VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Německý hřbitov stále vyvolává emoce

Cheb - Spor o vznik německého vojenského hřbitova neutichá. Zatímco radnice čeká na konečný text smlouvy, mezi lidmi to vře.

1.5.2008 5
SDÍLEJ:

VOJENSKÝ HŘBITOV v Mariánských Lázních už existuje řadu let. Podobně by měl vypadat i ten chebský. Foto: DENÍK/ Petr PrzeczekFoto: DENÍK/ Petr Przeczek

Odpůrci hřbitova vyčítají radnici ochotu, s jakou vyšla německé straně vstříc. Zastáncům vadí nepřátelské argumenty odpůrců hřbitova, které jsou v protikladu ke sjednocující se Evropě. Většinu Chebanů ale kauza hřbitova téměř nezajímá. „Válka skončila před šedesáti lety. Je úplně jiná doba. Nevidím důvod, proč by tady nemohl hřbitov vzniknout. Zvlášť, když si ho Němci sami zaplatí,“ řekl Ladislav Beránek z Chebu.

Do ostrých sporů se ale dostali zastánci a odpůrci hřbitova. Hlavně ti dříve narození vyčítají radnici její smířlivost vůči německé straně. Uvítali by, kdyby si Němci své padlé pohřbili v Německu.
„Už jednou zastupitelé města rozhodli, že tady německý vojenský hřbitov nebude. Většina občanů toto rozhodnutí přijala s povděkem,“ uvedla Božena Musilová z Chebu. „Proč tedy radnice jitří a otevírá hluboké rány, které nám druhá světová válka způsobila?“ dodala Musilová. I ona patří k těm, kdo chtějí, aby chebská radnice vyhlásila ke vzniku vojenského hřbitova referendum. Jeho zástupci zatím shánějí podpisy prostřednictvím petice.

Pozadu ale nezůstávají ani zastánci hřbitova. „Vojáci všech národností padlí za 2. světové války na východní frontě byli pochováni v zemi a místě, kde skončili svůj život. To vše se dělo podle nepsaných zákonů války,“ poznamenal Oldřich Pavlík z Chebu. Není vinou mrtvých, že ještě 63 let po válce leží jejich ostatky ve vojenském skladišti v Brdech.

„Chebská radnice by zasloužila poděkování, že se obětovala a chce tuto nepříjemnou pietní ostudu sprovodit ze světa,“ poznamenal Pavlík.
Chebské radnici už poděkovalo například Vojenské sdružení rehabilitovaných v Chebu. „Skončilo téměř 63 roků trvající nedůstojné posunování a skladování toho, co zbylo z živých lidských bytostí. Česká republika tím jako poslední splnila mezinárodní zvyklosti a úmluvy, že voják má být s pietou a na důstojném místě pohřben v zemi, kde zemřel,“ uvedl Bohumil Brázda, předseda územní rady sdružení v Chebu.

Německá strana si Cheb vybrala za místo na uložení více než čtyř tisíc ostatků německých padlých poté, co nevyšlo jejich jednání s Prahou a Hlučínem. V minulosti už jednou s Chebem jednala, ale pro odpor veřejnosti z tohoto záměru sešlo. Ostatky tehdy skončily v nedalekých Mariánských Lázních.
Vznik německého vojenského hřbitova v Chebu je podmíněn investicí téměř 25 milionů do městského pohřebiště. To se má po opravě stát důstojným místem posledního odpočinku. V případě uzavření dohody mají být práce hotové do roku 2010.

Autor: Petr Przeczek

1.5.2008 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
5

Za německé dálnice budou od roku 2019 platit i osobní auta

Při rekonstrukci měšťanského domu na plzeňském náměstí Republiky se našly fragmenty vzácné historické fresky, nyní o ní pečuje restaurátor a sochař Jaroslav Šindelář
6

OBRAZEM: O vzácnou fresku z doby Rudolfa II. už pečuje restaurátor

Kritika Kremlu Voroněnkova zabil prý na Ukrajině ruský agent

Ukrajinské úřady dnes identifikovaly vraha bývalého ruského poslance a kritika Kremlu Denise Voroněnkova, který byl ve čtvrtek zastřelen v Kyjevě. Byl jím 28letý ukrajinský občan Pavel Paršov, který v minulosti sloužil v ukrajinské národní gardě, jež spadá pod ministerstvo vnitra. Podle poradce ukrajinského ministra vnitra citovaného agenturou AP byl vrah ruský agent, který absolvoval výcvik u ruských bezpečnostních sil. Moskva již ve čtvrtek jakýkoli podíl na smrti Voroněnkova odmítla.

Drama na magistrátě: muž napadl strážného, poslal ho ke špatné přepážce

Neobvyklé pěstní drama se tento týden odehrálo v budově Magistrátu města Ostravy. Čtyřicetiletý muž, který si chtěl vyřídit pas, chtěl zlynčovat strážného.

Záhadná smrt v boleslavské nemocnici. Podezřelá ošetřovatelka je ve vazbě

Skon osmaosmdesátileté pacientky Klaudiánovy nemocnice policie vyšetřuje jako možnou vraždu. Z té je podezřelá jednadvacetiletá ošetřovatelka.

AKTUALIZOVÁNO

Madona z Veveří patří církvi, rozhodl znovu soud

Gotický obraz Madony z Veveří patří církvi. Dnes o tom opět rozhodl pražský městský soud, ke kterému se spor vrátil po dovolání Národní galerie (NG). Obraz byl desítky let součástí expozice galerie, v rámci církevních restitucí na něj vznesla nárok římskokatolická farnost Veverská Bítýška. Dnešní rozhodnutí je pravomocné, galerie se ale může znovu dovolat k Nejvyššímu soudu. Rozhodne se až poté, co dostane písemné znění rozsudku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies