Muž z doby bronzové uložený v hrobě jako žena. Oproti všem zvyklostem tedy hlavou na východ. Takový unikátní nález mají archeologové, kteří v těchto dnech pracují v Terronské ulici v Praze 6.

Jedná se o muže kultury se šňůrovou keramikou (stáří cca 2800 – 2500 př.n.l.). Archeologové tento nález interpretují jako pohřeb příslušníka tzv. třetího pohlaví – jedince, který v pravém smyslu slova nebyl ani mužem, ani ženou. Mohl být také homosexuál nebo transsexuál.

„Je velmi nepravděpodobné, že by komunita při pohřbu udělala chybu, zvláště v kultuře, která na genderovou diferenciaci pohřbů tak přísně dbala,“ říká Kamila Remišová Věšínová, archeoložka z České společnosti archeologické, která průzkum provádí.

Třetí pohlaví

Důvody pro existenci jedinců takzvaného třetího pohlaví mohou být nejméně dvojího druhu. Změna sexuální identity byla nutná například u sibiřských šamanů. Věřilo se, že teprve v okamžiku, kdy žena-šamanka přijme mužskou sexuální a kulturní identitu (a samozřejmě naopak), bude moci objektivně vykonávat své poslání.

Hroby šamanů se také už od mezolitu vyznačují specifickou hrobovou výbavou, která se v Terronské neobjevila. A tak může být vysvětlení tohoto pohřbu mnohem prozaičtější. „Mohlo se například jednat o muže s odlišnou sexuální orientací – homosexuála nebo transsexuála,“ vysvětluje Remišová Věšínová.

V tomto hrobu byl pazourkový nůž a pět nádob, z nichž jedna, tzv. vejčitý hrnec, je artefaktem typickým pro ženské pohřby. Naopak zde úplně chyběly klasické mužské artefakty – zbraně, jako sekeromlat či bulava.