VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik: Terezínský rodinný tábor mohl být nacistickým divadlem pro svět

Praha /ROZHOVOR/ - Podle historika Pavla Zemana z Ústavu pro studium totalitních režimů mohlo být účelem rodinného tábora v Osvětimi-Březince zamaskovat skutečnou podobu holocaustu. Jeho obyvatele to ale před smrtí neuchránilo.

8.3.2014 6
SDÍLEJ:

Historik Pavel Zeman.Foto: Archiv Pavla Zemana

Terezínský rodinný tábor stále obestírá jisté tajemství, jaký byl podle Vás jeho účel?
Bohužel do dneška je problém, že neexistuje dostatečné množství pramenů, které by zpřesnily, jakou úlohu terezínský rodinný tábor měl. Historiky je většinou přijímána teorie, že pravděpodobná role tábora byla snahou nacistického vedení zastírat skutečnou podobu holocaustu, podobně, jako když proběhla návštěva Červeného kříže v Terezíně, kde bylo sehráno divadlo, že Terezín je starobní ghetto, že k žádnému zabíjení nedochází. Pravděpodobně se nacistické vedení snažilo sehrát podobné představení i v terezínském rodinném táboře v Osvětimi.

Proč zrovna tam? Opodál byly plynové komory, krematoria…
Nacistické vedení se snažilo, když vidělo, že se válka chýlí ke konci, klamat svět 
o tom, co se se Židy v Polsku děje. Spojenecké vedení vědělo, jaká je úloha Osvětimi. Zprávy o zabíjení se množily od roku 1942. Možná právě proto, že se o Osvětimi vědělo, chtěli nacisté toto divadlo předvést přímo na místě, kde se masové zabíjení odehrávalo.

Od začátku bylo rozhodnuto, že lidé budou posláni na smrt?
Samozřejmě. Byli pouze nástrojem určité hry.

Jedním z představitelů Židů v rodinném táboře byl Alfred Hirsch. Údajně dostal informaci, co na Židy čeká, a byl vyzván ke vzpouře, ale nakonec spáchal sebevraždu, nebo byl otráven. Máte o tom bližší informace?
Staral se o děti, v dětském bloku probíhala improvizovaná výuka. Tím, jak členové transportů přežili první měsíce, možná podlehli iluzi, že by je snad nemusel potkat osud jiných židovských spoluvězňů, že by mohli přežít. Když se táborový odboj dozvěděl, že hrozí likvidace rodinného tábora, tak je informovali a vyzývali k povstání, ale víme, že k hromadnému vystoupení nedošlo. Pokud vím, tak si Alfred Hirsch vzal uklidňující léky, pravděpodobně to byla sebevražda. Takových příkladů najdete povícero – byli to vychovatelé, nebo představitelé ghett, kteří se snažili zmírňovat strašné podmínky, ve kterých Židé žili, a zpomalovat chod vraždící mašinérie, ale když viděli, že jejich úsilí je k ničemu, spáchali sebevraždu.

Měla vzpoura šanci na úspěch?
Byl začátek března 1944, Rusové byli daleko, situace v táboře byla stabilizovaná a byl dokonale hlídán. Byl by to projev odporu, ale šanci na úspěch povstání nemělo. Na druhé straně by řada osob zemřela, jakkoliv to zní zvláštně, lepší smrtí, než když byla odvezena do plynových komor a tam zavražděna. Uvádí se, že při tom odvážení členů rodinného tábora do plynových komor táborový personál utloukl asi šedesát osob, takže tam k jistému odporu došlo. Známe povstání z podzimu 1944, které podnikli členové komanda Kanada, kteří vyklízeli plynové komory,
a i tehdy bylo potlačeno.

Ačkoliv nacisté Židy opovrhovali, němečtí dozorci chodili na návštěvy dětského bloku a nechávali si hrát i divadlo. Čím si to vysvětlujete?
Takové případy jsou známy i z jiných vyhlazovacích táborů či ghett. Odráželo to tu velmi zvláštní situaci, která v táborech vládla, a cynický přístup německého personálu. Na jedné straně se ve chvíli, kdy neprobíhalo zabíjení, k dětem mohli chovat slušně, ale když přišel rozkaz, tak je bez skrupulí poslali do plynu.

Autor: Jan Horký

8.3.2014 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2

Ze soboty na neděli se mění čas. Na posun jsou citliví lidé i zvířata

Bohuslav Sobotka na setkání lídrů států Evropské unie.
4 6

Sobotka po summitu EU: Deklarace obsahuje priority České republiky

Ceny Thálie pro Vránovou či Kňažka. V muzikálu uspěl Vojtek

Herečka Alena Vránová převzala dnes večer v Praze za dlouhotrvajícího potlesku zaplněného hlediště české první scény prestižní Cenu Thálie za celoživotní činoherní mistrovství. Na jevišti historické budovy Národního divadla v Praze stála už před devíti lety, kdy přebírala prestižní pohár za výkon v inscenaci Bouřlivé jaro v Divadle Ungelt, které je už téměř 20 let jejím druhým domovem.

Dominik Feri: Lajknutí neznamená hlas v urně. A to je výzva i pro mě

/ROZHOVOR/ Sešli jsme se v restauraci, která podle Dominika Feriho (TOP 09) změnila prostředí v Praze. Ráno tu lidé snídají, odpoledne studenti píší seminární práce a v létě se tady sedí na okenních parapetech a pije pivo. Přesně to vystihuje atmosféru, kterou má nejmladší radní nejen v Teplicích, ale v celé české historii, rád – uvolněnou, plnou života, diskusí a plánů. Ty má Dominik Feri velké. 

Sivok před San Marinem: Vpředu máme hladové kluky, věřím jim

/ROZHOVOR od zvláštního zpravodaje Deníku/ Od českého národního týmu se zítra v San Marinu očekává čisté konto. Podle kapitána Tomáše Sivoka však právě první pohled klame, svěřence Karla Jarolíma, a speciálně obránce, nečeká jednoduchá práce. 

Návštěva interiéru: petrolejová modř

Vydejme se do bytu mladého muže, úspěšného muže, fanouška dobrého umění, fotografie a modré barvy ve všech jejích odstínech. Pojďme se podívat do bytu s petrolejovou modří.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies