Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik Pavlík: S Němci jsme bojovat nemohli

Hradec Králové - Mělo se Československo i přes zradu spojenců v září 1938 postavit hitlerovskému Německu? A co o historii nepříliš vzdálené ví současná mladá generace? Deník se ptal hradeckého historika Jiřího Pavlíka, který se před několika dny zúčastnil vědecké konference v Senátu, kde si spolu se svými kolegy tříbil informace a názory na události v období mnichovské dohody.

30.9.2008 6
SDÍLEJ:

Německo ustoupilo: Vzácný originál dokumentu, který připravil Československo o třetinu území, půjčí poprvé na výstavu do Prahy. Předseda Senátu Přemysl Sobotka (vpravo) s kopií Mnichovské dohody v Kolovratském paláci letos 22. července.Foto: Pražský deník

Po zradě spojenců při podpisu mnichovské dohody už asi měl prezident Beneš na výběr jen ze špatných a ještě horších rozhodnutí, jak konflikt s Německem řešit. Nebo existovalo východisko?
Beneš neměl na výběr. Podle mého názoru správně vyhodnotil situaci a do jisté míry tlumočil názor většiny obyvatel. Poté, co nás spojenci nechali Hitlerovi napospas a tlačili na nás Poláci i Maďaři, lidé si uvědomili, že boj by byl marný. Ano, toto rozhodnutí nám ohnulo páteře, jak se říká. Ovšem, šlo o přežití národa.

Odhodlání národa při zářijové mobilizaci však bylo obrovské.
To bezesporu. Současní historici, kteří zastávají názor, že jsme se měli bránit, apelují především na morální podtext. Odhodlání bránit se bylo skutečně obrovské. Vojáci s nadšením rukovali a chtěli bojovat. Avšak po zradě našich spojenců se situace stala bezvýchodnou.

Naše pohraniční opevnění se stalo jakýmsi nedotknutelným symbolem vzdoru československého národa. Nakolik klíčová mohla být jeho úloha při případné válce?
To je na dlouhou diskuzi. Obecně lze říci, že opevnění mělo dát čas pro mobilizaci československé armády v případě nenadálého útoku. Naše armáda pak měla vzdorovat nepříteli co nejdéle až do doby, než nám přijdou na pomoc spojenci. Ale jak víme, podpisem mnichovské dohody tato varianta padla.

Někteří autoři – například Jan Tesař v knize Mnichovský komplex – rozporují vžité teze o skvělé připravenosti československé armády a jejích obranných plánů. Jaký byl podle vás stav československé armády v září 1938?
To je otázka spíše pro vojenského experta, ovšem je jasné, že budování pohraničního opevnění nebylo výsledkem nějakého rozmaru či nepružnosti velení naší armády. Pevnosti jsme však nemohli nahradit mobilní polní armádou jednoduše proto, že by nebylo – vzhledem k počtu obyvatel – kým. Hrozilo však, že Němci vytvoří v pevnostní linii klíny a dostanou se do vnitrozemí, i když opevnění se bude ještě na hranicích bránit. A další naše nevýhoda spočívala v jasné přesile německého letectva, které by brzy ovládlo vzdušný prostor a narušovalo náš postupný ústup.

Kromě krátké hranice s Rumunskem jsme byli obklopeni nepřátelskými státy. Bylo jasné, že Poláci a Maďaři využijí případného konfliktu a pokusí se z něj vytěžit územní zisky na úkor našeho státu. Jedinou šancí po mnichovské zradě mohla být pomoc Sovětského svazu. Byla tato naděje reálná?
Těžko říci, ale i z diskuzí mezi odborníky vyplývá, že případná sovětská pomoc při našem konfliktu s Německem by byla velmi nejistá. A navíc nelze vyloučit variantu, že v rámci expanzivní politiky stalinského SSSR bychom dopadli stejně jako o rok později Poláci – že by si SSSR a Německo Československo jednoduše rozdělily. Ale to už jsou opravdu spekulace.

Vraťme se do současnosti. Jaké je povědomí o událostech, které předcházely druhé světové válce, mezi dnešní mladou generací?
V tomto ohledu jde o velký problém. Dějepis se mnohde na středních školách učí pouze v prvním ročníku. Jistě, například v humanitně zaměřených gymnáziích je situace lepší, ale celkově mají učitelé velmi málo času vše potřebné studentům vysvětlit. Už na základní škole mají například jen jeden rok na probrání dějin celého 20. století, a to je nedostatečné.

Takže mnichovská dohoda se pro mladé brzy stane stejně vzdáleným pojmem, jako například Velká francouzská revoluce.
Ano, a je to dané i tím, že pamětníci války umírají. Mladým lidem prarodiče, kteří válku nezažili, nemohou předat osobní zkušenosti. Chybí jim pak jakási autentičnost daná osobní zkušeností někoho jim blízkého.

Autor: Martin Brabec

30.9.2008 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ammán, Jordánsko
AKTUALIZOVÁNO
1

Izraelská ambasáda v Jordánsku pod útokem, zatím asi dva mrtví

Ilustrační foto
7 8

V autoškole neuspěje každý druhý. Na vině je i stres

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Co by bylo, kdyby Škodu nepřevzal Volkswagen? Felicia mohla být sedan

Favorit, přelomový model české automobilky Škoda, letos slaví třicetiny. A tohle je poslední ze série našich příběhů, které se věnují jeho vývoji. Tentokrát se dostaneme až k jeho nástupci, Felicii. Ta se rodila do jisté chvíle ve stejných porodních bolestech jako Favorit. Pak ale na scénu vstupuje Volkswagen.

Hrajete si s ohněm, varuje Arabská liga. Detektory neodstraníme, kontruje Izrael

"Izrael si hraje s ohněm. Jeruzalém představuje červenou linii, která nesmí být narušena," varovali ministři zahraničí zemí Arabské ligy v souvislosti s rozhodnutím Izraele instalovat u vstupu na Chrámovou horu detektory kovu. "Detektory zůstanou, kde jsou," oponuje Izrael.

Množí se falešné sbírky na ulicích. Zkušenost s nimi má už čtvrtina lidí

Předstírají, že jsou neslyšící, kteří pořádají sbírku na dobrou věc. Ale jen do chvíle, než narazí na člověka, který ovládá znakovou řeč. Pak utečou.

AKTUALIZOVÁNO

Pilný s Babišem jednali v Lánech s prezidentem o rozpočtu

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) mluvil dnes v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o přípravě rozpočtu na příští rok, ale i dlouhodobých aspektech české ekonomiky, třeba o chybějících lidech na trhu práce a evropských dotacích. Pravidelného jednání expertů se účastnil také Pilného předchůdce v křesle ministra financí Andrej Babiš (ANO), který návrh rozpočtu s deficitem 50 miliard připravoval. Prezident podle Hradu radil autorům rozpočtu soustředit se na investice víc než na spotřebu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení