Hranická propast si připsala světový unikát. Po mnoha letech bádání v této zatopené jeskyni se splnil sen mnoha speleologů, kteří výzkumu obětovali tisíce hodin.

Hloubkový průzkum, který provedl tento týden v úterý tým v čele s polským potápěčem Krzysztofem Starnawskim zjistil, že je Hranická propast nejhlubší na světě.

Se svou hloubkou 404 metrů pokořila i propast Pozzo del Merro v Itálii.

Dno to není, propast dál pokračuje

„Pro Hranice je to přelomový objev, protože máme nejhlubší zatopenou jeskyni na světě. Na oslavy je ale ještě příliš brzy, budeme bádat dál. Zjistili jsme totiž, že propast dál pokračuje," řekl David Čani, člen České speleologické společnosti Hranický kras.

Pětatřicetičlenný tým, jenž byl „ u toho" tvořili členové Hranického krasu, ale na místě byli i zástupci olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, příslušníci odboru speciálních potápěčských činností a výcviku policie a tým Bartolomieje Gryndy z firmy Gral Marine, která zapůjčila na hloubkový průzkum dálkově řízeného podvodního robota s obsluhou.

„Provedli jsme další krok hloubkového průzkumu, kdy jsme ve spodní části druhého liftu následovali měřící linky, které jsme spustili už před dvěma lety. Povedlo se nám sestoupit do další části jeskyně, jež ještě nemá jméno, a naměřili hloubku 404 metrů, čímž jsme se stali nejhlubší zatopenou jeskyní na světě," vylíčil úspěch speleologů David Čani.

„Potvrdily se tak naše domněnky o tom, že je ten prostor dál otevřený a padá do ještě větších hloubek. Určitě to tedy pro nás není uzavřená kapitola a budeme upravovat techniku na to, abychom mohli postoupit zase o kousek dál a ještě hlouběji," doplnil.

Průzkum podle něj probíhal podle plánu – potápěči sestoupili do hloubky šedesáti metrů.

„Z těchto míst šel robot vytyčenou trasou podle měřících šňůr do prostor, kde byl předpoklad, že hloubka bude," upřesnil.

Operátor robota poté opustil vodící šňůru a pokračoval „pocitově" do hloubky podél stěny.

„V maximální dosažené hloubce 404 metrů musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota. V průběhu příštího týdne ale podnikneme další kroky, naše práce tedy nekončí, což nás těší," doplnil David Čani.

Pozzo del Merro až druhá

Do této doby byla se svými 392 metry nejhlubší propastí na světě Pozzo del Merro nedaleko Říma v Itálii. Ta se ale po výzkumu z tohoto týdne odsunula až na druhé místo.

Hranická propast je tedy aktuálně hlubší o dvanáct metrů.

Polský potápěč Krzysztof Starnawski, jenž byl u unikátního objevu, Hranickou propast poprvé prozkoumal v roce 1999. Pak se sem pravidelně vracel, jakoby tušil, že je blízko přelomovému zjištění.

„Ponor v úterý byl jeden z dlouhé řady těch, které jsem tady podnikl za posledních dvacet let. U všech byl stejný cíl – prozkoumat jeskyni dál a hlouběji," vylíčil Krzysztof Starnawski v rozhovoru pro National Geographic Adventure.

Nejdůležitější práci podle něj odvedl robot.

„Základem bylo dát sondě dobrý start tak, aby se mohla dostat do nejhlubších částí jeskyně. Vrátil jsem se blíže k povrchu, do dekompresní komory. S robotem jsme šli do hloubky 197 metrů, odtud ho tým na povrchu navigoval. Dostali se i do neprozkoumané lokality – k rekordu 404 metrů," řekl.

Hluboká může být i 1000 metrů

Velkou radost ze světového rekordu má i přerovský zpěvák a potápěč Pavel Novák, který má s ponory v Hranické propasti zkušenosti – pořídil z její hloubky i unikátní filmové záběry.

„Že je nejhlubší na světě, to se tušilo už několik desítek let, ale samozřejmě jsme to nemohli dokázat. Spolupráce s Krzysztofem Starnawskim nám ale ukázala úplně jiné možnosti, protože je to člověk, který se potápí v těch největších hloubkách na světě," zmínil Pavel Novák.

Hloubka 404 metrů, která byla naměřena, podle něj nemusí být zdaleka konečná.

„Myslíme si, že může být ještě hlubší. Odhady geologů byly, že může být hluboká až tisíc metrů, což by bylo samozřejmě krásné, ale už teď je nejhlubší zatopenou propastí na světě, takže ten primát jí stěží někdo vezme," podotkl.

„Průzkum bude určitě pokračovat dál, protože kluci jsou nažhavení a dostali nový impuls, který Hranická propast potřebovala. Teď to táhnou noví lidi, mladí kluci, společně se Starnawskim. Jim teď patří velký dík za to, kam to posunuli," uzavřel Pavel Novák.

Hranická propast
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).

Hranická propast Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí.

Pátrání po dnu Hranické propastiZdroj: DENÍK/Pavel MašlaňSamotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.

Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody shora do horniny, vznikla Hranická propast obráceně. Voda v jezírku je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o kyselinu uhličitou, která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru a tím tak de facto „vyleptala" podzemní prostory.

Hloubka suché části propasti je 69,5 metru, pod hladinou jezírka byla pak hloubka propasti jen odhadována. V minulosti k tomu přispívaly nejen ponory potápěčů, které jsou mapovány už od 60. let minulého století, ale i sondy či použití robota.

Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních několika letech. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů. Loni se Starnawski ponořil do 265 metrů.

Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů ohrožujících Moravu.

Dosavadní rekord držela italská propast se slanou vodou Pozzo del Merro nedaleko Říma s naměřenou hloubkou 392 metrů.