Hvězdná hodina Senátu: změna ústavy

Pokud senátoři řeknou ano sněmovní verzi zákona o přímé volbě hlavy státu, poprvé v dějinách českého státu si ji vyberou občané sami. A to už příští rok, kdy končí funkční období Václava Klause.

Ačkoliv se předsedové všech stran zaručují, že předloha projde, protože tento závazek měli ve svých programech, výsledek zdaleka není tak jistý. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) Deníku řekl, že z jejich 41členného klubu zvedne určitě ruku pro 36 sociálních demokratů. On sám vidí hlavní důvod pro změnu ústavy v tom, že jde o přání většiny obyvatelstva. To je pravda, po zkušenostech a praktikách takřka mafiánských, které provázely dvě poslední parlamentní procedury, téměř 90 procent lidí požaduje změnu ústavy. Člen ODS Tomáš Jirsa na to ale namítá: „Zrušení Senátu si přeje naprostá většina občanů, chci se tedy svých kolegů zeptat, zda je vyslyší a navrhnou změnu ústavy v tomto smyslu?“

Ve své argumentaci se opírá o stanovisko šestnácti ústavních právníků a politologů, kteří varují před narušením rovnováhy mezi vládou, zákonodárnými sbory a prezidentem.

„Problém spočívá v tom, že přímou volbou samou o sobě se postavení prezidenta republiky jako hráče v ústavním systému změní velmi zásadně,“ míní například Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Osekané pravomoci

Silný mandát přímo zvoleného prezidenta chtějí zákonodárci poněkud nelogicky vyvážit omezením jeho pravomocí. Má přijít o doživotní imunitu a pokud Ústavní soud shledá, že hrubě porušil ústavu, může ve funkci skončit. Omezit se má jeho právo rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nyní bude muset pod takový verdikt připojit podpis premiér nebo jím pověřený člen vlády. Senátoři se navíc musejí vypořádat s návrhem svého ústavněprávního výboru, který trvá na omezení pravomoci prezidenta jmenovat členy Bankovní rady ČNB. I tady by měla být povinná kontrasignace předsedy vlády. Zaznívají i hlasy, že kampaň a samotný plebiscit budou nákladné, přímá volba má státní kasu přijít na půl miliardy korun. Kudrna varuje i před dalším momentem: „Definitivně padne představa prezidenta jako nadstranického činitele, protože přímo volení prezidenti se do svých funkcí dostávají jako jasně politicky profilované osobnosti.“ Zatím má o přímou volbu zájem již potvrzený kandidát TOP 09 Karel Schwarzenberg, místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) či bývalí premiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.

Nahradí Sváček Wagnerovou?

Senátoři na začínající schůzi potrápí i současnou hlavu státu. Rozhodnou totiž o kandidátovi Václava Klause na ústavního soudce. Elišku Wagnerovou má vystřídat předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Zatím ale neprošel dvěma klíčovými senátními výbory. Sociální demokraté mu vytýkají jak předlistopadové členství v komunistické straně, tak jeho údajné porevoluční styky s pražskými kmotry ODS. Občanští demokraté ale soudí, že hlavně chtějí udělat dlouhý nos na Václava Klause. „Rozhodli se, že už mu neprojde ani jeden ústavní soudce,“ řekl například senátor Jaroslav Kubera.