Vedro k zalknutí. V těchto dnech jím trpí všichni, kteří nemají to štěstí a netráví tropické dny u vody. Řidiči tramvají a autobusů, zedníci, skláři, hutníci, ale také lékaři či úředníci.

Přečtěte si také: Vedro v Česku: rekordy, požáry, kolapsy i smrt

Mnozí čeští zaměstnavatelé si však zatím nezvykli na své zaměstnance v takových situacích příliš myslet. Aspoň to tvrdí odbory. „V kabinách řidičů tramvají nebo autobusů, není klimatizace a podnik se nestará. V čem jezdí, to je horor. A že dovezou cestující bezpečně kam potřebují, je nadlidský výkon,“ zlobí se předseda odborové organizace OSPEAVratislav Feigel.

Podle zákoníku práce je zaměstnavatel například povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci. Platí to i pro rizika spojená s nadměrnými teplotami. Je ale jen na zaměstnavateli, aby posoudil míru rizika.

 

Podmínky práce v horku. Co říká zákon?

Teplota na pracovišti má být celoročně mezi 20 až 28 stupni Celsia. Pokud tomu tak není, měl by zaměstnavatel zajistit klimatizaci.

K omezení práce by mělo dojít při teplotě 36 stupňů a více. V takovém případě se krátí pracovní doba a dělají se častější přestávky.

V horkých provozech (jako jsou například vysoké pece, stavební práce na ulici apod.) může pracovník strávit 15 minut, za den v souhrnu nejvýše 250 minut.

Poskytnout v horku vodu zákon zaměstnavatelům přikazuje, ovšem týká se to jen manuálně pracujících zaměstnanců; nárok mají na 2 litry denně.

U klimatizace je vyhláškou dána rychlost proudění vzduchu a relativní vlhkost. Mezi vnitřním a venkovním prostředím nemá být rozdíl větší než šest stupňů.

Ve hře je zdraví

„Pokud nějaký zaměstnanec neupozorní na nesnesitelné pracovní prostředí, nic se neděje. Kontroly firem se nedělají,“ uvedla Jana Kašparová, tisková mluvčí odborů. A Jaroslav Kužel z Národní referenční laboratoře pro mikroklima a pracovní prostředí dodává: „Teplota by se na pracovišti měla během celého roku pohybovat mezi 20 až 28 stupni Celsia. Pokud dosáhne 36 stupňů, mělo by dojít k omezení práce a firmy by měly lidem upravit pracovní dobu.“

Vedra nejenže snižují pracovní výkonnost a znesnadňují soustředěnost, ale mohou způsobit i zdravotní problémy.

V tropických dnech zaměstnavatelé mnohdy poskytují vodu zdarma. Zákon jim to ale přikazuje jen v případě manuálně pracujících. Lidé v kancelářích nárok na vodu zdarma nemají, ale ve většině firem to už i v Česku patří k dobrému image, že jsou na pracovištích nádrže s vodou.

Vedro přišlo z Afriky. A rychle zmizí

Za tropickým počasím těchto dnů stojí tlaková výše nad Evropou a Afrikou.

„Díky ní jsou teploty v Česku o tři až čtyři stupně vyšší, než by tomu bylo normálně, nijak neobvyklý jev to ale není,“ říká klimatolog Jan Pretel. Vzduch přichází nyní do Česka přímo z Afriky, kde panuje bezoblačné počasí, a tudíž i tam je vzduch prohřátější než obvykle.

Podle meteorologa Radima Tolasze jsou současné extremní výkyvy počasí součástí globální změny klimatu, na kterou odborníci na klima upozorňují již od sedmdesátých let.

„Že je v červenci horko, není překvapivé. Neobvyklé ale je, že dochází k častějším změnám počasí, obvyklý cyklus byl dříve deset dní, dnes se ale počasí za tu samou dobu změní dvakrát,“ vysvětluje meteorolog Tolasz.

Letošní vedra nejsou zdaleka tak tragická jako v polovině osmdesátých let. V pražském Klementinu naměřili dosavadní pražský rekord 27. července 1983, kdy bylo 37,8 stupně Celsia. Zemi tehdy vládla pětatřicetistupňová vedra celých deset dnů. O rok později dokonce přesáhly na Moravě teploty 40 stupňů.

Podle meteorologů letošní teploty nepřekonají ani loňský červenec, který přinesl do České republiky dvacet jedna tropických dní. Vyvrcholily teplotou 37,7 stupňů v Doksanech.

Nejbližší vyhlídky jsou mnohem příjemnější. Ve středu by se mělo mírně ochladit na 26 stupňů, přesto se do konce měsíce můžeme těšit na teploty kolem 28 stupňů.

Odbornice: Začněme měřit pocitovou teplotu

Rtuť na teploměru se šplhá ke třiceti stupňům celsia, ale je nám hůř, než při stejné teplotě před týdnem. Proč? Nezpůsobují to naše nálady, ale index tzv. pocitové teploty. Ta se nezjišťuje jen pouhým pohledem na teploměr, ale započítává se do ní i vlhkost vzduchu a rychlost větru.

„Pokud je jako včera vlhkost vzduchu kolem 80 procent a rychlost větru dva kilometry za sekundu, rovná se dvacet sedm stupňů na teploměru ve skutečnosti pětatřiceti. A to je podstatný rozdíl, který by měli lidé znát,“ říká meteoroložka Dagmar Honsová.

Takovým měřením by se podle ní dalo předcházet některým zdravotním komplikacím, jako je podchlazení či dehydratace. Měření pocitové teploty totiž nevyjádří jen klimatický stav, ale naznačí i jeho dopad na lidský organismus.

„Tento model funguje především v severských zemích, kde přesná diagnóza teploty je leckdy otázkou přežití. Když se na Sibiři při nízkých teplotách objeví ještě silný vítr, neposílají ředitelé děti do škol,“ říká Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.

V tuzemsku se budou zřejmě změny v předpovídání počasí prosazovat složitěji. „Poměry v naší hydrometeorologické obci jsou spíše konzervativní,“ domnívá se totiž Honsová.