VYBERTE SI REGION

Horolezec Radek Jaroš: Lidé pod Everestem jsou bez šance, nahoře přežít mohli

Nové Město na Moravě, Praha /ROZHOVOR/ – Mount Everest, na němž v sobotu zahynulo nejméně 18 lidí, zažil nejtragičtější den své historie. „Taková lavina je jako mlýnek na maso," tvrdí o sesuvu kamení a ledu horolezec Radek Jaroš, který jako první Čech zdolal všechny osmitisícovky světa.

27.4.2015 4
SDÍLEJ:

Radek JarošFoto: archiv

Co vám jako první blesklo hlavou, když jste se o tragédii dozvěděl?
Mám v Nepálu hodně známých, mezi místními Šerpy 
i lidmi z horolezeckých agentur. Jsou to všechno milí 
a příjemní lidé, doufám jen, že jsou všichni v pořádku. Pokud jde o Káthmándú, je to celkem zlé, ve městě je hodně starých cihlových staveb, které podobné zemětřesení muselo těžce poznamenat. Při tom, jak vypadají tamní uličky, je jasné, že tam budou oběti. Co se týče Everestu, pořád úplně nechápu, co 
a jak se tam stalo. Základní tábor je totiž tak vzdálený od svahů hor, že by mě nikdy nenapadlo, že jej může zasáhnout lavina. Pořád tomu úplně nevěřím a mám trochu podezření, že lavina spadla někde jinde. Taky je ale možné, že někdo udělal chybu 
a postavil stany daleko od centra základního tábora na méně chráněném místě.

Během vaší výpravy vás nikdy nenapadlo, že v základním táboře takové nebezpečí hrozí?
Rozhodně ne. Na druhou stranu zemětřesení je extrém. Mohl se uvolnit velký masiv hory, který se zřítil 
i tam, kde by to nikdo nečekal. Když jsem byl v Jižní Americe pod Huascaránem, také jsem si dovedl stěží představit, že by se mohla uvolnit lavina a zabít desetitisíce lidí ve třicet kilometrů vzdálených městech. A přece se to před lety stalo.

Jak velká je podle vás šance, že se v místě neštěstí podaří najít přeživší?
Pokud lavina skutečně spadla dole pod horou, tak muselo jít o lavinu kamení 
a ledu. Na tomto místě jsou lidé bez šance. Mluvíme o stovkách tun materiálu, pod tím se samozřejmě přežít nedá. Taková lavina je jako mlýnek na maso. Spíš lze doufat v to, že nějací lidé zůstávají naživu nahoře. To, že se s nimi nelze spojit telefonem, v této oblasti ještě nic neznamená.

Spojit se v době našeho rozhovoru nepodařilo s desítkami Čechů v této oblasti. Víte o nějaké české horolezecké výpravě?
Na Everestu ne, vím o výpravě na relativně nedalekou horu Čo Oju. Také tam prý něco spadlo, ale v základním táboře vyvázli všichni bez úhony. Jednomu z členů této výpravy jsem dával satelitní telefon, ozýval se přes něj domů, že je v pořádku. Manželka toho horolezce mi teď děkovala s tím, že neví, co by dělala, kdyby teď neměla 
s manželem spojení.

Už loni byla kvůli sesuvu laviny na Everestu zrušena horolezecká sezona. Myslíte, že aktuální tragédie odradí zástupy turistů, kteří nejvyšší horu v posledních letech obsypali?
Myslím, že ne. A jestli ano, tak jen málo a na chvilku. Lidé brzy zapomenou. Všichni, kdo podnikají podobný výstup, vědí, že trochu riskují. Zároveň si ale všichni myslí, že zrovna jim se nic nestane. Do války jdou také všichni 
s tím, že se vrátí. Člověk potřebuje trochu štěstí.

Dá se kromě spoléhání na štěstí na podobnou přírodní katastrofu nějak připravit?
Velká bezpečnostní opatření v tak chudé zemi, jako je Nepál, vůbec nepřipadají 
v úvahu. Na tak extrémní situace, o jaké mluvíme, jsou navíc lidé stále krátcí. Jediné, co můžete dělat, je podívat se před vybudováním tábora doprava, doleva a nahoru a uvážit, zda je místo dostatečně daleko, aby bylo v případě sesuvů chráněno. A pokud ne, popojít raději o půl kilometru dál.

Ve chvíli, kdy se lavina uvolní, se už nedá dělat nic?
Když padá lavina rychlostí 300 kilometrů v hodině, může si každý spočítat, jakou má šanci utéct do bezpečí. Tím spíš, když je třeba ve spacáku ve stanu.

Autor: Martin Dohnal

27.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
2 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Mount Everest se zřejmě zmenšil, může za to mohutné zemětřesení

Indie vyšle vědecký tým do Nepálu, aby přeměřil nejvyšší horu světa Mount Everest. Důvodem jsou šířící se zprávy, že kvůli mohutnému zemětřesení z roku 2015 tento horský velikán ztratil až několik centimetrů své výšky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies