle risk z odpoledne 23. června 1948 vyjde. A Sověti utrpí první poválečnou diplomatickou porážku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies