Jejich hlasování před pěti lety bylo téměř jednoznačné. Namísto vyloučení Hitlera přijali prohlášení, že se od něj sice distancují, ale škrtat ho nebudou, protože udělení tohoto titulu považují za obraz tehdejší doby.

Taková byla tehdy doba

„Do války tady 95 procent obyvatelstva tvořili Němci a my se nemůžeme vyjadřovat k jejich někdejším úkonům. Taková byla tehdy doba,“ řekla ředitelka lanškrounského muzea Marie Borkovcová. Původně chtěla, aby Hitlera občanství zbavili. Dnes je ráda, že se to nestalo. Hitler byl čestným občanem města vyhlášen po záboru města fašisty v říjnu roku 1939.

O 63 let později se zastupitelé Lanškrouna usnesli, že se „necítí být vázáni“ ani tehdejším jmenováním Hitlera čestným občanem, ani „dědici těchto úkonů tehdejších představitelů města Lanškrouna, které jsou odrazem minulé doby“. Hitlerův status čestného občana však v Lanškrouně opravdu vadí málokomu. Lidé mají úplně jiné starosti a hlavně mládež nad strašáky minulosti jen mává rukou. „To jsem ani nevěděl… No a co, i kdyby ho vyškrtli, chleba levnější nebude,“ prohlásil na lanškrounském náměstí třicetiletý Miloš Řehák.

Hitler nevadí ani odborníkům

Proti je dokonce i odborná veřejnost. „Taková jsou historická fakta, nic bychom tím stejně nezměnili. Hitler vlastně občanem Lanškrouna není, nikdy nebyl a pro nás zůstává největším zločincem dějin,“ řekl zdejší historik Dušan Šlahora. „Holt byla taková doba. Tím, že bychom Hitlerovi nyní zrušili čestné občanství, tak to přesto z historie nevymažeme,“ přisvědčil starosta Martin Košťál.

Distanc zastupitelů v roce 2002 od čestného (spolu)občana Hitlera se ostatně zdaleka netýkal jen jeho. Na seznamu s ním totiž dodnes figurují i další „významná“ jména poplatná politickým převratům 20. století: Konrád Henlein, Klement Gottwald či Antonín Zápotocký.