Zásahy proti aktivistům na Šumavě byly legální

Řekla to v pátek její mluvčí Radka Sandorová. Útvar podle ní od července prověřoval 12 stížností na postup řadových příslušníků policie a zásahových jednotek. Na inspekci se podle dřívějšího vyjádření obrátil například Ekologický právní servis (EPS). Počínání policistů v národním parku označil za nepřiměřené a nelidské.

Členka EPS Markéta Cooiman v létě uvedla, že policie dávala při zákrocích proti účastníkům blokády přednost „řešení domnělých přestupků před ochranou lidských životů“. Policisté měli podle ní nejprve zamezit kácení stromů, když na místě byli lidé, a ne se pouze věnovat vykazování aktivistů. Zákroky označila Cooiman za nepřiměřené zejména proto, že prý účastníci blokády nekladli aktivní odpor. Ze střetů si však podle ní odnesli pohmožděniny, otřesy mozku, ale i psychické újmy v důsledku hrubého zacházení ze strany policistů.

Servis podal několik trestních oznámení, někteří policisté se podle něj mohli dopustit pokusu o ublížení na zdraví. Další příslušníci prý spáchali přestupky, když nepřiměřeně používali donucovací prostředky. Ministr vnitra Jan Kubice pak v polovině listopadu týdeníku Respekt řekl, že i on zadal Inspekci policie, aby se zásahem na Šumavě zabývala. Chtěl, aby prověřila, zda policisté nezneužili své postavení a nechovali se nepřiměřeně situaci a podmínkám na místě.

Prověřili všechny podněty

„Všech 12 podnětů, které jsme v souvislosti s tímto zásahem obdrželi, jsme prověřili se závěrem, že v žádném z těchto případů nebylo jednání policistů protizákonné,“ sdělila dnes Sandorová. Také plzeňská policie výtky na svoji adresu od počátku odmítala. Její ředitel Jaromír Kníže uvedl, že zákroky policistů byly přiměřené. Sbor prý použil donucovací prostředky u 92 lidí, vždy prý oprávněně. Celkem zadržel 180 účastníků protestu.

Účastníci blokády požadují na ministerstvu vnitra za postup policie omluvu. Podle říjnového rozhodnutí Krajského soudu v Plzni totiž policie v létě nezákonně postupovala. Místopředseda soudu Václav Roučka tehdy řekl, že soud dospěl k názoru, že blokáda byla veřejným shromážděním. Věc proto posuzoval podle zákona o shromažďování a policejní kroky, které k rozpuštění shromáždění vedly, byly v rozporu s tímto zákonem. Podle právničky z Ligy lidských práv soud polici vytkl, že se vůbec nezabývala tím, zda má zasáhnout proti účastníkům blokády, nebo proti kácení stromů. Policie měla zkoumat, zda byla těžba dřeva v souladu se zákonem, což se nestalo.

Krajské vedení policie ale zastává názor, že blokáda aktivistů nebyla shromážděním ve smyslu zákona o právu shromažďovacím. Podalo proti rozhodnutí soudu kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Krajský soud prý nerozhodoval o zákonnosti jednotlivých zákroků policistů ani nepřezkoumával legálnost těžby dřeva a nerozhodoval o ní. „V odůvodnění rozsudku soud mimo jiné konstatoval, že se Policie ČR na místě nenacházela zbytečně. Její povinnost zasáhnout byla z důvodu ochrany života a zdraví občanů nezbytná,“ uvedla mluvčí Martina Kohoutová.